Putin: Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Pozice jsou ale vzdálené
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Ruský vůdce, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu, dodal, že výdaje na zbrojení zatěžují ruský rozpočet a zvyšují inflaci. Kreml je proto chce v dlouhodobém horizontu snížit.
Zástupci obou válčících zemí se v květnu a začátkem června dvakrát sešli v Turecku. Místo příměří a podmínek trvalého míru, o jehož dosažení usiluje Ukrajina i americký prezident Donald Trump, se však dohodli pouze na výměně zajatců a těl padlých.
Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Putin dnes rovněž mluvil o tom, že Rusko chce někdy v budoucnu snížit své výdaje na zbrojení, které mají nepříznivý dopad na ekonomiku. Rusko podle něj v současnosti vydává na armádu 13,5 bilionu rublů (3,6 bilionu Kč), přičemž hrubý domácí produkt (HDP) činí 223 bilionů rublů (59,9 bilionu Kč). Putin také prohlásil, že růst výdajů na obranu zemí NATO, na němž se dohodli lídři aliance tento týden v Haagu, je zdůvodňován neexistující ruskou agresí.
„Informace o kapitulaci 25 vojáků z 38. brigády námořní pěchoty jsou falešné,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve svém prohlášení na síti X. Ruské propagandistické telegramové kanály dříve šířily video, na kterém se muži ve vojenských uniformách představují jako ukrajinští mariňáci a „přiznávají“, že se vzdali.
38. samostatná brigáda námořní pěchoty tuto informaci oficiálně popřela. „Jména a osoby uvedené v těchto materiálech nepatří k brigádě a nikdy v jejích jednotkách nesloužily. V uvedené oblasti neexistuje jediný potvrzený případ dobrovolné kapitulace vojáků z 38. samostatné brigády námořní pěchoty,“ cituje prohlášení brigády ukrajinský list gazeta.ua.
Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.
Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
