Šéf Bílého domu zkrátil Putinovi ultimátum: Co znamená konec Trumpovy trpělivosti?
Trpělivost již patrně došla prezidentovi USA Donaldu Trumpovi (78). Nejenže už nemá zájem mluvit s Vladimirem Putinem (72), ale navíc mu zkrátil lhůtu na ukončení války na 10 až 12 dní. Co to ale reálně přinese?
„Není důvod čekat. Dal jsem mu původně 50 dní. Chtěl jsem být štědrý, ale prostě nevidíme žádný pokrok,“ vzkázal Trump a zkrátil Putinovi ultimátum k ukončení bojů na Ukrajině. „Mnohokrát už jsem myslel, že jsme dohodnuti. Putin ale pak jde a začne střílet rakety na města,“ uvedl Trump a dodal: „Už nemám takový zájem o mluvení.“
Ruská reakce
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na to včera uvedl, že Putin vzal Trumpovy výroky o zkrácení ultimáta na vědomí, ale zpomalila se kvůli nim normalizace vztahů mezi USA a Ruskem. „Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ dodal Peskov.
Masivní sankce?
Poslechne Putin Trumpa? Analytici Rádia Svobodná Evropa to nepředpokládají. Vládci Kremlu nejde totiž »jen« o dobytí části Ukrajiny, ale také o získání dalších částí, které jsou v ruské ústavě označené za ruské. Ty jsou nyní pod kontrolou Ukrajiny.
Co bude dál? Na řadu by měla přijít další ekonomická opatření. Trump už dříve zmiňoval zavedení sankcí proti zemím, které odebírají ruskou ropu. „Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla,“ tvrdí Trump dle Sky News. Jenže úder na obchodní partnery Ruska má velký háček. Dopad na vztahy s Čínou.
Tlak stoupá i na Trumpa
„Nejsem si jistý, jestli jsou USA nyní připravené na obchodní válku s Čínou a Indií, které suroviny odebírají nejvíc. Trump už Číně dříve ustoupil ve clech v některých sektorech, když si uvědomil, že Američané nejsou schopni některé čínské produkty nahradit,“ řekl Blesku analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Předpokládá, že by mohlo dojít k zavedení tarifů a celních opatření na obchodní výměnu mezi USA, Ruskem a Běloruskem, k čemuž je připraven návrh v americkém Kongresu. „Tak jako tak je tlak na Trumpa velký a on sám už přistoupil na to, že reakce přijít musí,“ dodal Havlíček.
Lavrov: Sami proti Západu
Rusko poprvé v historii vede válku proti Západu samo. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (75). „V první světové válce i ve druhé světové válce jsme měli spojence. Proto se nyní musíme spoléhat na sebe a nelze dovolit žádnou slabost ani chyby,“ řekl dle agentury TASS. Už se však nezmínil, že Rusko má vojáky ze Severní Koreje, drony z Íránu či pomoc od Běloruska a Číny.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
