„Lhali nám.“ Tuny plastů ze supermarketů končí v džungli, i odpad z Tesca

„Je to jako nějaká dystopická noční můra… hotová plastová planeta,“ nestačí se divit Whittingstall, jakmile horu odpadků poprvé spatří. Nejděsivější na výjevu podle něj je, že hora je tvořena obaly výrobků známých značek, které používáme na každodenní bázi – krabiček na máslo počínaje a petlahvemi od sirupů konče.

Proč skončily v malajsijské džungli? Jak je možné, že sáček, ve kterém si člověk odnese domů nákup ze supermarketu, putuje přes 10 tisíc kilometrů na druhý konec světa? Odpovědi jsou složité. Jisté ovšem je, že recyklovací systémy nefungují tak, jak mají a odpad místo toho, aby byl recyklován, je buď spálen nebo končí na skládkách.

Tropický ráj se změnil na smetiště. Pláže pokryly tisíce tun naplavených plastů

„Když to hodím do koše na recyklování, tak mám pocit, že dělám dobrou věc. Tedy alespoň jsem měl – teď už ho nemám. Cítím se zahanbený, cítím stud a cítím se naštvaný. Lhali mám,“ popisuje šéfkuchař své pocity z návštěvy skládky.

Malajsie jako světové smetiště

Západní svět vyprodukuje plastového odpadu tolik, že jej sám nezvládne zpracovat. Na recyklaci se proto dříve posílal do Číny, která si z jeho zpracování udělala výhodný byznys. Loni ale země přišla se stopkou, protože sama začala nestíhat recyklaci vlastního odpadu, a tak se na její pozici dostala Malajsie. Jen z Británie se do ní ročně dostane 130 tisíc tun plastů. Obrat tohoto trhu loni činil přes 50 milionů liber (1,4 miliardy korun). 

Společnosti, které tento odpad vykupují, musí zajistit, že bude recyklován. „V žádném případě nesmí skončit na skládce nebo někde vysypán,“ zdůrazňuje britská Agentura pro životní prostředí (EA). To se ovšem často děje, protože tento způsob je levnější, v tropických regionech neexistují důkladné kontroly a odpad si mezi sebou předávají organizované kriminální skupiny.

Igelitové pytlíky našli i 11 kilometrů pod mořem. Válí se v Mariánském příkopu

„Tyto šokující snímky ukazují, jak závažná plastová krize je. Británie nemůže pokračovat ve vysypání svého odpadu někomu jinému na zahradu. ‚Sejde z očí, sejde z mysli' není řešení,“ upozorňuje Louise Edge z Greenpeace.

Supermarkety Sainsbury´s, M&S a Aldi, jejichž odpad byl v džungli objeven, říkají, že dokument ukazuje, jak je recyklovací struktura Británie nefunkční a špatně nastavená. Odpovědnost podle nich padá na lokální úřady, které zpracování odpadu zajišťují. Tesco sdělilo, že pracuje na obalech, které nebudou na jedno použití.

Proti plastům vyrazila EU

Ačkoli dokument řeší především odpad z Velké Británie, k podobnému problému dochází po celé Západní Evropě. Do Číny hojně vyváželo plasty i Česko, kterému rovněž zákaz způsobil značné potíže. Plasty už se tu tolik neposílají na recyklaci, ale pálí nebo jdou na energetické využití – recyklace již není finančně výhodná a není příliš subjektů, které by ji chtěly provádět.

Talíře, tašky i kabely. Žaludek velryby ukrýval 22 kilogramů plastů, uhynula ona i mládě

Pozitivní není ani studie z roku 2017, za kterou stojí Bren School of Environmental Science v Kalifornii. Ta zjistila, že na celém světě bylo dosud recyklováno jen devět procent plastů. Zbytek zeje na skládkách nebo skončil v oceánech.

I proto chce Evropská unie do roku 2030 snížit využívání plastů na jednorázové použití. Země osmadvacítky směrnici potvrdily začátkem května. Opatření se bude týkat výrobků, jako jsou jednorázová brčka, nádobí a tyčinky do uší – existují u nich ekologičtější varianty, tudíž bude nutné využívat ty. Členské státy mají dva roky na to, aby novinku implementovaly do vlastních zákonů.