22°C
Místo včel mají přírodou létat opylovací drony. Čouhají z nich koňské žíně
Nedostatek včel, s nímž se v současnosti potýká řada oblastí, by v budoucnu mohly vyřešit opylovací drony. Prototyp robotické včely už vyvinuli japonští vědci, pyl bude sbírat na chloupky z koňských žíní. Napsal to server New Scientist.
Manuálně ovládaný dron měří na šířku 4 centimetry a váží 15 gramů. Na spodní straně z něj trčí koňské žíně, které jsou pokryté speciálním gelem. Když včelí robot přiletí na květ, jemné částečky pylu se zachytí v žíních, aby se na dalším květu zase uvolnily.
Japonci už drony úspěšně vyzkoušeli na cizosprašných liliích, které se díky měkkým žíním podařilo opylit, aniž by jemné části květu při přistání dronu přišly k úhoně.
Teď Japoncům zbývá drony vybavit GPS, kamerami a umělou inteligencí, aby byly schopny samostatně vyhledávat květy a správně na nich přistávat.
„Doufáme, že náš objev pomůže vyřešit problém úbytku včelí populace. Drony a včely by podle našich předpokladů měly v budoucnu fungovat vedle sebe,“ řekl Eijiro Miyako, představitel výzkumníků z japonského ústavu moderní průmyslové vědy a technologie.
Jak ale upozorňují další vědci, myšlenka včelích dronů je sice zajímavá, ale zároveň i velmi nákladná. „Když si vezmete například pěstování mandlí, tak tam máte sady mandlovníků, které se rozprostírají na kilometry daleko. Každý strom přitom může mít až 50 tisíc květů. Takový včelí dron by tudíž musel odvést nepředstavitelný kus práce,“ upozornil Saul Cunningham z univerzity v australské Canbeře.
Včely a další hmyz jsou celosvětově potřeba k opylení tří čtvrtin druhů plodin. V důsledku používání pesticidů, odlesňování a klimatických změn ale populace těchto tvorů řídnou, což zemědělcům přináší nemalé problémy.
Opylení je přitom pro rozmnožování rostlin a produkci plodů nezbytné. Samčí orgány rostlin – tyčinky – produkují pyl, který oplodní samičí pestíky, ze kterých poté vznikají semena.
Samosprašné rostliny jsou schopny se opylit pylem z totožného květu nebo rostliny. Cizosprašné druhy vyžadují opylení jinou rostlinou. Pyl v tomto případě může přenášet vítr, ve většině případů ale opylení vyžaduje asistenci hmyzu, nejčastěji včely.
Na tělíčkách včelách se pyl zachytí, když v květech sbírají nektar, a spolu s nimi pak putuje dál. Cizosprašnost je z evolučního hlediska výhodná, protože umožňuje větší genetickou diverzitu a tím přináší vyšší úrodu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.