Nacistický „řezník z Lyonu“ skončil jako agent: Klaus Barbie přešel z mučení sirotků k CIA
Podle historiků má Klaus Barbie na svědomí až 14 000 životů. Dodnes se mu říká „řezník z Lyonu“ - jeho praktiky byly tak brutální, že se o nich stále moc nemluví. O to horší je, že po válce místo oprátky dostal nabídku na spolupráci se západními tajnými službami včetně CIA. Po útěku z Evropy v Bolívii vydatně pomáhal represivním režimům a zločincům včetně Pabla Escobara. Spravedlnost si na něj nakonec počkala. Z doživotí si ale odseděl jen čtyři roky. Zabila ho rakovina.
Narodil se do silně věřící katolické rodiny, oba jeho rodiče byli učitelé. Otce naverbovali do první světové války, ze které se po zranění a zajetí vrátil jako zahořklý muž. Stal se z něj alkoholik, který týral své děti. Z Klause chtěl mít vystudovaného duchovního, jeho smrt ale synovy plány zničila. Klause jako nezaměstnaného později poslali nacisté do Říšské pracovní služby, odkud rychle putoval mezi SS.
Za války byl poslán nejprve do okupovaného Nizozemí a později dál do Francie, kde povýšil na šéfa místního gestapa. Zde se z něj stal „řezník z Lyonu“ - vyžíval se v mučení vězňů, včetně dětí. Dcera jedné z obětí popsala, jak jejího otce zbili až mu popraskala kůže, topili ho v kýblu s amoniakem a ledovou vodou, nedovolili mu si sednout, natož lehnout. Zemřel po třech dnech kvůli popáleninám.
Barbie své oběti bil, pálil, pouštěl do nich elektrický proud, lámal jim končetiny a pouštěl na ně psy. Brutálně týral i 44 francouzských sirotků, které sexuálně zneužil a poslal na smrt do Osvětimi. Nejznámějším případem bylo umučení Jeana Moulina, šéfa místního odboje. Podle svědků mu Barbie vytrhal žhavými kleštěmi nehty, rozlámal mu prsty ve dveřích, pouta mu utahoval dokud mu nerozlámali kosti v rukách. Nakonec ho zbil tak, že byl k nepoznání. V kómatu ho vystavil jako varování ostatním odbojářům.
Po válce v roce 1947 Barbieho rekrutoval kontrašpionážní sbor americké armády (CIC) jako agenta. Donášel i pro CIA na své bývalé kolegy a kamarády z okruhu nacistů a popisoval výslechové techniky včetně těch násilných. O čtyři roky později emigroval do Bolívie, kde se spřátelil s pohlaváry včetně diktátorů Huga Banzera a Luise Garcíi Mezy. Během vlády Reného Barrientose měl dokonce na starosti výslechy a mučení zajatců. Měl prsty ve zmizení a přiznaných vraždách mnoha odpůrců režimu.
Jeho největším přítelem se stal Álvaro de Castro, se kterým prodávali drogovým kartelům zbraně. Jeho protikomunistické aktivity dokonce financoval Pablo Escobar, kterému pomáhal zajistit ochranu v rámci výroby a prodeje koky. Barbie rovněž pomáhal Mengelemu a Eichmannovi, když byli v jižní Americe na útěku před spravedlností.
Ta nakonec dohnala i jeho. V roce 1971 ho identifikovali manžele Klarsfeldovi, lovci nacistů z Francie. Trvalo ale dalších 12 let, než byl Barbie místními úřady zatčen - pod záminkou nedodání hodnotného zboží vládě - a vydán do Francie. Teprve tehdy se provalilo, že CIA Barbieho využívala jako agenta a pomohli mu prchnout z Evropy. V roce 1987 byl konečně odsouzen na doživotí. Svých zločinů nikdy nelitoval. Po čtyřech letech zemřel ve vězení na leukémii a rakovinu páteře a prostaty.
Využívání bývalých nacistů bylo časté jak jak Američanů, tak u Sovětů.