Slavnostní odhalení doprovázela přísná bezpečnostní opatření. „Žádáme všechny přítomné, dodržujte rozestupy, neshlukujte se, jinak nebudeme moci začít a budeme nuceni akci rozpustit,“ opakoval neúnavně místostarosta Jan Lacina (STAN), dokud se všichni přítomní opravdu nerozestoupili. Na odhalení sochy dohlížela i policie.

Když se podařilo všem přítomným najít své místo s odpovídajícím rozestupem od ostatních, mohlo začít slavnostní odhalení, kterého se mimo místostarosty Jana Laciny, zúčastnil Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), jeho další místostarosta Jakub Stárek (ODS) a samozřejmě autor díla Jan Kovářík.

Datum nebylo vybrané náhodou

Datum odhalení radnice na 20. října nenaplánovala náhodou. „Přesně v tento den roku 1740 Marie Terezie nastoupila na rakouský trůn,“ vysvětlil Lacina „Marie Terezie byla jedinou ženou na českém trůnu a dodnes neměla v celé České republice žádnou sochu. Její postava budí kontroverze, ale udělala mnoho významných věcí, z kterých čerpáme doposud. Například reformu školství, a proto věříme, že si tato významná panovnice svoji sochu zaslouží,“ doplnil Lacina.

Městská část Praha 6 odhalila kontroverzní sochu Marie Terezie. Socha se nachází ve stejnojmenném parku na Hradčanech, nedaleko vjezdu do tunelu Blanka
Autor: ČTK / Deml Ondřej

„Jsme si vědomi, že osobnost Marie Terezie i její socha budí debaty a jsme tomu vlastně rádi. Nutí to lidi o Marii Terezii více přemýšlet a podrobněji si nastudovat její život,“ podotkl místostarosta městské části Jakub Stárek. „Žijeme nyní v podivné době, proto jsme se rozhodli, že vytvoříme digitální dvojče této sochy, které bude k vidění na webu Prahy 6,“ dodal Stárek.

Virtuální turismus

A skutečně na webových stránkách si mohou zájemci prohlédnout sochu ze všech stran a do největších možných detailů. Dá se dokonce nahlédnout i dovnitř sochy. Navíc je možné si na stránkách k soše pustit i komentář. Jednak k historii vládnutí významné panovnice, jednak k procesu výroby její sochy. Tato virtuální podívaná je zároveň první částí nového projektu na podporu virtuálního turismu v Praze 6, který se městská část rozhodla spustit kvůli komplikované situaci nejen v cestovním ruchu způsobené pandemií koronaviru.

7tunový kolos bez tváře

Samotná socha je 5,5 metrů vysoká a váží 7 tun. „K výrobě sochy jsme zvolili poměrně unikátní materiál – odlehčený beton navíc se speciálním nátěrem proti graffiti. S výrobou a testováním tohoto materiálu nám výrazně pomohla i ČVUT, bez nich bychom to asi vůbec nedokázali,“ popsal složitosti výroby Autor Jan Kovářík.

„Socha vznikla poslední tři roky. Museli jsme postupovat opravdu po krůčkách. Nejdřív jsme začali modelem 1:10, pak 1:5 až jsme se dostali k finálnímu modelu 1:1. Socha je navíc složená z 80 dílů, které bylo nutné na místo převézt,“ dodal sochař.

Veřejnost sochu často kritizuje i proto, že jí chybí jakákoli tvář, podle které by bylo jasné, že jde o Marii Terezii. „Tím, že jsme soše nedali žádnou tvář, jsme chtěli symbolicky vyzdvihnout majestát této panovnice a samozřejmě vyvolat diskuzi,“ vysvětluje Kovářík.

O tom, že v parku vedle vjezdu do tunelu Blanka na Hradčanech vyroste pomník Marie Terezie, se mluví už šest let. V roce 2013 vyhlásila Praha 6 na podobu sochy soutěž a výsledky vyhlásila v dubnu 2014. Radnice za to ale také čelila kritice z řad odborné i laické veřejnosti, protože nedaleko nového pomníku se v Morávkově parku nachází pomník Václava Morávka.

Příslušník proslulých Tří králů v těchto místech zemřel během přestřelky, a než se radnice začala zaobírat vznikem pomníku Marie Terezie, nesl celý park pod hradbami jeho jméno. „Jen mne trochu mate fakt, že s tímto místem nemá, na rozdíl od Václava Morávka, žádnou spojitost,” uvedl před časem na adresu Marie Terezie badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Ale v každém případě si myslím, že Václav Morávek byl gentleman a podobné sousedství by mu nevadilo,“ dodal smířlivě.

Historie

Marie Terezie z rodu Habsburků byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou a českou. V habsburské monarchii vládla v letech 1740 až 1780. Během své vlády reformovala státní správu, armádu či školství. Všeobecným školním řádem, který byl vydaný roku 1774, zavedla panovnice mimo jiné všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky. Na osvícenské reformy posléze navázal syn panovnice Josef II.

Fotogalerie
17 fotografií