Oblíbené borůvky v ohrožení: Keře decimuje zákeřná plíseň, šednou listy a plody mizí

Vědci bijí na poplach. Světem se šíří agresivní parazitické kmeny hub, které napadají porosty pěstovaných keřů borůvek. Listy nemocných rostlin pokrývá šedobílý povlak, klesají výnosy tmavomodrých bobulí a je nutné v mnohem větší míře používat fungicidy, tedy postřiky proti plísním. Podle odborníků se původce rozšířil v poslední dekádě po celém světě.
Jeden kmen parazitické houby zvané Erysiphe vaccinii si našel cestu i do Číny, která je největším producentem borůvek. Další škodí v Maroku, Peru či Portugalsku.
Šířící se plíseň
„Je těžké dostat tuto houbu pod kontrolu. Pokud se po celém světě posílá rostlinný materiál, šíří se s pravděpodobně spolu s ním,“ uvedl podle britského deníku Daily Mail odborný asistent ze Severní Karolíny Michael Bradshaw.
Napadené rostliny pokrývá šedý plísňový povlak, takzvané padlí. Parazitický organizmus rostlinu vyčerpává, odebírá z ní živiny pro svůj růst. Houba ale zároveň udržuje svého hostitele na živu. Dokonale se jí daří v teplém a deštivém počasí.
Nové kmeny
Podle amerických vědců byla donedávna choroba soustředěná na východ Spojených států. Jenže teď už je ohrožená i severozápadní část území, kde má plíseň ideální podmínky k šíření se na rostlinách.
Výzkumníci v Severní Karolíně proto spustili databázi, kam mohou pěstitelé hlásit údaje o této nemoci a procházet i data již dříve zadaná. Informace o padlí napadajícím borůvky objevily teprve nedávno. Vědci sice zkoumali i napadený vzorek ze 150 let starého herbáře, geneticky se ale od těch současných lišil.
Keř z Ameriky
Byla by velká škoda, kdyby chutné plody kvůli cizopasné houbě mizely. Vždyť borůvky, které pocházejí z Ameriky, objevili ke konzumaci dávní lidé už po skončení poslední doby ledové.
Řeč je to takzvaných kulturních borůvkách z keře brusnice chocholičnaté, u kterých je modré barvivo obsažené ve slupce, dužina je světlá. Plody jsou také, oproti pravým lesním borůvkám, větší.
Tyto rostliny se původně vyskytovaly od arktických plání přes dnešní Spojené státy, Mexiko a částečně Jižní Ameriku. Plody domorodí Američané sbírali a pojídali čerstvé. Tak se konzumují i dnes. Přidávají se ale i do různých pokrmů, jako jsou polévky, dušená masa či zavařeniny.
Monokultura a globalizace.