Kobyliskou střelnici, kde v roce 1942 nacisté popravili 539 českých vlastenců v čele s předsedou tehdejší vlády Aloisem Eliášem, za zhruba 13 milionů kompletně zrevitalizovali v roce 2015 až 2016. Počasí je ale nemilosrdné a z toho důvodu už loni bylo potřeba přistoupit k menším opravám, které budou pokračovat i letos. Městská část předpokládá, že celkové náklady dosáhnou asi 450 tisíc korun.
Obnovy se dočkala mozaika i kříž
Jako první na řadu přišla kamenná mozaika, kterou vytvořil akademický malíř Martin Sladký. „Mozaiku najdeme v místech, kde původně stály konírny, ve kterých zadržení odbojáři čekali na svoji popravu,“ vysvětluje Michal Švarc, radní MČ Praha 8. Nezůstalo však jen u mozaiky. „Opravili jsme i kamennou desku, která se nachází pod plastikou plačící ženy od českého sochaře Miloše Zeta a samozřejmě i kříž. Ten je hlavní dominantou pietního prostoru a označuje místo, kde popravení stáli,“ dodal Švarc. Opravy se také dočkaly desky se jmény popravených.
U vchodu na pietní místo radnice nově umístila informační ceduli, kde si návštěvníci mohou přečíst osudy některých popravených odbojářů. „Za loňský rok jsme do oprav investovali necelých 300 tisíc, letos budeme s investicemi pokračovat. Chceme zde mimo jiné postavit i stožár na vlajku. Pro letošní tedy počítáme s náklady kolem 150 tisíc,“ shrnul Švarc.
Krvavá historie
Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 za účelem výcviku pěchoty. Největší hrůzy se na kobyliské střelnici děly během druhé světové války, kdy v severní části střelnice nacisté zřídili hromadné popraviště. Střelnice byla tehdy od okolních domů oddělena ostnatým drátem a bylo přísně zakázáno v době od 18:00 do 6:00 v okolních domech otevírat okna a opouštět byt.
Největší masakry se zde odehrávaly po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V období od 30. května do 3. července 1942 tu byly denně popravovány desítky mužů i žen. Záznamy hovoří o 539 obětech, z toho 463 mužů a 76 žen. Zvuky výstřelů se dokonce němečtí vojáci snažili maskovat nastartovanými auty či autobusy. Mezi popravenými byla i tehdejší československá elita jako například Františka Plamínková, předseda vlády Alois Eliáš, nebo spisovatel a dramatik Jaroslav Vančura.
Po skončení války prostor střelnice upravili sami Pražané jako pietní místo. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku. Podle radního Michala Švarce by si městská část Praha 8 přála, aby se kobyliská střelnice stala místem velkých pietních akcí.
