Zvířata na Zemi vymírají jako za dinosaurů. Vědci vypočítali, kdy to skončí

Je to 66 milionů let, co do Země narazil meteorit, který ukončil 130 milionů let trvající vládu dinosaurů. Ačkoli byl pouze 10 km široký, dokázal vytvořit masivní ekologické škody spojené se zemětřeseními, tsunami, erupcemi sopek a tunami prachu, které na několik týdnů kompletně zablokovaly sluneční záři.

Efekt byl tak smrtící, že většina dinosaurů včetně slavného Tyrannosaura rexe postupně vymřela. A s nimi i 75 procent všech žijících druhů tvorů na Zemi. Událost je nazývaná páté masivní vymírání druhů a je zatím poslední, ke které došlo.

Dnes je situace podobná, i když ji nezpůsobil meteorit. Kdo nebo co za to může – jestli lidé svojí aktivitou, nebo je to přirozená fáze vývoje planety – je sice předmětem diskusí, ale že ke změnám dochází, nelze popřít. Oceány se oteplují, mizí lesy, zvířata musí opouštět svá typická životní prostředí – již půlka druhů, která na Zemi dříve žila, je pryč.

Do 100 let vymře veškerý hmyz, varují vědci. A mluví o katastrofě pro zvířata i lidi

Vědci ve studii uvádějí, že tento stav naznačuje, že dochází k šestému masivnímu vymírání druhů. Pokud je to pravda, situace se nezlepší dříve než za 10 milionů let – přesně tak dlouho trvalo po období vlády dinosaurů, než se Země vzpamatovala. Časový úsek 10 milionů let potvrzují fosilní nálezy.

„Z této studie je možné tvrdit, že bude extrémně dlouho trvat (miliony let), než se zvrátí škody, které jsme způsobili klimatickými změnami,“ uvedl spoluautor studie Andrew Frassar v prohlášení. „Protože se ztráty v biodiverzitě obnovují tak pomalu, při pohledu na úhyn korálových útesů nebo pralesů je jasné, že už se lidstvo změny nedožije,“ dovysvětlil pro server Business Insider paleobiolog Chris Lowery.

Už nikdy nic nebude jako dřív

O termínu 10 milionů let se spekulovalo roky, nyní ale poprvé existují jasné důkazy, že Zemi obnova trvá tak dlouho. Vědci to zjistili z fosilních záznamů jednobuněčných prvoků známých jako dírkonožci, u kterých porovnávali úroveň před dopadem planetky a po. Než se prvoci dostali na původní úroveň, trvalo to právě 10 milionů let. Dírkonožci jsou uváděni jako ukazatelé biodiverzity.

V Grónsku rychle taje led, moře může stoupnout o sedm metrů. Kdo je v ohrožení?

Vědci ze zkoumání také zjistili, že jakmile se Země obnoví, vzniknou zcela nové druhy. Nikdy nedojde k návratu totožného stavu, jaký byl předtím. Takže pokud například vakovlk tasmánský v minulém století vymřel, i když by se planeta najednou zázračně zbavila všech svých ekologických problémů, už nikdy tento druh žít nebude. Jeho jedinou naději je klonování.

„Je fascinující vidět, že lidstvo má kapacitu ovlivnit zemský systém, respektive jeho biosféru, na skutečně geologickém měřítku. Myslím, že to ukazuje, jak je ochrana důležitá,“ říká Lowery. Osobně ale není přesvědčen, že jsme do šestého masového vymírání plně vkročili, podle něj jsme teprve na hraně. „Musíme jednat, dokud je čas. To je to hlavní, co si každý musí odnést,“ zdůrazňuje paleobiolog.