Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť 7°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Ředitel nad závadnou minou mávl rukou a způsobil v Bolevci katastrofu: Kusy těl obětí výbuchu muničky identifikovali jen podle prstýnků

Video se připravuje ...
Autor: mc - 
25. května 2022
05:00

Když se koncem května 1917 největší muniční továrnou tehdy ještě v Rakousko-Uhersku rozlehl ohlušující výbuch a nad areálem vyrostl krvavě rudý hřib dýmu, nikdo asi ještě netušil, jak tragická událost se v tu chvíli stala. Exploze v Bolevci v Plzni, jejíž otřesné následky způsobila celá řada lidských chyb, se stala největší válečnou katastrofou v Plzeňském kraji. Dodnes není jasné, kolik lidí přesně zemřelo.

První světová válka byla v plném proudu a na největší rakousko-uherskou muniční továrnu byly kladeny ohromné nároky. Munička v Bolevci na okraji Plzně zaměstnávali tisíce lidí, hlavně ženy a dospívající děti, které celé dny dávaly dohromady náboje, granáty, miny a další. Kvůli zvýšeným potřebám armády také na místě vznikaly budovy bez stavebního povolení, sklady byly přeplněné a poblíž na nádraží stály vagóny plné munice. Nedrodržovaly se hygienické ani pracovní předpisy. A to vše vyústilo v tragédii.

Video  Bolevecká katastrofa. Silné exploze a požár, při kterém zahynulo přes 200 lidí  - Videohub
Video se připravuje ...

Když se krátce po poledni 25. května na nebi nad Bolevcem objevil sloup dýmu a blízkým okolím otřásly výbuchy, chvíli to vypadalo jako bombardování nepřítelem. Ukázalo se ale, že explodovala munice v místní továrně. Následovaly ještě další výbuchy včetně jednoho, který vysklik okna domů až v šest kilometrů vzdáleném centru Plzně. Z místa neštěstí utíkali zkrvavení a potrhaní lidé.

Mezi prvními jim na pomoc přišel i Josef Vaňásek - reálná předloha pro policejního radu Vacátka. Sám vynesl z ohrožené zóny několik lidí. Pomáhat se snažily i desítky svědků, jenže hrozilo reálné nebezpečí dalších výbuchů. Když konečně druhý den začaly odklízecí práce, ukázal se celkový obraz katastrofy. Většina budov byla zcela srovnána se zemí a mezi troskami ležely kusy lidí.

„Mrtvoly byly zuhelnatělé, totálně obnažené z šatů (které samozřejmě shořely), dále také strašně znetvořené. Rány po spáleninách byly u mnohých mrtvol takového rázu, že ani nebylo možné rozeznat pohlaví. Identifikace se podařila u některých jen na základě u mrtvol nalezených předmětů, jako náušnice, prsteny atd.,“ popsal policejní historik Miloš Vaněček. Hromadný hrob, který byl uzavřen až v srpnu nakonec čítal přes 170 rakví.

Dlouhou dobu se řešila příčina a vyšetřování se ujal právě rada Vaňásek, díky jehož neúnavnému pátrání vyšlo najevo, že nešlo o sabotáž. Mistr z budovy 10 měl ředitele závodu Rudolfa Thiela upozornit na závadu na jednom z nových typů min - často u ní vypadával zapalovač. Thiel údajně nad věcí mávl rukou, vadný kus odložil stranou a odešel na oběd. Ona mina však jen několik minut poté vybuchla. Mistr a dalších 95 lidí z budovy 10 zemřeli, Thiel později ve vazbě spáchal sebevraždu. Jediná mina by ovšem takovou tragédii nezpůsobila. Přeplněná munička byla ovšem receptem na katastrofu. Osudný den totiž do továrny dorazila ohromná zásoba trinitrotoluenu. A protože nebylo místo, uskladili ho pod stoly v budově 10...

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi