Sněmovna bez Babiše: Stanjura ostrouhal, prodej kryptoměn se bude danit a pyrotechnika nepůjde kupovat na tržištích
Poslanci dnes schvalovali zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. V doprovodné novele hlasovali například o zvýšení části příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením. Na programu mimořádné schůze, kterou svolal vládní tábor, byl v závěrečném schvalování také třeba zpřísnění azylových a migračních pravidel.
- Sněmovna zvýšila limit pro audit účetních závěrek ve prospěch menších firem
- Poslanci schválili jednotné hlášení zaměstnavatelů, ušetří jim až 25 formulářů
- Sněmovna schválila zpřísnění azylových a migračních pravidel
- Sněmovna schválila růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením
Limit pro povinný audit účetních jednotek Sněmovna navýšila, aby povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem dopadla na menší počet firem. Zřejmě se také zastaví další fáze rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou zpráv ESG. Počítá s tím novela zákona o účetnictví a dalších zákonů, kterou dnes poslanci schválili. Nyní ji dostane k projednání Senát. Podle původního vládního návrhu se měla povinnost firem vypracovávat zprávu ESG vztahovat i na menší firmy. Sama Evropská unie už nyní jedná o zmírnění pravidel, zejména o dvouletém odkladu jejich účinnosti.
Původní návrh zákona o účetnictví ale vznikl ještě před projednáváním současného evropského balíčku, takže obsahoval přísnější pravidla.
Pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který předložil poslanec ODS Vojtěch Munzar, vyřazuje z povinného auditu zákonem stanovené malé účetní jednotky, které překročí některé z prahových hodnot. Munzar ve zdůvodnění svého návrhu uvádí že audit představuje pro firmy administrativní i finanční zátěž a může jít v závislosti na velikosti firmy až o miliony korun. Poukazuje i na to, že současné limity se neměnily už asi 15 let. Více účetních jednotek tak spadá pod povinný audit, ačkoli jim to podle něj nepřináší praktický užitek.
Pro povinný audit bude muset firma překročit dva ze stanovených limitů, ačkoli dosud stačil jen jeden. Hranice obratu pro povinný audit se zvyšuje z 80 milionů korun, hodnota aktiv se zvyšuje ze 40 na 120 milionů Kč, jen počet zaměstnanců 50 zůstává nezměněn. U subjektů, které této povinnosti vypracovávat zprávu ESG podléhají už nyní, se zvyšuje hranice počtu zaměstnanců z 500 na 1000, od níž budou povinnosti podléhat.
S obdobným návrhem přišla i předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Na konkurenceschopnost průmyslových podniků a hospodářský růst má podle ní další rozšiřování povinnosti ohledně ESG mimořádně škodlivý dopad. Firmy by kvůli zprávě ESG musely vykazovat absurdní a obtížně dokazatelné parametry, například rozmanitost živočichů na firemním pozemku, uvedla jako příklad. Před hlasováním ale potvrdila dohodu s Munzarem na podpoře jeho návrhu, který označila za propracovanější.
Sněmovna se dohodla i na úpravě poslance ODS Jiřího Havránka, podle níž by účetní jednotky s méně než tisíci zaměstnanci nemusely vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti již za letošní rok.
Novela také zasahuje do zákona o dorovnávacích daních. Zapracovává nové materiály, které upravují například takzvaná obchodovatelná daňová zvýhodnění, podrobnosti ohledně vnitrostátní dorovnávací daně nebo účetní úpravy pořizovací ceny. Dorovnávací daně zavedl zákon z roku 2023 a státu umožní víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku.
Úleva od papírování
Zaměstnavatelům by mohlo již od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Návrh zákona dnes schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Pro zákon hlasovalo 140 ze 142 přítomných poslanců napříč stranami. Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé ČSSZ, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému resortu práce do 20. dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl, stanoví ho vláda v nařízení. Kvůli podpoře digitalizace státní správy a minimalizaci administrativy bude toto hlášení pouze elektronické.
Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová dnes zopakovala pochyby o tom, zda bude hlášení skutečnou byrokratickou úlevou, protože sám návrh podle ní žádnou záruku nepřináší. Poukazovala na to, že není jasné, jak bude vypadat výsledný formulář. „Nechci si ani představovat, že se celý systém spustí bez řádného testování,“ poznamenala.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) jí na to již dříve odpověděl, že zákon se připravuje dva roky a jeho součástí bude od letošního července i pilotní projekt. Řešení je podle něj v souladu se všemi zainteresovanými subjekty.
Sněmovna přijala pozměňovací návrh Jany Bačíkové (ODS) a Jiřího Navrátila (KDU-ČSL), který kromě jiného ukládá zaměstnavatelům, aby se zaregistrovali do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokud se do evidence přihlásí a žádný zaměstnanec nenastoupí, musí to oznámit nejpozději do osmi dnů. Zaměstnavatel bude muset od 1. července příštího roku přihlašovat svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději k okamžiku nástupu do práce. Pokud do práce nenastoupí, bude to muset zaměstnavatel také oznámit. Pokud to neoznámí, bude mu hrozit pokuta až 20.000 korun. Má to ztížit nelegální zaměstnávání.
Tento návrh také odkládá povinnosti zaměstnavatelů evidovat zaměstnance a zasílat hlášení z 1. ledna příštího roku na 1. duben příštího roku, aby se zaměstnavatelé stihli připravit. Účinnost celého zákona se přitom neposouvá.
Na návrh skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) rozšířila Sněmovna přístup k údajům z hlášení také ministerstvům spravedlnosti a školství. Ministerstvu spravedlnosti mají podle předkladatelů tyto údaje sloužit například k tomu, aby mohlo vyhodnocovat schopnosti dlužníků vykonávat výdělečnou činnost a vypracovávat analýzy pro rozhodovací praxi soudů. Ministerstvo školství má mít přístup k údajům proto, aby je školská zařízení nemusela posílat dvojmo - ministerstvu školství a ministerstvu práce.
Stanjura ostrouhal
Sněmovna dnes odmítla sporný návrh na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Úpravu neúspěšně prosazovali ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek (oba ODS) v podobě doplnění doprovodné novely související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Kritizovalo ho i hnutí ANO.
Pro návrh hlasovalo jen 35 poslanců ODS a TOP 09. Proti bylo 92 poslanců hnutí ANO, koaličních lidovců i Starostů a také opoziční SPD i Piráti.
Stanjurova a Havránkova úprava měla zrušit horní mez pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a také z prodeje cenného papíru nebo kryptoaktiva od daně z příjmu fyzických osob. Konsolidační balíček z roku 2023 zavedl pro část těchto příjmů časový test pět let a tři roky a také limit 40 milionů korun.
Azylová politika se zpřísní
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Zákaz pyrotechniky
Prodej zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích zřejmě bude zakázán. Výjimku má mít její nejméně nebezpečná kategorie. Sněmovna to schválila. Návrh zákona o pyrotechnice na tržištích a na stáncích umožňuje prodej jen nejméně nebezpečné kategorie těchto výrobků, do níž patří například bouchací kuličky.
Obcím má předloha dát právo zakázat používání pyrotechniky na jejich území. Současně stanoví vzdálenost minimálně 250 metrů, kterou budou muset lidé při odpalování pyrotechniky dodržovat. Platit to bude v případě nemocnic, domovů pro seniory, stacionářů, útulků pro zvířata, záchranných stanic či zoologických zahrad.
Estébák z dovozu už zase přestal chodit do zaměstnání!😂