Putin: Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Pozice jsou ale vzdálené
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Ruský vůdce, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu, dodal, že výdaje na zbrojení zatěžují ruský rozpočet a zvyšují inflaci. Kreml je proto chce v dlouhodobém horizontu snížit.
Zástupci obou válčících zemí se v květnu a začátkem června dvakrát sešli v Turecku. Místo příměří a podmínek trvalého míru, o jehož dosažení usiluje Ukrajina i americký prezident Donald Trump, se však dohodli pouze na výměně zajatců a těl padlých.
Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Putin dnes rovněž mluvil o tom, že Rusko chce někdy v budoucnu snížit své výdaje na zbrojení, které mají nepříznivý dopad na ekonomiku. Rusko podle něj v současnosti vydává na armádu 13,5 bilionu rublů (3,6 bilionu Kč), přičemž hrubý domácí produkt (HDP) činí 223 bilionů rublů (59,9 bilionu Kč). Putin také prohlásil, že růst výdajů na obranu zemí NATO, na němž se dohodli lídři aliance tento týden v Haagu, je zdůvodňován neexistující ruskou agresí.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.
Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.
Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.
„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“
