7°C
Tajemné tiché zemětřesení trápí vědce. Expert: Nic podobného jsem ještě neviděl
Seizmografy ho naměřily, jenže nikdo si ho ani nevšiml. Řeč je o zemětřesení u pobřeží francouzského ostrova Mayotte ležícího mezi Madagaskarem a Afrikou. Jeho vlny se 11. listopadu šířily kolem afrického kontinentu a zachytily jej i přístroje v Chile, Kanadě nebo na Novém Zélandu. Že si ho nikdo nevšiml, píše National Geographic.
Vlny se šířily po dobu celých 20 minut, přesto je dokázaly zachytit pouze citlivé senzory. Úkaz odstartoval snahu o vědecké vysvětlení – šlo snad o pád meteoritu? Erupci podvodní sopky? Nebo snad podmořskou nestvůru brázdící hlubinami?
„Nic podobného jsem ještě neviděl,“ říká seismolog Göran Ekström z Kolumbijské univerzity. Podle něj začaly otřesy opravdu jako zemětřesení o síle asi pěti stupňů Richterovy škály. Nikdo si ho ale nevšiml jednoduše z toho důvodu, že šlo o tzv. „pomalé zemětřesení“. Jejich rychlost je nižší, protože vznikají postupným uvolňováním tlaku, které někdy trvá i celé dny.
I další aspekty otřesů jsou neobvyklé – od nízké frekvence přes monotónní průběh až po svůj globální rozsah. Podle dosavadního vědeckého pátrání jsou spojené s množstvím seizmické aktivity, která ostrov doprovází už od května. Od té doby ostrov zasáhlo několik zemětřesení, většina z nich ale byla velmi slabá. Výjimkou byl 15. květen, kdy ostrovem otřáslo jedno o síle 5,8 stupně.
Putující ostrov se posunul o centimetry
Záhadou se už zabývá Francouzský geologický úřad, který zatím odhaduje, že se u pobřeží ostrova utváří nové centrum sopečné aktivity. Prozatím je ale na závěry příliš málo dat.
Několik vodítek ale odborníci přesto mají. Vědí například, že se ostrov Mayotte neustále posouvá. Podle GPS lokace se jen od července ostrov posunul o šest centimetrů na východ.
„[Vlny] jsou příliš přesné. Příliš perfektní na to, aby šlo o přirozený úkaz,“ říká Helen Robinsonová z Univerzity v Glasgow. Dodává však, že původcem nemůže být ani průmyslová aktivita, protože v oblasti neprobíhají žádné vrtné práce.
„Zní to jako hudební nástroj,“ popsal francouzský seismolog Jean-Paul Ampuero. „Tóny hudebního nástroje – ať jde o hluboké, nebo velice vysoké tóny – závisí na velikosti nástroje,“ vysvětlil.
Většina vysvětlení se však zatím přiklání k teorii o rezonující magmatické komoře, která vznikla jako následek podpovrchových posunů nebo kolapsu jiné komory. Bližší studium seismických vln pak může odhalit více vodítek na vyřešení této záhady.
Témata:
Související
