Anna (†96) ošetřovala a ukrývala partyzány: Hrdinka Slovenského národní povstání zemřela ve spánku
Statečná, odvážná a milovala svou vlast! Taková byla Anna Dubínyová (†96), hrdinka Slovenského národního povstání a poslední žijící účastnice bojů o Čierny Balog. Nebála se Němců a pomáhala partyzánům, jak mohla. Ošetřovala raněné a sbírala zbraně po lesích. Rodačka z Dolné Lehoty zemřela v úterý 21. června. Její smrt na sociální síti Facebook oznámil vnuk Eduard.
Anna Dubínyová se narodila v obci Dolná Lehota, která leží asi 30 kilometrů od Čierneho Balogu. Bylo jí pouhých sedmnáct let, když se provdala za Vojtěcha Dubínyho. Právě svazek s polesným ji přivedl k partyzánům. Její tchán budoval pro partyzány bunkry, zajišťoval jim výzbroj a potraviny. Statečná Anna neváhala a pomáhala také. Sbírala po lesích zbraně, které tam odhazovali vojáci, když utíkali z východní fronty.
Jak popisuje její vnuk Eduard v pamětech na webu bojovnik.eu, při vypuknutí Slovenského povstání se neváhala zapojit celá rodina. Anna s manželem patřili do skupiny partyzánů Nikolaje Semionoviče Radula. Otec Anny byl horník, který zabezpečoval výbušniny a Anna je nosila z Dolné Lehoty do Čierneho Balogu. Jelikož se nebála Němců a svou odvahu dokazovala při dlouhých cestách, kdy přenášela výbušniny, využívali ji partyzáni i na průzkum. Mimo to ošetřovala i raněné odbojáře, vařila jim a prala.
Manželé se stali hrdiny bojů o Čierny Balog. Bitva se odehrála v lednu roku 1945. Tehdy čtyřicet obyvatel vsi spolu s patnácti partyzány čelili sedmi stům nacistů. „Nejtěžší bylo odrazit první útok. Tam měli největší ztráty,“ vzpomínala prý Anna na neuvěřitelnou bitvu. Zatímco její manžel obsluhoval kulomet, těhotná Anna ve sněhu převážela raněného partyzána do bezpečí. Dokonce se podle slov jejího vnuka dostala mezi palbu. V jednu chvíli na ni padl mrtvý kůň! Ves ale ubránili. Z jejího manžela se stal hrdina. Mimo neuvěřitelnou odvahu prokázanou v bitvě, která vypadala pro partyzány beznadějně, zachránil šestnáct obyvatel Čierneho Balogu před popravou.
Odvážná bojovnice, která po válce bydlela v Pezinku a organizovala různé vzpomínkové akce, zemřela v úterý 21. června ve spánku. Bylo jí šestadevadesát let. „Ještě včera večer jsme se s ní stihli rozloučit, ještě včera naposledy vyslovila moje jméno, naposledy se usmívala, naposledy se potěšila, když jí milovaná pravnučka (moje dcerka Barborka) oznámila, že úspěšně složila státnice,“ napsal dojemný příspěvek na facebook vnuk Eduard. „Děkujeme za všechno, babičko, za moudré rady, za životní hodnoty, za službu vlasti, za bohatý život plný lásky a velké vnitřní síly,“ uzavřel.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.