Prostitutka byla fascinovaná filmem Pretty Woman: Realita je ale peklo na Zemi, přiznala
Annie Lobertová z Minneapolis k prostituci nalákala naivní představa, že bude žít život jako protagonistka filmu Pretty Woman, kterou ztvárnila Julie Robertsová. Místo toho si však prošla peklem a stala se obětí obchodování s lidmi. Naštěstí se jí podařilo uniknout. Nyní pracuje jako advokátka a obhajuje ženy, které si prošly stejnými hrůzami jako ona. Založila také neziskovou organizaci „Šlapky pro Ježíše,“ v níž obětem pomáhá.
Annie Lobertová v současné době vede evangelikální křesťanskou organizaci „Šlapky pro Ježíše,“ která pomáhá lidem pracujícím v sexuálním průmyslu a bojuje proti obchodování se sexem. Díky vlastní zkušenosti je mezinárodně uznávanou odbornicí a obhájkyní žen, které si prošly tím samým, co ona.
Annie se do sexuálního průmyslu dostala v roce 1987, když jí bylo zhruba 20 let. V baru prý potkala tajného pasáka, který ji do temného podsvětí přivedl. Uniknout se jí podařilo až o více než 10 let později. O tomto nejstarším lidském řemesle však měla jiné představy. Stejně tak změnila názor na to, že jde o atraktivní a okouzlující životní styl. Snila o tom, že potká někoho, kdo ji z pasti prostituce vyvede a poskytne ji báječný život.
Žena upřímně prozradila, že za sex si vydělala klidně i v přepočtu více než 100 tisíc korun. Pohlavní styk s muži však mít nutně nemusela, někdy stačilo se jen svléknout. „Někdy se prostě svléknete a vyběhnete z místnosti. Pokud ten chlap nemá dostatek peněz, nemusíte dělat nic, pokud nechcete. Prostě utečete,“ svěřila se pro The Star.
Svůj první trik udělala na havajské pláži Waikiki s mužem z Japonska. „Svlékla jsem se a ten chlap se vyděsil. To bylo všechno, ani jsem s ním nemusela mít sex. Byly to necelé 3 minuty a při odchodu jsem si říkala, kdo by se tím neživil?“ vzpomíná blondýnka.
Jindy se jí podařilo přimět své klienty, aby ji vzali na nákupy. Stačilo říct, že chce diamantový prsten od Tiffanyho, nebo třeba kabelku Chanel a fantazie byla splněna. Film, který ji vnukl falešné ideje o tomto nebezpečném povolání, poprvé viděla v kině se svým pasákem v Hollywoodu. Po skončení promítání Annie plakala a muž na ni vyjel: „Co sakra brečíš, ty falešná mrcho?“ Tehdy třiadvacetiletá dívka odvětila, že tohle je to, co chce ve svém životě. „No, to se mnou nedostaneš, mrcho. Jsem pasák,“ odvětil jí prý.
Domněle splněný sen se brzy proměnil v nejošklivější noční můru. Když se Annie snažila od svého pasáka utéct, byla zbita a rituálně ponižována jako odstrašující případ pro ostatní dívky. „Když se pokusíš utéct, zbijí tě, budou tě pronásledovat, pošlou své manipulátory, aby tě chytili, přivedou tě zpátky a prodají těm, kteří dají nejvyšší nabídku,“ popisuje.
Její bývalý pasák jí dokonce před ostatními oholil všechny vlasy. „Můj bývalý překupník s lidmi mi před dalšími šesti pasáky, kteří přivedli své holky, oholil vlasy. Donutili mě se svléknout a držel mi zbraň u hlavy, dokud jsem se nepředklonila. Pak mi oholil vlasy, protože věděl, že to jsou moje peníze,“ vysvětluje Annie.
Lobertová si prošla domácím násilím, sexuálním zneužíváním, rakovinou, anorexií, bulimií, drogovou závislostí, pornoprůmyslem i komplexním posttraumatickým stresem. V roce 2003 po předávkování drogami začala svou osobní cestu k zotavování se. V roce 2005 se zrodila organizace „Šlapky pro Ježíše.“
Začala pracovat jako advokátka na plný úvazek a začala pomáhat ženám, které utekly ze sexuálního průmyslu. Spousta žen však po opuštění svého pasáka neměla kam jít a tak se v roce 2007 zrodila vize bezpečného místa, kam by se dívky mohly uchýlit a kde se mohly uzdravit z vážného traumatu, které jim bylo způsobeno. Díky nekonečnému úsilí Annie toto místo skutečně vzniklo.
