27. květen 1942, zhruba 10:35. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich je na cestě z Panenských Břežan na Pražský hrad. V zatáčce v Holešovičkách už na něho číhají parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. I přes obtíže se jim podaří na vůz hodit bombu, jejíž exploze Heydricha poraní.

Vzdor okamžité hospitalizaci dne 4. června 1942 umírá. Pro český národ se jedná o hvězdnou hodinku. Velké vítězství, které je však vykoupeno četnými ztrátami na životech a nepředstavitelnými zvěrstvy nacistů na civilním obyvatelstvu, na seniorech, ženách s dětmi i nastávajících maminkách. Ambivalentní atmosféru, jíž si dnes jen sotva umíme představit, se snaží přiblížit nová výstava pojmenovaná veskrze výřečně: Nikdy se nevzdáme!

Nezapomenutelná statečnost

„Operace Anthropoid je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších událostí našich moderních dějin. Považuji za nesmírně důležité, aby dnešní generace znaly jména hrdinů, nejen vojáků, ale i odbojářů,“ sdělil při uvedení nové výstavy generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Už podle jejího názvu je věnovaná stovkám lidí, mužů, žen a dokonce i dětí, na které nikdy nesmíme zapomenout.“

Stěžejním motivem výstavy je atentát na Heydricha. Ten udává do celkového rámce dění v protektorátu. Návštěvníkovi přibližuje, co se dělo před útokem, bezprostředně po něm, a jaké měla Heydrichova smrt dopady na české obyvatelstvo.

„Nejvíce jsme se zaměřili na 38 dní vyhlášeného stanného práva, na nichž jsme se snažili ukázat, co prožívali obyvatelé protektorátu. Od velkých událostí přes protektorátní realitu,“ přiblížil historik Michal Stehlík, jenž je náměstkem generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost, a zároveň autor výstavy.

Tíha okamžiků

Výstava je koncipovaná jako dějová linka, v níž se proplétají osudy nejrůznějších lidí – odbojářů, nacistů, kolaborantů, těch, kteří se snažili pomoci parašutistům, avšak i těch, kteří se z nějakého důvodu znelíbili nacistickému režimu, pročež byli popraveni či jinak perzekuováni. Vedlejší „dějovou linkou“ výstavy je pak 6 tematických potemnělých kójí, které vystihují osudy jmenovaných skupin.

Důsledkem atentátu na Heydricha bylo Československo definitivně uznáno západními mocnostmi jako stát, který bojuje proti nacismu. Cena byla bohužel příliš vysoká. Nacisté v odplatě vypálili obce Lidice a Ležáky. I jejich mrtvým obyvatelům je na výstavě věnovaná vzpomínka.
Autor: David Zima

„Usilovali jsme o to, abychom návštěvníkům atmosféru doby co nejvíce přiblížili. Proto jsou v kójích i reprodukované charakteristické zvuky, které vystihují to, co musel tehdejší lid prožívat,“ sdělil pro Blesk.cz Stehlík. U zastavení při vyhlazení Lidic a Ležáků je slyšet praskot ohňů, u rodin, které pomáhaly odbojářům, tikání hodin, které symbolizuje nekonečné čekání na to, kdy je někdo udá či rovnou přímo bouchání příslušníků gestapa na dveře. Doprovodně se v místnosti přiléhající k výstavě promítají i dobové záběry z biografů: upoutávky na tehdejší filmy, týdeníky, reportáže o válečných událostech apod.

Hrdinové i zrádci

Ač je hlavní zřetel výstavy kladen na ty, kteří v nelehké době morálně obstáli se ctí, naleznou se zde i zmínky o těch, kteří v kritických chvílích selhali. Například Karel Čurda, jenž zradil Gabčíka s Kubišem. Zmínky jsou tu i o jiných „zrádcích“ - především však v souvislosti s koncem války, kdy s nimi bylo „po zásluze” naloženo jako se zrádci vlasti, kterým na rukou ulpěla krev mnohých hrdinů.

„Těch osudů je tolik. Ve výstavě je pět speciálních obrazovek, které líčí životní příběhy konkrétních osob, ať už to jsou gestapáci, příslušníci SS, odbojáři či lidé, kteří parašutistům pomáhali,“ vysvětlil Stehlík. „Nechtěli jsme zrádce příliš akcentovat. Chtěli jsme naopak ukázat hrdinství českého lidu,“ odkazuje Stehlík na název výstavy – Nikdy se nevzdáme! Z „pochybných“ osobností je největší pozornost věnovaná Emanuelu Moravcovi – snad nejkřiklavějšímu příkladu českého kolaborujícího politika.

Jádrem výstavy jsou konkrétní osudy konkrétních lidí. Velký zřetel je dán hrdinům odboje, těm, kteří pomáhali parašutistům. Na zrádce a kolaboranty, jakým byl třeba i Emanuel Moravec, se ovšem nezapomnělo.
Autor: David Zima

Churchillovy otisky

Ačkoliv se výstava otevře veřejnosti už 28. května, přičemž ji slavnostně zahájí prezidenti České a Slovenské republiky – Miloš Zeman se Zuzanou Čaputovou, dost možná nejzajímavější artefakt na výstavu dorazí až v létě. Stávající exponáty totiž v Čechách při různých událostech byly až na výjimky k vidění dříve. To, co si plánuje Národní muzeum vypůjčit z Velké Británie, nikoliv. Půjde o dokumenty s hodnocením provedeného atentátu britskou zpravodajskou službou.

„Jednáme s Královským archivem v Londýně a věřím, že se nám dokumenty pro výstavu podaří zapůjčit,“ prozradil Stehlík. „V jednom případě půjde dokonce o originální zprávu, která byla určená přímo k rukám Winstona Churchilla.“ Je tím pádem nepochybné, že ji rázovitý britský ministerský předseda měl v rukou. Nejde o jediný „zahraniční“ příspěvek. Výstavu doplňuje ještě menší expozice s názvem Hrdinovia odboja, kterou připravilo Slovenské národní muzeum a Vojenský historický ústav Bratislava.

Video
délka: 02:45.88
Video se připravuje ...

Výstava Nikdy se nevzdáme potrvá v Národním muzeum do konce letošního roku. David Zima

Pokyny pro poslední poctu

K vidění toho proto je až až. Například fragment padáku, jímž Gabčík s Kubišem seskočili, nebo fragment jejich parašutistické kombinézy. Bohužel se s jistotou neví, zda patřily Josefu Gabčíkovi, nebo Janu Kubišovi. 

Pozoruhodný obraz Prahy, malovaný na potravinové lístky. Po válce byl darován Klementu Gottwaldovi.
Autor: David Zima

K vidění jsou i předměty parašutistů z krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde svedli svůj poslední zoufalý, leč statečný boj, a které zapůjčil Vojenský historický ústav. V exponátech jsou zastoupeny rovněž artefakty, které zůstaly po ztrápených obětech koncentračních táborů – třeba lžíce, nebo dokonce růženec zhotovený ze skývy chleba!

Návštěvníka nepochybně zaujme vystavený samopal Sten. V jeho případě bohužel nejde o originál, který by Gabčík s Kubišem používali. „Co víme, originál byl odvezen do Berlína k prozkoumání a měl se z něho zachovat snad jen zásobník,“ uvádí historik. Vystavený samopal je tak jen typem, který tehdejší českoslovenští parašutisté operující na území Čech a Moravy používali. Kartáč, v němž se z vězení pašovaly motáky, pozůstatek originálu anglické radiostanice nebo autentický telefon, jejž Gabčík s Kubišem použili – to vše napomůže přiblížit „slavnou i bolavou“ minulost do současnosti.

Model samopalu Sten, kterým měli parašutisté spáchat atentát na Heydricha. V rozhodné chvíli se v samopalu vzpříčil náboj a nevystřelil. Originál se bohužel nedochoval. Na výstavě je nicméně vystaven tentýž model.
Autor: David Zima

Jiné exponáty zase ponoukají k cukání koutků úst. Tedy ponoukaly by, nebýt toho vědomí, že byly míněny smrtelně vážně. „Dohledali jsme pozvánku na povinnou manifestaci po smrti Reinharda Heydricha, kdy všichni zaměstnanci Zemského muzea (tehdejší název pro Národní muzeum – pozn. red.) museli povinně přijít na veřejnou manifestaci a hajlovat. V pozvánce jsou uvedené pokyny, že jakmile skončí demonstrace, musí se pozvednout pravá ruka.“

Neštítili se ničeho

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš výstavu charakterizoval jako svědectví o neobyčejné statečnosti obyčejných lidí. Zároveň jde též o svědectví neobyčejných zvěrstev, kterých byli nacisté schopní. Ať už je řeč o vypálení obcí Lidi a Ležáků, či o popravách žen a dětí ve vyhlazovacích táborech.

„Z těchto osudů je velice smutný například židovské dívky z Nového Města na Moravě Alice Feinové (†22),“ prozradil Stehlík. „Od začátku války se skrývala, aby nebyla poslána do transportu. V roce 1942 se svým snoubencem otěhotněla, a během stanného práva byla udána. Při zatýkání chtěla utéct, v šestém měsíci těhotenství skočila z okna a těžce se zranila. Zraněnou a těhotnou ji nakonec nacisté 4. června 1942 popravili.“ Nejen její příběh si do konce letošního roku můžete připomenout a vzdát ji tichou vzpomínku.

Kde: Národní muzeum – historická budova. Václavské náměstí 68, Praha 1 – Nové Město.
Kdy: Do 31. prosince 2022, otevřeno denně 10-18.
Vstupné: 250,- Kč celý muzejní komplex včetně dalších výstav, snížené 150,- Kč.

Fotogalerie
55 fotografií