Nejasnosti kolem rozpočtu 2025: Pavel váhá a Hrad sdělil důležitý termín! Fiala věří v podpisu
Prezident Petr Pavel dnes v jedenáct hodin dopoledne přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS). Tématem jednání byl státní rozpočet na rok 2025. Stanjura ve čtvrtek ve Sněmovně uvedl, že na Hrad půjde s cílem získat pod rozpočet na příští rok prezidentův podpis. Premiér po setkání na Hradě prohlásil, že věří, že prezidenta k podpisu rozpočtu přesvědčil. Hlava státu ale své rozhodnutí oznámí sama - 17. prosince.
- Výhrady prezidenta k rozpočtu se týkají půl procenta příjmů a procenta výdajů, řekl Stanjura. Výpadek by vláda vyřešila omezením jiných výdajů.
- Fiala věří tomu, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu na příští rok se schodkem 241 mld. Kč. Své rozhodnutí oznámí prezident sám, řekl Fiala.
- Prezident Petr Pavel podle premiéra Fialy zveřejní své rozhodnutí ohledně podpory rozpočtu do týdne či do 12 dnů.
- Fiala nechtěl po schůzce na Hradě prezidentovo finální rozhodnutí předjímat.
„Nepředjímám žádné rozhodnutí pana prezidenta. Můj dojem byl, že jsme předložili dost argumentů, abychom pana prezidenta přesvědčili,“ řekl Fiala o jednání. Podle něj kabinet připravil transparentní a realistický rozpočet, který podpoří investice a přispěje ke zlepšení kvality života v Česku.
Pavel má 14 dní, verdikt sdělí 17. prosince
Fiala dnes uvedl, že prezident zveřejní své rozhodnutí v následujících dnech. Stanjura upřesnil, že Sněmovna odeslala schválený rozpočet na Hrad v pátek, hlava státu má následně podle zákona 15 dní na to, aby se k návrhu vyjádřila.
„Prezident republiky si vyslechl odpovědi premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury k dotazům, které vznesl ohledně zákona o státním rozpočtu. Prezident rozhodnutí o podpisu oznámí 17. prosince. Tento termín rovněž oznámil předsedovi vlády,“ uvedla Kancelář prezidenta republiky.
Výhrady nejen u příjmů z povolenek
Prezident už dříve vyjádřil výhrady k některým položkám ve schváleném rozpočtu, týkaly se mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství.
Očekávané příjmy z emisních povolenek označila za nadhodnocené i Národní rozpočtová rada. U platů nepedagogických pracovníků už dříve kritizoval Pavlův ekonomický poradce David Marek, že vláda počítá s jejich převedením na obce a kraje od září, ale příslušný zákon zatím Sněmovna neschválila.
Stanjura dnes řekl, že prezidentovy výhrady se týkají půl procenta rozpočtových příjmů a jednoho procenta výdajů. Pokud by se naplnila rizika spojená s těmito položkami, vláda by to podle ministra vyřešila omezením jiných výdajů. Stanjura řekl, že tyto argumenty přednesl i hlavě státu.
Nedoporučení od poradce
Marek v listopadu uvedl, že kvůli nejasnostem některých položek doporučí Pavlovi, aby zákon o rozpočtu nepodepsal. Pokud by se prezident rozhodl státní rozpočet vetovat, Sněmovna by mohla veto přehlasovat 101 hlasy, vládní koalice jich má 104. Pokud by však rozpočet nebyl schválen do konce letošního roku, země by začala příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu.
Fialova vláda se zatím s prezidentským odmítnutím návrhu rozpočtu na následující rok vypořádávat nemusela. Bývalý prezident Miloš Zeman nicméně v roce 2021 vetoval novelu rozpočtu, která v daném roce zvyšovala schodek z 280 miliard na 375 miliard korun. Koalice
Sněmovna minulý týden v úterý hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne deficit o 41 miliard korun. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun.
Kritika ze všech směrů
Rozpočet na příští rok čelil kritice z více stran. „Rozdělujeme peníze, které v té ekonomice nejsou a nebudou, hrajeme si na něco a tváříme se, jak to bude skvělé,“ uvedl před schvalováním rozpočtu ve Sněmovně hlavní ekonom ČMKOS Martin Fassmann pro ČT.
Varoval před tím, že sousední německá ekonomika jde do stagnace či mírné krize. „Státní rozpočet je postavený na pofidérních číslech, to je naprosto absurdní situace,“ kritizoval.
„Zdá se, že šetření na úřednících a na aparátu nejde ani této vládě a zvyšovat daně, dělat nějakou komplexní daňovou reformu tato vláda také odmítá, stejně tak jako opoziční strany, takže za takovéto situace zbývá jen ta poslední možnost – ty rozpočtové výdaje, které jsou větší nebo kontroverznější zametat někde pod koberec,“ řekl v ČT politolog Lukáš Jelínek.
👍 👍 👍