Zemětřesení, sesuvy půdy, erupce sopky. Jak se žije v nejnebezpečnějším městě světa?

Autor: Darina Jíchová - 
10. listopadu 2018
21:22

Kolumbijské město Manizales proslulo svým inovativním systémem včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. Aby také ne, město nacházející se v centrální části země leží nedaleko sopky Nevado del Ruiz, s vulkánem se také pojí častá seismická aktivita. Kromě zemětřesení se město musí vyrovnat s pravidelnými přívalovými dešti, které způsobují sesuvy půdy, uvedl deník Guardian.

Ve městě žijí lidé, kteří pamatují zkázu z roku 1985, kdy lahar – sopečný bahnotok, a kameny, které vymrštila sopka Nevado del Ruiz, zcela zničily město Armero. Při tragédii tehdy zemřelo 21 tisíc lidí. „V úterý 13. listopadu to bude 33 let, ale jako by to bylo včera. Nejdřív jsme slyšeli hrozný rámus – jako hřmění, myslela jsem, že jsou to kamiony,“ vypověděla Luz Estrella Aríasová, pamětnice neštěstí.

Hrob dvanáctileté Omairy Sanchezové, která zemřela během záplav ve městě Armero v roce 1985. Trosky dívku uvěznily až po krk ve vodě, záchranáři se ji neúnavně snažili vyprostit. Dívka o svůj život bojovala 60 hodin, zachránit se ji ale nepodařilo.Hrob dvanáctileté Omairy Sanchezové, která zemřela během záplav ve městě Armero v roce 1985. Trosky dívku uvěznily až po krk ve vodě, záchranáři se ji neúnavně snažili vyprostit. Dívka o svůj život bojovala 60 hodin, zachránit se ji ale nepodařilo. | Profimedia.cz

„Pak jsem slyšela křik. Mojí první myšlenkou bylo, že musíme zůstat v domě, v bezpečí…pak se přihnalo bahno. Vyběhla jsem i s dcerou ven, hned nás smetl proud,“ Aríasovou zachránil kávovník. Jednou rukou se držela stromu, druhou svírala dceru.

Tragédie v Armeru

Na rozdíl od tisíců jiných, Aríasová měla štěstí. Její dům stál na kopci a proud laharu už tam neměl takovou sílu jako v údolí. Měsíce záchranářům trvalo, než odklidili nánosy bláta, trosky vesnice a kameny ze sopky a našli těla obětí.

Když piloti přelétávali nad oblastí, řekli tehdejšímu prezidentovi Belisariovi Betancurovi, že Armero je zcela zničené. Ten je požádal, aby nepřeháněli. Jenže to byla pravda, 21 ze 23 tisíc obyvatel zemřelo při řádění živlu. Jedná se o nejhorší přírodní katastrofu v dějinách Kolumbie.

Aríasová a tisíce dalších podstoupily trénink, jak reagovat v případě dalšího neštěstí. „Jsem připravená. Sleduju informace o stavu ohrožení, vím, jak se dostat co nejrychleji do bezpečí. Nechci znovu nic podobného zažít, ale věřím, že tentokrát by to dopadlo lépe,“ vypověděla žena.

Manizales hlídají stovky snímačů

Kolumbijský departement Caldas s jeho hlavním městěm Manizales ročně zaznamená nespočet otřesů. Ve 20. století region zasáhlo 6 masivních zemětřesení, při jednom z nich zemřely 2 tisíce lidí.

Aktuální hrozbu číní i Nevado del Ruiz. Plná erupce vulkánu jako ta z roku 1985 je vzácná, nicméně sopka je stále aktivní a pravidelně dochází k malým explozím. Ze sopky pak stoupá popel a zvyšuje se koncentrace oxidu siřičitého.

Kolumbijští seizmologové jsou v pohotovosti od března 2013, kdy jejich snímače zaznamenaly vulkanické chvění, k očekávanému výbuchu ale naštěstí nedošlo. Místo toho v oblasti udeřila zemětřesení a silné deště, které společně zapříčinily sesuvy půdy a bahna.

Zkáza města Armero v roce 1985.Zkáza města Armero v roce 1985. | Profimedia.cz

Obyvatelé Manizalesu jsou si každodenní hrozby dobře vědomi a naučili se s ní žít. Tamní správa se výrazně zapojila do speciálního programu vlády, díky kterému by se mělo takovým tragédiím předcházet.

Za 33 let od zničení Armera se hlavní město této oblasti stalo světovým synonymem pro snižování rizika katastrof. V regionu jsou stovky snímačů, které mapují seismickou aktivitu. Probíhá zpevňování svahů a okolí je prohnané odtokovými kanály pro případ záplav.

Nácvik na katastrofu

Data z čidel jsou automaticky zpracovávána, jejich reakční čas na blížící se katastrofu je rekordní. V Manizalesu mají dokonce interaktivní mapu, kde se informace o ohrožení aktualizují, ukazuje i stabilitu budov a to, zda jsou schopné odolat zemětřesení. „Probíhají i různé simulace, při nichž záchranáři cvičí, jak se co nejrychleji dostat do postižené oblasti. Program bere v potaz i rozbořené přístupové cesty a další okolnosti,“ uvedl expert ze seismologického centra Mario Salgado-Gálvez.

Úspěch Manizalesu je založen spíše na tamní politice, než na supermoderní technologii. Centrální vláda od regionálních správ vyžaduje pravidelné zprávy o možném seizmickém nebo vulkanickém ohrožení. Těm se starostové podrobují, nicméně místo systému na snižování rizik investují spíše do projektů jako školy nebo sportoviště.

Výhled na sopku jako varování

Lidé z Manizalesu, kteří byli svědky děsivé tragédie, to ale vidí jinak. „Z předchozích katastrof jsme se poučili,“ uvedl tamní starosta José Octavio Cardona. Jeho kancelář má výhled na Nevado del Ruiz, v jejímž stínu dřív leželo také Armore. „Program na snižování rizik se stal součástí naší komunity a občané tomu rozumí a schvalují, abychom do těchto projektů investovali,“ dodal Cardona.

Peníze na projekty jdou z různých zdrojů, město například vybírá environmentální daň. Něco jde z vládních fondů a přispívají také developeři. Každý rok v říjnu město pořádá „Týden prevence“, kdy probíhají evakuační cvičení, nejsou zahrnuty pouze případy přírodních katastrof, ale také požáry nebo dopravní nehody.

Letošní program byl zaměřen na vzdělávání dětí, jak se chovat při zemětřesení a záplavách. „Děti jsou nejčastější obětí, jsou velmi zranitelné. V Manizalesu máme 60 tisíc školáků, kteří potřebují vědět, jak v takové situaci reagovat,“ vysvětlil Cardona.

Manizales je narozdíl od jiných měst připravené

„Cokoliv děláme, nikdy nebude dost,“ řekl starosta. V loňském roce město zasáhly přívalové deště, které způsobily téměř 300 sesuvů půdy, ty zabily 17 lidí. Cardona uvedl, že lituje všech ztracených životů, zároveň ale vyzvedl jejich Systém včasného varování a reakce (EWRS), který přesně a s předstihem určil zasažené oblasti. Reakční program zase zajistil, že město bylo do týdne schopné znovu fungovat.

„Naším největším nepřítelem je nepřipravenost,“ Cardona připomněl tragédii v jihokolumbijském městě Mocoa, které rovněž často čelí náporům přívalových dešťů a sesuvům půdy. Ty poslední v roce 2017 zabily 250 lidí, 30 tisíc dalších bylo evakuováno. Městu trvalo půlroku, než odklidilo následky neštěstí a vrátilo se alespoň do základního provozu.

 

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud