Šéf Bílého domu zkrátil Putinovi ultimátum: Co znamená konec Trumpovy trpělivosti?
Trpělivost již patrně došla prezidentovi USA Donaldu Trumpovi (78). Nejenže už nemá zájem mluvit s Vladimirem Putinem (72), ale navíc mu zkrátil lhůtu na ukončení války na 10 až 12 dní. Co to ale reálně přinese?
„Není důvod čekat. Dal jsem mu původně 50 dní. Chtěl jsem být štědrý, ale prostě nevidíme žádný pokrok,“ vzkázal Trump a zkrátil Putinovi ultimátum k ukončení bojů na Ukrajině. „Mnohokrát už jsem myslel, že jsme dohodnuti. Putin ale pak jde a začne střílet rakety na města,“ uvedl Trump a dodal: „Už nemám takový zájem o mluvení.“
Ruská reakce
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na to včera uvedl, že Putin vzal Trumpovy výroky o zkrácení ultimáta na vědomí, ale zpomalila se kvůli nim normalizace vztahů mezi USA a Ruskem. „Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ dodal Peskov.
Masivní sankce?
Poslechne Putin Trumpa? Analytici Rádia Svobodná Evropa to nepředpokládají. Vládci Kremlu nejde totiž »jen« o dobytí části Ukrajiny, ale také o získání dalších částí, které jsou v ruské ústavě označené za ruské. Ty jsou nyní pod kontrolou Ukrajiny.
Co bude dál? Na řadu by měla přijít další ekonomická opatření. Trump už dříve zmiňoval zavedení sankcí proti zemím, které odebírají ruskou ropu. „Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla,“ tvrdí Trump dle Sky News. Jenže úder na obchodní partnery Ruska má velký háček. Dopad na vztahy s Čínou.
Tlak stoupá i na Trumpa
„Nejsem si jistý, jestli jsou USA nyní připravené na obchodní válku s Čínou a Indií, které suroviny odebírají nejvíc. Trump už Číně dříve ustoupil ve clech v některých sektorech, když si uvědomil, že Američané nejsou schopni některé čínské produkty nahradit,“ řekl Blesku analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Předpokládá, že by mohlo dojít k zavedení tarifů a celních opatření na obchodní výměnu mezi USA, Ruskem a Běloruskem, k čemuž je připraven návrh v americkém Kongresu. „Tak jako tak je tlak na Trumpa velký a on sám už přistoupil na to, že reakce přijít musí,“ dodal Havlíček.
Lavrov: Sami proti Západu
Rusko poprvé v historii vede válku proti Západu samo. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (75). „V první světové válce i ve druhé světové válce jsme měli spojence. Proto se nyní musíme spoléhat na sebe a nelze dovolit žádnou slabost ani chyby,“ řekl dle agentury TASS. Už se však nezmínil, že Rusko má vojáky ze Severní Koreje, drony z Íránu či pomoc od Běloruska a Číny.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
