Richterová zamířila po bok Hřiba dodatečně do vedení Pirátů. „Máme co nabídnout,“ věří
V úzkém vedení Pirátů bude po příští dva roky i místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Členové strany ji zvolili v on-line hlasování, jehož výsledky byly zveřejněné dnes večer. O post čtvrtého místopředsedy, který nebyl zvolen na listopadovém sjezdu strany, usilovalo pět zájemců a zájemkyň včetně senátorky Adély Šípové či bývalého náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Lukáše Dubce. Richterovou volilo 349 z 614 Pirátů, kteří se do hlasování zapojili.
„Máme teď kompletní tým, který je připravený pracovat na tom, aby Piráti byli srozumitelnější a blíž voličům. Naším cílem je modernizovat Česko a přinést skutečné změny, které zlepší životy lidí. Jsme odhodláni zabránit tomu, aby si naši zemi rozebrali oligarchové,“ komentoval výsledek hlasování v tiskové zprávě předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Ten převzal vedení Pirátů na mimořádném listopadovém fóru. Zvoleni byli tehdy také tři ze čtyř místopředsedů: bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, zastupitelka Telče Hana Hajnová a zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha. Čtvrtého místopředsedu Piráti nevybrali, žádný ze sedmi adeptů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů.
Richterová v dnešní tiskové zprávě poděkovala za důvěru. „Jsem připravena udělat vše, co umím, aby byl následující rok pro Piráty úspěšný. Máme co nabídnout – ať už jde o ekonomiku, bydlení, vzdělávání, podporu rodin nebo technologický pokrok. A nedopustíme, aby u nás za nitky tahali různí zákulisní hráči,“ uvedla.
Opoziční Piráti vybírali nové předsednictvo po rezignaci předsedy Ivana Bartoše a dalších členů vedení kvůli neúspěchu strany v krajských volbách. Bartoš stál v čele Pirátů téměř 15 let. Piráti se pod jeho vedením dostali do obou komor Parlamentu a prosadili se i do vlády a Evropského parlamentu.
V Praze měli v minulém volebním období primátora. V posledních měsících ale ve volbách ztráceli. Letos přišli o dva ze tří mandátů v europarlamentu a kromě tří také o všechny krajské zastupitele z dosavadních 99. Podle aktuálních průzkumů by strana ve volbách získala těsně přes pět procent potřebných pro vstup do Sněmovny.
Richterová je poslankyní od roku 2017
- Současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Richterová patří k nejviditelnějším politikům Pirátů. Místopředsedkyní strany, a to první, byla už v letech 2018 až 2022.
- Dlouhodobě se věnuje sociální politice. V posledních letech opakovaně čelila výhrůžkám, u soudu se také úspěšně bránila proti nepravdivým zprávám, které o ní na facebooku šířila proruská aktivistka Nela Lisková.
- V roce 2017 byla poprvé zvolena poslankyní, ve Sněmovně tehdy působila mimo jiné jako místopředsedkyně výboru pro sociální politiku.
- Na podzim 2021 byla jedním z pouhých čtyř politiků Pirátů, kteří se dostali do Sněmovny, většinu z 37 mandátů získaných koalicí Pirátů se Starosty totiž tehdy díky preferenčním hlasům obsadili zástupci STAN.
- Po volbách se o Richterové spekulovalo jako o možné ministryni práce a sociálních věcí, nakonec byla ale zvolená místopředsedkyní dolní komory.
- V posledních letech byla aktérkou sporů, které se týkaly příspěvků na sociálních sítích. Letos na jaře se například domohla odškodného 50 000 korun za to, že proruská aktivistka Lisková v roce 2019 opakovaně sdílela na facebooku nepravdivý příspěvek, že Richterová chce, aby ČR dala byty uprchlíkům.
- Richterová pak podle svých slov čelila kvůli tomuto příspěvku útokům na sociální síti, včetně výhrůžek zabitím; vysouzené peníze věnovala neziskovým organizacím bojujícím s dezinformacemi, násilím a podporující mediální vzdělávání na školách. Lisková dostala za nenávistné a manipulativní příspěvky na sociálních sítích i podmínku.
- Richterová sama pak čelila civilní žalobě od spolku Aliance pro rodinu. Letos v červenci odvolací Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl, že nemusí ze svého facebooku odstranit předloňský příspěvek s vyjádřením, že aliance je Putinovým hlasem v Evropě. Nemusí se ani zdržet podobných prohlášení. Aliance spojení odmítá, považuje ho za urážlivé, a to i kvůli současné situaci, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Soud poměřoval právo na ochranu pověsti vůči právu na svobodu slova a i z předchozí judikatury podle něj vyplývá, že soudy dávají v obdobné problematice přednost svobodě slova.
Zubatá Oluš nás bude strašit dál...