Češi porušují zákazy: Blatný hrozil umíráním, Hamáček promořením, expert vytkl vládě chyby

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) si na začátku nového roku postěžovali, že ochota lidí dodržovat vládní opatření je nižší, než loni na jaře.

Sociolog Daniel Prokop v reakci pro Blesk Zprávy míní, že lidé jsou unavení a chybí jim pozitivní motivace. Chyby však dle něj nakupila i samotná vláda a její představitelé. Jde třeba o vysvětlování lidem, proč je třeba se omezit v tom, či onom, ale také třeba v laxním přístupu k jednomu z ohnisek nákazy - práci.

„Řada kontaktů vzniká např. na pracovištích a stát se k tomu nijak nepostavil. Ve volném čase naopak lidi silně omezuje,“ poznamenává Prokop. „Důležité přitom je, aby nevznikaly právě nerovnováhy typu, že nejsou žádné regulace na pracovištích a člověk celý týden pracuje s 20 lidmi, o víkendu pak ale nemůže dělat, co ho baví, a vídat, koho chce,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy odborník.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ještě v říjnu podle agentury PAQ Research 78 % lidí deklarovalo, že by měla vláda učinit kroky vedoucí ke zpomalení pandemie. Jenže současné kroky, spjaté s 5. stupněm „psa“, řadu lidí zasáhly různou měrou. Na zlepšení epidemické situace a rozvolnění to přitom nějaký čas nevypadá.

Sociolog Prokop upozorňuje i na to, že naděje vkládané do očkování jsou během na dlouhou trať - než se podaří proočkovat běžnou populaci (tedy tu část k očkování svolnou), bude v Česku namísto zimy patrně léto, možná již začátek podzimu. A to v ideálním případě. Což ke zlepšení nálady Čechů nepřidává. „Chybí navíc pozitivní motivace se nechat testovat a participovat na poražení epidemie,“ řekl Blesk Zprávám Prokop.

Hamáček: Promořujete na návštěvách

Vicepremiér Hamáček míní, že situace momentálně není dobrá, ale vláda dle něj dělá vše pro to, aby byla přijímaná opatření efektivní. „Co je naprosto klíčové, je, abychom my všichni ta opatření dodržovali a abychom společně věřili v jejich efektivitu,“ vyzval ve středu lid po jednání Ústředního krizového štábu a děkoval všem, kteří opatření dodržují.

Chápe prý, že jsou lidé unavení, naštvaní, protože je opatření limitují. „Všichni už bychom chtěli návrat do normálu,“ připustil Hamáček. V rozhovoru pro Rádio Impuls však předtím ukázal prstem na lidi, kteří opatření nedodržují, a mohou tak de facto za současné problémy. 

„Rozhodně tady nikdo nepromořuje naschvál, to rozhodně není nějaká taktika. Kdo promořuje, jsou ti, kteří nedodržují opatření. Ti, kteří jezdí po návštěvách, nenosí roušky, pořádají nějaké party, jdou přesně proti tomu a ti promořují,“ čílil se vicepremiér.

Blatný: Umírají naši příbuzní

Pro změnu na tiskovce ministerstva zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zmínil také nedodržování opatření. Tvrdil, že nejde o postesknutí, ale o fakt... a posteskl si nad tím. Opakovaně. „Realita tak, jak se vyvíjí, je daná zejména tím, jak jsou opatření dodržována. To, prosím, neberte jako kritiku, ani jako nějaké postesknutí, to je prostě fakt. Vláda, ministerstvo i kdokoliv jiný může nařídit téměř cokoliv, ale záleží potom na nás všech, jak k tomu přistoupíme,“ vzkázal Blatný.

I on při té příležitosti přidal několik emotivních slov. Nikoli o promořování, ale pro změnu o umírání. „Ti lidé, kteří dostávají do nemocnic, ti lidé, kteří v nich případně umírají, nejsou cizí lidé, jsou to naši příbuzní, a my to bohužel nevidíme, protože je to za zdmi nemocnic, které si s tím zatím stále velice dobře dokázaly poradit, ale je to opravdu na nás, je to na nás společně, jak to opravdu budeme dělat,“ vzkázal ministr.

Opatření prodloužena do 22. ledna

Vláda ve čtvrtek rozhodla, že stávající opatření budou pokračovat do 22. ledna, kdy končí nouzový stav. Podle Blatného je velmi pravděpodobné, že Sněmovnu požádá o jeho další prodloužení. Česko i v novém roce nadále zůstává v 5. stupni protiepidemického systému PES. Tedy ve stupni nejpřísnějším.

Blatný přitom nevyloučil, že může dojít i k dílčímu zpřísnění restrikcí. „Opatření tak, jak byla nastavena od 27.12., by se měla projevit nejpozději v průběhu příštího týdne. V případě, že je všichni budeme dodržovat, potom je tato šance velmi reálná. Jestliže by došlo k zásadnímu zlepšení, nebo zhoršení v průběhu příštího týdne, nedá se vyloučit, že to bude vláda ad hoc řešit v průběhu příštího týdne,“ varoval.

Vláda protáhla zákazy do 22. ledna, Blatný připustil zpřísnění a skiareály dál stojí

Nejistota, co Čechy v průběhu ledna čeká, je zpět. Předvídatelnost dalších kroků klesá. Blatný přesto opět apeloval především na to, aby lidé opatření dodržovali. Ať už budou jakákoliv. Mezi lidi se však usadily jisté pochybnosti, podle Prokopa se přitom vládě dál zcela nedaří vysvětlovat lidem své záměry.

Vánoční „stížnost“ 

Chybu navíc vládní představitelé dál hledají hlavně v občanech. Podle Blatného jsou současné vysoké počty nově pozitivních odrazem setkávání se o Vánocích. „Po vánočním období dochází pochopitelně k nárůstu počtu nakažených. Je to odraz masivního setkávání rodin v průběhu Vánoc. Já to nekritizuji, jenom to konstatuji,“ nekritizoval Blatný občany na přímo, prstem však ukázal.

Sociolog Prokop ale na datech ukazuje něco jiného. Setkávání se před Vánoci stagnovalo, během nich dokonce pokleslo. „Počet kontaktů před Vánoci stagnoval přesto, že se zvyšovaly obavy. V průměru lidé, kteří chodí do práce, reportují kolem 26 kontaktů, lidé na home office jen 12,“ říká Prokop na základě sebraných dat.

„Řada lidí si uvědomuje riziko, bojí se, ale jejich chování se moc nemění. Jsou unavení, potřebovali by nějaké pozitivní zprávy. Vzrostl sice počet lidí, kteří považují opatření za příliš tvrdá, ale v našich datech je to minorita a hlavní problém je spíš jinde,“ upozorňuje Prokop.

Obavy z hlášení kontaktů

I když ministr Blatný na vládní tiskovce hájil a chválil aktuální průběh trasování kontaktů v Česku, řada lidí má dál obavy kontakty hlásit.

„Jsme jednou z mála zemí, kde se hodně propadne příjem, když se pozitivně testujete. Ve výzkumech vidíme, že je to jeden z důvodů, proč se lidé nechtějí nechat testovat a proč nehlásí kontakty. Stát se přitom spoléhá výhradně na testování a kompenzace. Chybí tam ta pozitivní motivace k participaci. Někteří psychologové tomu říkají nudges - postrčení, šťouchnutí, aby se změnilo nastavení lidí, že jsme skutečně na jedné lodi a že i když budete pozitivně testovaný, nebo vás někdo nahlásí, o příjem nepřijdete a naopak můžete pomoci společné věci. V tomto tkví jeden z velkých důvodů částečné změny nálady Čechů,“ míní sociolog.

Potíž s pracovními kolektivy

Řada lidí zůstává i s novým rokem na práci na home office, kterou vláda doporučuje. Jenže jsou odvětví, kde práce z domova není a ani v letošním roce nebude možná. Právě kontakty v práci se přitom zapříčiňují o časté šíření viru v populaci.

Podle Prokopa přitom vláda podcenila řešení této situace. „Když se tvořila matice „psa", tak řada odborníků navrhovala, aby byly regulace i pro pracoviště. Aby byla např. nějaká povinnost testovat, omezovat pracovní kolektivy, aby na jednom pracovišti, v jedné místnosti, na jedné lince nemohlo pracovat víc lidí, než je limit pro shromažďování. Aby se třeba musely měřit teploty. Na pracovištích přitom probíhá velká část šíření, ale u nás jsme je úplně uvolnili. Průmysl, výroba, sklady? Tam nemají vůbec nic. Lidem pak přijde absurdní, že jsou v práci s 15 či 20 lidmi, pak jedou domů MHD a pak mají být zavřeni doma a izolovat se. Vznikla logická nerovnost v opatřeních. A tak i opatření, která mohou být částečně efektivní, jsou některými vnímána jako nelegitimní," upozorňuje Prokop.

Poukazuje i na to, že samotné zavádění home officu v Česku není nijak vymáhané, ani kontrolované. Zatímco se vláda snaží ochránit průmysl před dopady koronakrize, služby, obchody, restaurace vnímají její postup jako neférový, poznamenává Prokop.

Problém s vysvětlováním

Podle Prokopa se vláda vedle toho stále potýká i s problémy v komunikaci navenek a vysvětlování opatření. Nadále dle něj chybí jasnější komunikace, proč jsou jednotlivá opatření nastavena tak, jak jsou - např. v případě škol, ale třeba právě i restaurací apod.

Vláda by se dle něj více měla odkazovat na konkrétní zahraniční studie a ukazovat, že má konkrétní podklady pro nastavení jednotlivých opatření - a nestřílí je jen tak od boku. A když k nějaké studii sáhne, měla by to vysvětlovat opakovaně, že nejde o „ad hoc“ rozhodování. „Vysvětlování není vždy jednoduché, ale vláda by se o něj měla snažit více,“ dodává.

Pásky v supermarketech či zasněžené kopce: Lidé kroutí hlavou

V rámci opatření nyní vláda čelí pochybnostem při různých lidských činnostech - včetně nakupování či třeba lyžování, což je ostatně pohyb v přírodě a na čerstvém vzduchu.

V obchodech omezila páskami nákup některého zboží v supermarketech. A zavřela opět malé provozy mimo nejnutnější zboží. Lidé se pozastavují nad tím, že v době distanční výuky nemohou dětem koupit psací potřeby nebo dojít na nákup zimní obuvi, spoléhat se mají výhradně na prodej přes internet.

„Odlišný přístup k malým a velkým obchodům byla chyba. U lidí vznikal pocit nerovnoprávnosti," podotýká Prokop. Mezery vidí i ve vysvětlování a následném vymáhání omezení počtu zákazníků na 15 metrů čtverečních.

Bělobrádek: Babiš je nemehlo, covid lidi podceňují. A kvůli nemoci mě mají za opilce

Ve skiareálech mezitím stojí lanovky, lyžování lační lidé mají smůlu, zalyžovat si mohli pouze od 18. do 26. prosince. V lednu nikoli. Na svahy se však dál nekoordinovaně vydávají davy se sáňkami či boby, na které jsou provozovatelé sjezdovek krátcí. A sám Blatný to lakonicky komentuje tím, že se na horách zákazem lyžování sociální kontakty neomezily.

„Je to složité. Z Česka k tomu nejsou data a nedoložíte stoprocentně, že by se na horách někdo nakazil. Lze sice poukazovat na rizika stání ve frontách, je ale otázka, zda nejde skiareály nějakým způsobem vhodně regulovat, byť třeba až od 4. stupně PES. Např. tak že by se zavedlo maximum prodaných jízdenek na vleky,“ poznamenává Prokop.

Obavy z přehnaného spolehnutí se na očkování

Vedle zmiňovaných potíží a chyb vlády vidí sociolog Prokop ještě jedno možné riziko - přehnané se spolehnutí na dopady očkování.

„Očkování je samozřejmě zásadní, ale i kdyby se jelo podle relativně realistického plánu, tak bude trvat řadu měsíců, než se to proočkuje tak, aby se dalo výrazněji uvolňovat. A přitom bude velký tlak to uvolnit,“ upozorňuje Prokop.

„Je tu riziko, že bude upřena pozornost na očkování a vláda se vykašle na pozitivní motivace, o kterých jsem mluvil, protože si řekne, že o ně už nejde, že jde o očkování. Ale tyto motivace rozhodují o tom, jestli třeba do června budeme v nějakém relativně tvrdém lockdownu, nebo systému, který bude lidi víc motivovat k testování, trasování a umožní rozvolnit víc,“ dodává expert pro Blesk Zprávy.