9°C
Pop-artového krále Warhola postřelila radikální feministka: Chtěla zlikvidovat všechny muže!
Amerického krále pop-artu Andyho Warhola (†59) se počátkem června roku 1968 pokusila zavraždit psychicky nemocná radikální feministka a spisovatelka Valerie Solanasová (†52). Třikrát po Warholovi vystřelila v jeho studiu. Měl na kahánku, ale z vážných zranění se nakonec vylízal. Známého umělce trauma poznamenalo na celý zbytek života.
Je 3. června 1968 a neznámá americká radikální feministka Valerie Solanasová vstupuje do studia slavného umělce Andyho Warhola. Zatímco ten zvedá zvonící telefon, Solanasová vytahuje zbraň a třikrát po něm střílí. Dvěma ranami Warholovi zasahuje obě plíce, slezinu, žaludek, játra a jícen. Příběh později popsal sám postřelený ve své knize Popismus.
Nejznámější představitel uměleckého směru pop-art, který kraloval zejména americkému vizuálnímu umění a reklamě v 50. a 60. letech 20. století, posléze strávil 5 hodin na operačním sále. Lékařům se podařilo Warhola zachránit, do konce života mu však břicho hyzdily rozsáhlé jizvy a musel nosit speciální nevzhledný chirurgický korzet na zpevnění břišní dutiny. S traumatizujícím zážitkem se těžko srovnával také psychicky.
Studio Továrna
Warhol, jehož rodiče byli původem z východního Slovenska, založil v Americe umělecké studio, které nazval The Factory (Továrna). Obklopoval se v něm svými spolupracovníky, sympatizanty, umělci všeho druhu a všech žánrů, hvězdami Hollywoodu i undergroundového filmu. Dveře měla Továrna otevřené téměř pro každého.
Zde Warhol maloval a tvořil, také se tu ve velkém produkovaly jeho slavné sítotisky. V rozlehlých prostorách studia se natáčelo, besedovalo, potkávalo, jeho zdi rovněž zažily nejeden bujarý večírek.
Střílející radikální feministka
Na okraji téhle nepřehledné směsice lidí kolem excentrického a kontroverzního umělce, který nijak neskrýval svou homosexualitu, se pohybovala i Solanasová. Objevila se i třeba v jeho filmu I, a Man (Já, muž). A právě k mužům byla Solanasová více než nesmlouvavá.
V roce 1967, tedy rok před střelbou na Warhola, vydala vlastním nákladem padesátistránkový pamflet namířený proti mužům nazvaný SCUM Manifesto. Vyslovila se v něm pro radikální převzetí moci nad společností ženami a pro naprostou eliminaci mužů.
V den, kdy Warhola postřelila, přišla do studia, aby si údajně vyžádala zpět scénář, který Warholovi nabídla. Nelíbilo se jí, že jí její dílko nechtěl zfilmovat. Nikdo se s ní ale na místě moc bavit nechtěl. Vědělo se o jejích extrémních názorech a samotného Warhola před ní varovali jako před fanatičkou. I tak se ale k němu nakonec později ten den dostala. Když ji viděl, řekl, že jí to sluší, měla totiž proti svým zvyklostem make up a upravené vlasy. Jak ale později Warhol napsal, moc Solanasovou neznal.
Ve chvíli, kdy Warhol zvedal telefon, který se právě rozezvonil, Solanasová po něm začala střílet. Zasáhla i přítomného Maria Amayaa, uměleckého kritika a kurátora, tomu se ale prakticky nic nestalo, utrpěl jen pár škrábanců a ještě téhož dne byl z nemocnice propuštěn. Útočnice se pokusila střelit do hlavy i Warholova manažera Freda Hughese, tehdy jí ale naštěstí zbraň selhala a střelkyně utekla.
Měl prostřílené břicho, ale smál se
Mnohem hůř se vedlo Warholovi. Sanitka podle jeho knihy Popismus přijela až půl hodiny po útoku, Andy zatím bezmocně krvácel na podlaze. Po střelbě se do místnosti vřítil jeden z jeho blízkých spolupracovníků Billy a snažil se mu pomoct. „Podíval jsem se nahoru na něj a přišlo mi, že se směje, tak jsem se začal smát taky, nedokážu vysvětlit proč. Strašně to bolelo, tak jsem mu řekl, prosím, nerozesmívej mě, vůbec se nesměj,“ popsal paradoxní situaci Warhol. Jak se posléze ukázalo, Billy se nesmál. Plakal.
Později se spekulovalo o tom, že Solanasová ve své choré mysli pojala přesvědčení, že je Warhol součástí spiknutí proti ní, údajně se bála, že jí Warhol ukradne její umělecké texty. Co se týče scénáře, pro který si ten den přišla, Warhol ho prý naopak vůbec nechtěl zfilmovat, protože mu téma přišlo příliš pornografické. Jisté je, že v pozdějších vyjádřeních Solanasová nechávala zaznívat jako motivaci k útoku také nenávist vůči mužům, kterou v sobě chovala. Warhol byl podle ní prominentem hlavně pro muže vytvořené pop kultury, kterou nesnášela.
Spolek pro likvidaci mužů
Den po střelbě se Solanasová sama přihlásila na policii, kde se k činu přiznala. Jako důvod k pokusu o vraždu uvedla, že Warhol „měl nad ní a jejím životem příliš velký vliv“. Činu nikdy nelitovala a mluvila o něm jako o správné věci. Později jí diagnostikovali paranoidní schizofrenii, strávila nějaký čas v psychiatrické léčebně. Solanasovou odsoudili ke třem letům vězení, za mřížemi ale strávila jen rok.
Po zbytek života se snažila prosazovat myšlenku, že moc mužského plemene by se měla výrazně omezit, a to násilně. Už před tím, než se pokusila zabít Warhola, založila podivný „spolek“ SCUM (Society for Cutting Up Men, v překladu Spolek na likvidaci mužů). Byla jeho jedinou členkou.
V Manifestu svého „sdružení“, padesátistránkovém pamfletu, zcela otevřeně namířenému proti mužům, formulovala své násilné požadavky. Chtěla odstranit vládu, peněžní systém, mužskou nadvládu a nechat ženy kompletně převzít moc nad společností. Jako nástroje k tomu navrhovala sabotáže. V Manifestu muže označila za biologickou nehodu a genový potrat.
Čtenáři manifest nejdříve považovali za vtip a parodii, po pokusu o vraždu Warhola ale pochopili, že Solanasová zřejmě všechno myslí vážně.
Dodnes živá?
Web listu New York Times upozornil na vydání životopisu Solanasové z roku 2014, který vyšel z pera americké feministické autorky Breanne Fahsové. V ní Solanasová odpovídá kamarádovi na otázku, zda to s eliminací mužů myslí važně – uvedla, že doslova vyhladit muže prý nechce. „Nechci je pozabíjet, akorát si myslím, že by se všichni měli vykastrovat, aby už nikdy nemohli žádné ženě cvičit se životem,“ cituje Solanasovou autorka v knize vydané jen před pár lety.
Warhol zemřel v roce 1987 na komplikace po operaci žlučníku, shodou okolností ho Solanasová o rok později následovala. Bezprostřední příčina smrti excentrického umělce byla nepravidelná srdeční činnost a srdeční selhání.
K Warholovu skonu přispělo i to, že se bál lékařů a prohlídku oddaloval, jak jen mohl. Ani staré střelné zranění pooperačnímu zotavování příliš neprospělo.
Díla malíře, grafika, filmového a reklamního tvůrce a manažera skupiny Velvet Underground Andyho Warhola se dodnes prodávají za stovky milionů korun. Asi každý už někdy slyšel o jím zvěčněných plechovkách Campbellovy polévky. Warhol také rád portrétoval celebrity, které vyváděl v zářivých barvách. Pro design obalů svých gramofonových desek si ho vybrali kromě Velvet Underground i třeba Rolling Stones nebo jeho přítel John Lennon.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.