Z Protektorátu Čechy a Morava bylo za II. světové války odvezeno a přetaveno na zbraně 9801 zvonů. Z věží kostelů a radnic jich zmizelo až 90 procent. Nařízení, kterým byly rekvizice zahájeny, bylo vydáno 26. listopadu 1941. Následně byly zvony shromážděny v přístavu na Maninách a odvezeny do německých továren, kde se z nich vyrobily zbraně. Zvony se vyrábějí z tzv. zvonoviny, což je sloučenina mědi, která je zastoupena ze 78 procent, a cínu, který představuje zbylých 22 procent.
Než nacisté zvony zrekvírovali, předcházela tomu opravdu poctivá byrokracie. Sběr zvonů nařídilo protektorátní ministerstvo průmyslu. „Každý vlastník měl pak povinnost dopravit zvon na Maniny. V následujícím roce je 5 nákladních lodí odvezlo do německých válečných továren,“ říká Onřej Boháč, pražský zvoník a předseda spolku Zvon #9801, který chce nechat vytvořit nový zvon připomínající tuto ztrátu.
Jen velmi málo se jich podařilo zachránit
Zvony byly rozděleny do 4 kategorií – A,B,C,D. Zvony kategorie A byly ty nejobyčejnější, pořízené obyčejně během první republiky jako náhrada za zvony zkonfiskované během první světové války. Tyto zvony byly bez milosti odvezeny a roztaveny, zvony z dalších kategorií, především z té poslední, která představovala historické kousky například ze 16. století, zůstaly většinou na místě. Stalo se, že někteří úředníci se snažili celý proces zdržovat.
„Právě na Maninách byl hlídač a další lidi, kteří to všelijak zdržovali nutností dokumentace, měřením, dělaly se tam nějaké hudební analýzy. Takže se jim podařilo část zvonů zdržet do té doby, že už potom do Hamburku ani nejela. Ale ta kategorie A, což byly třeba zvony z 20. - 30. let, nejméně hodnotné, tak ty šly rovnou ke zpracování. Ty byly roztlučeny na zvonařský šrot," říká v rozhovoru pro Český rozhlas historik Radek Lunga.
Zvony nebyly po válce nikdy v plném rozsahu na svá místa navráceny. Odhadem dnes chybí v celé České republice zvony asi za 4 miliardy. Jen v Praze jich chybí asi 150 – 200, a to tehdy nebyly rekvírovány jen zvony. Z Prahy se odvážely kromě nich i měděné střechy a žlaby, mosazné kliky, ze hřbitovů a kostelů mizely bronzové pomníky a pamětní desky a bohužel došlo i na bronzové sochy významných sochařů jako byl Karel Dvořák, Josef Mařatka a další.
Událost připomene nový zvon
I když nebyl tento nacistický zločin krvavý, symbolicky byl bezesporu velice krutý. Vždyť zvony provází lidstvo více než 4 tisíce let, především při významných událostech jako jsou církevní svátky, pohřby nebo svatby. I proto vznikla iniciativa s názvem Zvon #9801, kde číslo označuje počet zvonů zničených v nacistických továrnách. Iniciativa se nyní pomocí crowdfundingu snaží vybrat peníze na vznik nového zvonu, který bude tuto událost připomínat.
„Naším cílem je vytvořit zvon, který bude mementem této kulturní ztráty. Tisíce umlčených hlasů nahradí jeden hlas živý a silný. Za každý zničený zvon bude vložen jeden kilogram do nového zvonu o celkové hmotnosti 9801 kg. Bude stát na místě, odkud byly rekvírované zvony odvezeny, tedy na Rohanském ostrově v Praze,“ uzavřel Boháč.
