Raja Žadníková (†91) přežila koncentrák a vyvinula vakcínu pro děti: Zemřela pár dní před Vánocemi
Raja Žádníková si prošla Terezínem, přežila tyfus a při transportech přišla o téměř celou rodinu a přátele. Po válce se ale nevzdala a bojovala dál. Vynalezla dokonce vakcínu pro miminka – Colifant. Před Vánocemi ve věku 91 let zemřela.
Psal se rok 1929, když se v Tel Avivu, v tehdejší britské kolonii Palestině, narodila Raja Žádníková. Její židovští rodiče, otec Artur a maminka Růžena, se poznali v Palestině. Krátce po jejím narození se ale přestěhovali do Prahy, bydleli na Letné.
Svoje rodiče popisovala jako výjimečné lidi. „Tatínek byl strojní inženýr a uměl snad všechno, v životě jsme neměli doma řemeslníka. A kromě toho psal divadelní hry pro loutkové divadlo, které hráli s dědečkem. Byl strašně všestranný člověk a byla s ním zábava. Maminka byla skvělá žena, ona na to nevypadala, ale všechno zvládla,“ popsala Raja v dokumentu Paměti Národa.
Když jí bylo jedenáct let, nařídili nacisté vyloučení židovských dětí z českých škol. Výuka probíhala rok v soukromí, děti mohly na konci složit zkoušky. Raja byla v kroužku s osmi děvčaty, válku přežily jen dvě.
Nástup do transportu
V lednu 1942 byla nucena rodina Raji nastoupit do jednoho z vůbec prvních transportů do Terezína. Po cestě ze shromaždiště u Veletržního paláce na nádraží Bubny se ženě vybavila jedna situace. Potkala kamarádku, ta jí řekla, jestli s ní nechce jít do kina. Raja nemohla. „Já nemůžu, já musím do transportu,“ odpověděla jí.
Začátky byly v Terezíně krušné. Dvanáctiletá dívka byla bez rodičů, v Hamburských kasárnách byla v jednom pokoji s třiceti dětmi! „Byla tam jen sláma na zemi a měli jsme pořád strašný hlad, dostávali jsme půl chleba na týden a tuřín s plesnivými bramborami. Ale nejhorší bylo, že tam nebylo co dělat, byli jsme tam zavření a směli jsme jen na dvůr,“ popisuje krušné doby.
Život jí zachránil tatínek Artur
Situace v Terezíně se zlepšila, když nacisté z města vystěhovali obyvatele. Stalo se z toho ghetto, Raja bydlela ve žlutém domě se stejně starými dívkami. Vedoucí domu byla její maminka, profesí učitelka.
„Sice jsem byla na ni hrozně pyšná, ale také jsem žárlila a nejvíc, když vypukla tyfová epidemie a já jsem dostala tyfus a než nás izolovali, tak se máma starala o nás všechny, a já jsem jí to vyčítala, že se nestarala jen o mě,“ vzpomínala žena. Izolace od ostatních kvůli tyfu byla ale otřesná.
Ležela s ostatníma v bývalém skladišti v dlouhé místnosti bez oken. „Bylo tam strašně málo ošetřujícího personálu a mě bylo opravdu špatně. Táta přišel na geniální nápad, posílal mi po sestrách dopisy, ve kterým mi psal: ‘Už jsi lenošila dost dlouho, koukej taky něco dělat.‘ Já si myslela, že se zbláznil, ale abych mu udělala radost, tak jsem se snažila vypočítat úlohy,“ dodává.
Tatínka jednou viděla přes prosklené dveře, v tu chvíli jí vyhrkly slzy. „Proč brečíš? Vždyť už ti ta matematika jde,“ řekl její tatínek. Žena se nakonec uzdravila, dodnes si myslí, že hlavně díky tatínkovi a jeho dopisům. „On mi doslova zachránil život tímhle originálním způsobem,“ řekla dokumentaristům Paměti národa.
Přišla o otce, prarodiče, přátele
Během války přišla Raja o milovaného tatínka, babičku s dědou a spoustu přátel. Když měla s maminkou nastoupit do transportu, u vlaku zjistily, že je na seznamu jen maminka. Musely se rozloučit. „Nedá se nic dělat, musíš tady zůstat, já jdu,“ řekla tehdy maminka Raji Růžena.
Když chtěla Růžena nastoupit, voják SS mrkl na druhého a ženu strhli zpět. „Já věřím, že kdyby máma udělala nějakou dramatickou scénu, kdyby se rozplakala nebo mě objímala, tak by nehnuli ani brvou,“ dodala Raja.
Velký sen se jí splnil
Po válce se vrátila Raja do Prahy. S kamarádkou obcházela gymnázia, až na tom osmém je vzali. Neměla ale kde bydlet, tak spala na ulici, jídlo měla z vývařovny pro lidi z koncentračních táborů. Poté přijela Raji maminka a bydleli spolu.
Velkým snem Raji bylo stát se lékařkou. Vystudovala medicínu a specializovala se na pediatrii. 53 let pracovala v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Začala se věnovat i výzkumu. Vyvinula vlastní vakcínu Colifant na střevní infekci pro kojence. Do důchodu odešla až ve svých 78 letech. I přesto, čím si prošla, byla stále optimistická, aktivní a se smyslem pro humor.
MUDr. Raja Žádníková zemřela ve veku 91 let 17. prosince 2020.
