Co létá nad Ukrajinou? Protiletadlové střely Stinger vyhnaly Rusy už z Afghánistánu
Protiletadlový přenosný komplet FIM-92 Stinger byl vyvinut v 60. a 70. letech minulého století v USA. Ve výzbroji americké armády se poprvé objevil v roce 1981. Od té doby byl Stinger použit v mnoha vojenských konfliktech a narazíte na něj ve výbavě armád po celém světě. Stingery vyrábí americká společnost Raytheon Technologies, jeden z největších dodavatelů zbraní a vojenské techniky na světě.
Raketový komplet Stinger je zhruba 1,5 metru dlouhý, má průměr 70 milimetrů a váží cca 10 kilogramů. Vyslaná řízená střela dokáže zasáhnout letadlo ve výšce téměř 4 kilometry ze vzdálenosti až 4,8 kilometru. Raketa Stinger je odpalována z ručního odpalovacího zařízení, které zpravidla obsluhuje jeden operátor. Komplet lze umístit také na vozidla nebo vrtulníky. Během prvních sekund po odpálení letí raketa rychlostí až 2 700 km/h. Na cíl je naváděna pomocí infračerveného čidla. Pokud protiletadlová střela cíl mine, spustí se přibližně po 17 sekundách režim autodestrukce.
Vyhnaly Stingery Sověty z Afghánistánu?
První úspěšný sestřel letadla si raketa Stinger připsala ve válce o Falklandy v roce 1982. Jeden z britských vojáků tímto způsobem zasáhl argentinský bojový letoun. Významnou roli hrály Stingery také v konfliktu SSSR a Afghánistánu v 80. letech. Afghánští bojovníci totiž od americké CIA obdrželi stovky, podle některých zdrojů až tisíce raketových kompletů Stinger. S jejich pomocí mohli lépe čelit ruským letadlům.
Někdy se dokonce uvádí, že Stingery vyhnaly Sověty z Afghánistánu. To je poněkud nadsazené tvrzení, ale na neúspěchu SSSR se podepsaly výraznou měrou. Sovětská letadla totiž musela v důsledku potenciální hrozby létat výše, což omezovalo možnosti vzdušné podpory.
Ukrajinci dostávají FIM-92 Stingery od Němců či Američanů
FIM-92 Stinger může sehrát důležitou roli rovněž v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Protiletadlová střela pomáhá Ukrajincům smazávat deficit v oblasti leteckého arzenálu. Napadená země dostává rakety Stinger od států, které ruskou invazi ostře kritizují. Nizozemsko poskytlo Ukrajině 200 raketových kompletů, Německo 500 a další stovky putují z USA. Ještě před vpádem ruských vojsk získali Ukrajinci řízené střely Stinger také od Litvy a Lotyšska.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
