Odešel na „chvíli“, zůstává už 60 let: Dalajlama přiznal, že tak dlouhý exil nečekal
Tibetský duchovní vůdce dalajlama (83) dnes oslavil 60. výročí svého příchodu do indického exilu, kam se uchýlil po neúspěšném tibetském povstání proti čínské nadvládě. Právě 31. března 1959 zdolal tehdy třiadvacetiletý Tändzin Gjamccho zrádný himálajský průsmyk, dostal se do Indie a započal svůj život uprchlíka. Jeho „svoboda v exilu“, jak pobyt v Indii nositel Nobelovy ceny míru za rok 1989 nazývá, ale trvá déle, než předpokládal, uvedla zpravodajská stanice CNN.
Tehdejší indický premiér Džaváharlál Néhrú dalajlamu a jeho následovníky přivítal s otevřenou náručí a nabídl jim azyl, svého duchovního vůdce do Indie následovaly desetitisíce Tibeťanů. Indická vláda oficiálně dalajlamu označuje jako „náš nejctěnější a nejváženější host“. „Indická vláda nikdy nikoho nehostila tak dlouho jako mě,“ zavtipkoval čtrnáctý dalajlama během rozhovoru v roce 2009.
Obavy Tibeťanů
Tibeťané na letošní výročí hledí s obavami a nejistotou. Neví, co přinese budoucnost. Dalajlama minulý rok kvůli pokročilému věku a únavě musel uvolnit svůj jinak nabitý program. Není jasné, kdo ho po jeho smrti nahradí. Sám duchovní vůdce doufá, že jeho nástupce bude nalezen v Indii, nechal se slyšet, že dalajlama jmenovaný v Číně nebude přijat. Věřící se ale strachují, zda vůbec bude další dalajlama.
Tradičně titul dostane člověk, který je podle buddhistických učitelů a nejvýše postavených mnichů převtělením předchozího dalajlamy. V jednom z posledních rozhovorů dalajlama uvedl, že už by žádného nástupce mít neměl a že po téměř pěti stoletích je čas s tradicí skončit. Současně zdůraznil, že nikdo, včetně čínských úřadů, nemá právo vybrat jeho nástupce „pro politické účely“. Peking naopak už dřív dalajlamu varoval, že nemá právo opustit tradici reinkarnace.
Dva dalajlamové, nebo žádný
„Možná uvidíte dva dalajlamy, jednoho odsud, ze svobodné země, druhého z Číny, kterému nikdo nebude věřit, nikdo ho nebude respektovat,“ prohlásil duchovní vůdce. To je jeden z důvodů toho, proč naznačil, že po něm možná už patnáctý dalajlama nepřijde. Navrhl i tu možnost, že další vůdce nebude reinkarnací, ale zvoleným lídrem tibetských buddhistů.
Číňané chtějí mít plnou kontrolu nad jmenováním nového dalajlamy. Tamní vláda považuje dalajlamu za nebezpečného separatistu a vládne Tibetu tvrdou rukou od obsazení tibetského území v roce 1950. Dalajlama, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.
Mocná Čína a pragmatická Indie
Tibetský duchovní vůdce se ale v roce 2011 vzdal svých politických povinností ve prospěch demokratického systému pro exilové Tibeťany. Tibeťané mají strach, že pokud nebudou mít dalajlamu, který by se staral o jejich zájmy, přijdou i o tu svobodu, kterou mají dnes. Zvláště proto, že Čína je čím dál mocnější a Indie je zase čím dál pragmatičtější a mohla by dát přednost čínskému partnerství před zájmy Tibeťanů, právě když zůstanou bez duchovního vůdce.
„Současný postoj indické vlády k Tibeťaňům je založený na jejich vztahu s dalajlamou. Všechna privilegia a svobody, které mají, jim vybojoval právě on, a Indové je ctí na základu přátelství, jež si současný vůdce s Indy vybudoval. S tím, jak dalajlama stárne a Čína upevňuje svou moc v regionu, Tibeťané se strachují o svou budoucnost,“ vysvětlil Tsering Shakya, profesor kanadské univerzity Britské Kolumbie.
