9°C
Nikdo z těch, které Čurda označil, pomstu Němců nepřežil. On pak shrábl odměnu pět miliónů korun, změnil si jméno na Jerhot, žil v Praze a začal si užívat krví potřísněného bohatství. Oženil se a v únoru 1944 se mu narodil syn Karel.
Žil u příbuzných
Začátkem dubna 1945 vyzvedl Čurda v pražské bance zbytek peněz. S částkou 3,5 milióny korun, manželkou Marií a synem Karlem pak 11. dubna dorazil do Manětína na Plzeňsku.
„Ubytoval se v domku u Češky Jindřišky Řepové. Byla matkou gestapáka Roberta Ereta, který působil v Praze a byl Čurdovým švagrem. Jejich manželky byly sestry,“ řekl kronikář Nečtin a místní historik Jiří Kapr.
Odhalení nečekal
Čurda byl přesvědčený, že se na jeho zradu nepřijde. Vždyť všichni, kteří o něm věděli, byli mrtví. Sebejistě tak nakráčel na místní četnickou stanici. „Bylo to 5. května, v den, kdy do Manětína přišli Američané. Prohlásil o sobě, že je parašutista, jménem Karel Čurda, za války se skrýval a chce, aby ho odvezli do Prahy,“ popsal Kapr.
Četníci informovali Prahu, ale Čurdu tam nepřevezli. Dopravili ho k soudu do Plzně a teprve odtud do Prahy.
Skončil na šibenici
Čurdu v Praze vyslýchal štábní kapitán Jaromír Nechanský. Nejdříve ho propustil a pak opět zatkl. „Úplnou náhodou se ze zprávy z Anglie dozvěděl, že Čurda je zrádce. Prozradil ho Němec, který tam skončil v zajetí,“ uvedl Kapr.
Čurda se 16. června 1945 ke zradě přiznal. Mimořádný lidový soud v Praze ho 29. dubna 1947 odsoudil k trestu smrti oběšením, který byl ihned vykonán. Čurda zemřel v 11:57 hodin.
Co se stalo s penězi?
Čurda přijel do Manětína s 3,5 milióny korun. „Při výsleších řekl, že o penězích nic neví. Pak tvrdil, že gestapák zvaný Diablo peníze uložil na jeho jméno v německé bance. Jeho žena Marie uvedla, že Čurda peníze schoval někde v domě a jí dal 70 tisíc korun. Pak tvrdila, že peníze našla a spálila. Faktem je, že četníci u ní zajistili 73 tisíc,“ uvedl Kapr. Co se opravdu s penězi stalo, zůstává záhadou.
Udavačův komplic
Čurdovu manželku Marii Jerhotovou po vyšetřování propustili a odsunuli do Rakouska, kde žila až do své smrti. S ní odešel do zahraničí i Čurdův syn Karel. Zemřel v roce 2018.
S Čurdou do Manětína přijel i gestapák Robert Eret s rodinou, ten ale pokračoval do Německa. Odtud ho Američané vydali zpět do Čech. V roce 1947 byl odsouzen k 10 letům vězení. Odseděl si pět let, a po propuštění v roce 1952 odjel do Německa.
Čurdova mise
Parašutista Čurda byl spolu s Adolfem Opálkou a Ivanem Kolaříkem vysazený v březnu 1942 na území Protektorátu Čechy a Morava. Skupina měla provádět sabotáže či navést spojenecké bombardéry na plzeňskou Škodovku. Nic ale nevyšlo, jak si plánovali.
Kolařík ztratil doklady, které se dostaly do rukou gestapu, a on se nakonec raději otrávil. Opálka, už jako velitel všech parašutistů vysazených na naše území, se podílel na atentátu na Heydricha.
Proč začal udávat
Po 27. květnu 1942, kdy Gabčík s Kubišem spáchali v Praze atentán na Heydricha, se Čurda ukryl u matky na Třeboňsku. Tam se dozvěděl o smrti zastupujícího říšského protektora.
Když viděl pomstychtivé běsnění nacistů, zaslal četníkům anonymní udání se jmény atentátníků. Nic se ale nedělo, proto vyrazil do Prahy a osobně vše nahlásil gestapu.
Smrt v kostele
Kvůli jeho udání byli odhaleni Gabčík, Kubiš, Opálka a další čtyři parašutisté skrývající se v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Všichni 18. června 1942 po obléhání úkrytu příslušníky SS a gestapa zemřeli. Čurda rozkryl prakticky celou síť lidí, kteří jim pomáhali.
Po atentátu následovalo kruté období heydrichiády, při kterém byly vypáleny i obce Lidice a Ležáky. Udává se, že celkem bylo v bezprostřední odvetě za Heydrichovu smrt zabito minimálně 1585 lidí.
VIDEO: Jaké bylo pracovat pro „řezníka z Prahy“ Heydricha?
Jaké bylo pracovat pro „řezníka z Prahy“ Heydricha? Paní Helena vzpomínala. Blesk TV
