Co létá nad Ukrajinou? Protiletadlové střely Stinger vyhnaly Rusy už z Afghánistánu
Protiletadlový přenosný komplet FIM-92 Stinger byl vyvinut v 60. a 70. letech minulého století v USA. Ve výzbroji americké armády se poprvé objevil v roce 1981. Od té doby byl Stinger použit v mnoha vojenských konfliktech a narazíte na něj ve výbavě armád po celém světě. Stingery vyrábí americká společnost Raytheon Technologies, jeden z největších dodavatelů zbraní a vojenské techniky na světě.
Raketový komplet Stinger je zhruba 1,5 metru dlouhý, má průměr 70 milimetrů a váží cca 10 kilogramů. Vyslaná řízená střela dokáže zasáhnout letadlo ve výšce téměř 4 kilometry ze vzdálenosti až 4,8 kilometru. Raketa Stinger je odpalována z ručního odpalovacího zařízení, které zpravidla obsluhuje jeden operátor. Komplet lze umístit také na vozidla nebo vrtulníky. Během prvních sekund po odpálení letí raketa rychlostí až 2 700 km/h. Na cíl je naváděna pomocí infračerveného čidla. Pokud protiletadlová střela cíl mine, spustí se přibližně po 17 sekundách režim autodestrukce.
Vyhnaly Stingery Sověty z Afghánistánu?
První úspěšný sestřel letadla si raketa Stinger připsala ve válce o Falklandy v roce 1982. Jeden z britských vojáků tímto způsobem zasáhl argentinský bojový letoun. Významnou roli hrály Stingery také v konfliktu SSSR a Afghánistánu v 80. letech. Afghánští bojovníci totiž od americké CIA obdrželi stovky, podle některých zdrojů až tisíce raketových kompletů Stinger. S jejich pomocí mohli lépe čelit ruským letadlům.
Někdy se dokonce uvádí, že Stingery vyhnaly Sověty z Afghánistánu. To je poněkud nadsazené tvrzení, ale na neúspěchu SSSR se podepsaly výraznou měrou. Sovětská letadla totiž musela v důsledku potenciální hrozby létat výše, což omezovalo možnosti vzdušné podpory.
Ukrajinci dostávají FIM-92 Stingery od Němců či Američanů
FIM-92 Stinger může sehrát důležitou roli rovněž v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Protiletadlová střela pomáhá Ukrajincům smazávat deficit v oblasti leteckého arzenálu. Napadená země dostává rakety Stinger od států, které ruskou invazi ostře kritizují. Nizozemsko poskytlo Ukrajině 200 raketových kompletů, Německo 500 a další stovky putují z USA. Ještě před vpádem ruských vojsk získali Ukrajinci řízené střely Stinger také od Litvy a Lotyšska.
OSN zaznamenala v květnu na Ukrajině nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v uplynulém měsíci zabito nejméně 274 lidí a dalších 1763 zraněno. Jde o 93procentní nárůst ve srovnání s květnem 2025, kdy úřad zaznamenal 191 mrtvých a 865 zraněných.
Podle zprávy připadá 45 procent obětí na útoky střelami a drony, většinou ve městech vzdálených od frontové linie jako Kyjev či Dnipro. V blízkosti fronty byly hlavní příčinou civilních obětí drony krátkého dosahu.
Ruskem okupovaná ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna byla díky opravám provedeným během lokálního příměří mezi Moskvou a Kyjevem opět připojena do sítě. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Elektrárna ve středu ztratila vnější přívod elektřiny v důsledku vojenské činnosti, uvedla MAAE na X. Šlo podle ní o devatenáctou takovou ztrátu od března 2022, kdy Rusko toto jaderné zařízení obsadilo. Agentuře se následně podařilo vyjednat dočasné příměří pro účely nezbytných oprav.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb.
„Na Těmrjukský okres v noci zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Pád jejich trosek způsobil požár v námořním terminálu,“ napsal Kondratěv na síti Telegram. „Bohužel přitom zahynul jeden člověk,“ dodal.
