Nový plán má pomoci v záchraně včel. Na poli radí víc řepky a slunečnic

Současný způsob zemědělství a jeho vztah k fauně a flóře řeší OSN aktuálně na konferenci, která egyptském Šarm aš-Šajchu potrvá až do 29. listopadu. Organizace spojených národů sem pozvala experty z více než 190 zemí po celém světě, kteří se snaží vymyslet, jak ochránit ekosystémy podílející se na produkci jídla a vody.

Jednou z diskutujících je i Stefanie Christmannová, která se věnuje záchraně včel. A tvrdí, že vymyslela, jak nenásilně populaci hmyzu podpořit. Zemědělci by podle ní měli čtvrtinu svých polí věnovat pěstování plodin, které mají mnoho květů, tedy například koření, olejnin nebo léčivých a krmných rostlin.

Soudní dvůr EU schválil omezení pesticidů, ohrožují včely. Zákaz se nelíbí Česku

Přístup, nad kterým v současnosti debatuje OSN, je zatím odlišný. Souvisí s drastickým omezením pesticidů při pěstování, protože ty jsou považovány za jeden z hlavních důvodů, proč včely umírají. Tento způsob by ale znamenal ztráty pro zemědělce, kteří jsou zvyklí svou produkci pesticidy podporovat.

Oproti tomu metoda, kterou navrhuje Christmannová, by pro ně znamenala jen ztráty v případě nižších výnosů ze čtvrtiny pole s více květy. I proto si vědkyně myslí, že by se jí měla věnovat pozornost.

Opylení potřebuje přes 80 procent plodin

Na čem se ovšem všichni shodnou, je fakt, že nutnost změny je evidentní. Více než 80 % zemědělských plodin vyžaduje opylení, ale počet hmyzu, který to vykonává, ubývá. Například v Německu se populace opylovačů zmenšila o 75 procent za posledních 25 let. V Portoriku je situace ještě horší. Čísla nejsou dostupná ve všech zemích, ale všude, kde jsou, jsou alarmující.

Reakce světových vlád byla různorodá. Evropská unie zakázala několik nejpoužívanějších insekticidů, aby včely ochránila. V několika zemích probíhá masivní výsadba divokých kvetoucích rostlin, které opylovače lákají. To je ovšem drahé a pro farmáře z toho plyne minimální benefit.

Odbornice: Zvládnou to i nejchudší země

Christmannová proto navrhuje jiné řešení. Farmáři by čtvrtinu svých polí věnovali plodinám, které hojně kvetou a zároveň jsou ekonomicky výhodné – například olejninám typu řepka olejná. Výsadba by probíhala u míst, kde včely mohou tvořit hnízda. V okolí by navíc byly vysázeny slunečnice, které by pole chránily před větrem.

Místo včel mají přírodou létat opylovací drony. Čouhají z nich koňské žíně

„Tohle zvládne opravdu každý, dokonce i lidé v nejchudších zemích. Není k tomu třeba žádné vybavení ani technologie, jen malá investice do semen,“ vysvětlovala vědkyně, proč by do toho farmáři měli jít. Na téma, jak by tento systém mohl fungovat, vypracovala studii. Z ní vyplývá, že ve všech oblastech, kde podobná pole vznikla, se výnosnost plodin výrazně zvýšila, stejně tak jako počet včel. Zároveň přirozeně klesla nutnost používat pesticidy. Christmannová proto očekává odpor ze strany agrochemických společností.

„Myslím, že Monsanto se to nebude líbit, protože chtějí prodávat své pesticidy a tento přístup pesticidy přirozeně omezuje,“ domnívá se vědkyně. Monstanto je jedna z největších společností podnikající v agrárním a agrochemickém průmyslu na světě.