Zmizí ze světa hmyz? „Úbytek je alarmující.“ Odborník radí, jak pomoci zamezit zkáze

Autor: Mii - 
15. 2. 2019
05:31

Osud hmyzu není růžový. Na tom se čím dál častěji shodují vědci z celého světa. Poslední studie dokonce mluví o tom, že do 100 let zmizí úplně. Entomolog Petr Šípek potvrzuje, že úbytek hmyzu je problém a za vinu to dává hlavně nešetrnému zemědělství. Nemyslí si ale, že by situace byla ztracená – každý jeden člověk může návratu hmyzu pomoci. Jen nad tím musí přemýšlet. Šípek to uvedl v pořadu Blesku Epicentrum.

Každý rok na světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Podle Šípka je to alarmující stav. „Hmyz má nějakou ekologickou roli a bude chybět,“ vysvětluje. Vědci to podle něj zjistili dlouhodobým pozorováním, které prováděli téměř 30 let. Do přírody umístili pasti a každý den sledovali, kolik hmyzu pochytají.

Na začátku pozorování to bylo každý den v průměru 10 gramů. Postupně se ale množství začalo snižovat a nyní pasti chytají jen 2 gramy hmyzu denně. Je to jeden z nejsolidnějších důkazů, který k úbytku hmyzu existuje.

Šípek ovšem odmítá tezi, že do 100 let všechny berušky a další vymřou. „Neumím si představit, že by hmyz zmizel úplně,“ říká s tím, že stále jde o jednoho z nejúspěšnějších živočichů na světě. Mají svoji strategii a dokážou se adaptovat.

„Může dojít k tomu, že ubude obrovské procento druhů i biomasa, ale přežijí takoví ti přeživší,“ nastiňuje entomolog, co se stane. Výsledkem tak dost možná bude, že na celém světě začneme potkávat ty samé druhy - stejného brouka potkáme jak v Evropě, tak v USA.

Třetina motýlů uhynula

Šípek vysvětlil, že různé skupiny hmyzu jsou různě odolné. „Nejzranitelnější je skupina hmyzu vázaná na vodu,“ uvedl odborník. Ta vymírá proto, že z krajiny mizí přirozené mokřady. Je pro ni navíc dost možná už pozdě. „U vodního hmyzu se říká, že rapidní fáze extince už mohla proběhnout,“ říká Šípek.

Hned za vodním hmyzem se, co se týče ohroženosti, vyskytuje hmyz z otevřených polních krajin. „To je hmyz, který žije v tradiční lidmi obhospodařované krajině,“ zmínil entomolog. Jde tedy třeba o luční motýly.

Z dostupných dat podle Šípka víme, že naše příroda bývala výrazně bohatší. „V rámci denních motýlů byl za posledních 80 let zaznamenaný úhyn třetiny druhů,“ řekl a hned poskytl důvod – může za to styl obhospodařováváni půdy. „Máme intenzivně využívané plochy a máme plochy, které jsou úplně zanedbané. Obojí naší přírodě nesvědčí,“ myslí si Šípek.

Nejen intenzifikace zemědělství ale podle entomologa škodí. Hmyz ubývá i kvůli znečišťování, které opět způsobuje zemědělství. Následně v tom hrají roli biologické faktory, například vstup invazivního druhu, a klimatické změny. Těmi trpí zejména horský hmyz, který nemá kam utéct.

Hmyzu může pomoci každý

A co by se stalo, kdyby všechen hmyz najednou zmizel? Celá společnost by zkolabovala. Podle Šípka většinu komerčních plodin nelze vyprodukovat bez opylovačů. Hmyz je také důležitý pro rotaci živin v půdě. „Živí se rostlinnou hmotou a tím je velkým regulátorem rostlinné hmoty,“ popisuje odborník.

Šípek by si přál, aby se problém začal řešit na politické úrovni. „Všechny směrnice, které se týkají zemědělství, by to měly zohledňoval,“ uvedl. To je ale těžko proveditelné a jeden člověk to nezvládne, každá osoba tak musí začít nejdříve u sebe doma.

„Můžete mít zahradní jezírka, můžeme mít sad a zahrádku, kde nemáme posečenou trávu…“ vyjmenoval Šípek, co mohou dělat lidé s pozemky. „Krásné věci jsou komposty nebo hotely pro hmyz. Možnosti máme, jen o nich musíme více mluvit. Každý má možnost ovlivnit prostor kolem sebe,“ dodal.

Podle Šípka s ochranou často pomáhají ornitologové, protože jim úbytek brouků komplikuje práci. „Oni ten hmyz pro své ptáky potřebují,“ vysvětlil odborník. Dokonce zašli až tak daleko, že se spojili se svými odvěkými nepřáteli – myslivci. „Dnes spolu spouští petice za záchranu krajiny,“ uvedl Šípek jako příklad toho, jak vážná situace je.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

liskabystrouska ( 19. února 2019 09:34 )

Michal987

Michal987 ( 18. února 2019 19:07 )

Většině lidí je hmyz u ***e, zajímá je jen, co maj levnýho v Kauflandu. Je to smutný, je mi necelých 40 let a pamatuju si, když mi bylo tak 10 let, všude bylo spousta motýlů, různé druhy, okáči, perleťovci,různé babočky atd. Teď ani není, kde. Všechno je pole nebo uhlazený trávník. Stromy se hned kácí, takže se nemají, kde vyvíjet larvy brouků. Lidi si nevidí ani na špičku nosu bohužel.

liskabystrouska ( 17. února 2019 18:01 )

to je tim jak zmizely louky ...sekačkou spálené je všechno nikde není vidět louka ...je to hnus jen zeleny trávník bez lučních kytek!

vaber ( 15. února 2019 13:45 )

každý druh který se přemnoží se musí zredukovat, člověk se totálně přemnožil ,zničil tím životní prostředí a zatím přenáší vymírání na ostatní druhy, ale bez ostatních tvorů a rostlin člověk nepřežije a čeká ho vymírání taktéž, to je naprostá jistota, přírodní zákon nezměníme

Zobrazit celou diskusi
Další videa