Putin: Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Pozice jsou ale vzdálené
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Ruský vůdce, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu, dodal, že výdaje na zbrojení zatěžují ruský rozpočet a zvyšují inflaci. Kreml je proto chce v dlouhodobém horizontu snížit.
Zástupci obou válčících zemí se v květnu a začátkem června dvakrát sešli v Turecku. Místo příměří a podmínek trvalého míru, o jehož dosažení usiluje Ukrajina i americký prezident Donald Trump, se však dohodli pouze na výměně zajatců a těl padlých.
Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Putin dnes rovněž mluvil o tom, že Rusko chce někdy v budoucnu snížit své výdaje na zbrojení, které mají nepříznivý dopad na ekonomiku. Rusko podle něj v současnosti vydává na armádu 13,5 bilionu rublů (3,6 bilionu Kč), přičemž hrubý domácí produkt (HDP) činí 223 bilionů rublů (59,9 bilionu Kč). Putin také prohlásil, že růst výdajů na obranu zemí NATO, na němž se dohodli lídři aliance tento týden v Haagu, je zdůvodňován neexistující ruskou agresí.
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.
Dobrý den, vážení čtenáři. Rusko popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
„Let (tří ruských stíhaček MiG-31) byl v souladu s mezinárodními pravidly pro užívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky. Při letu se ruské letouny neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska,“ stojí dále v příspěvku na telegramu. Naopak Tallinn uvedl, že ruské stíhačky setrvaly v estonském vzdušném prostoru 12 minut.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
