Debata Blesku: Odsunou záplavy volby? Pekarová: Pozor na hysterii! Do Ostravy nedojedete, varuje Konečná
Jak se podepíšou aktuální záplavy v Česku pod krajské a senátní volby 2024? Hrozí jejich odsunutí a bylo by to vůbec rozumné? K první předvolební debatě Blesku před krajskými volbami 2024 se sešla v pondělí ve studiu pětice lídrů - Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM), Robert Šlachta (Přísaha) a Michal Šmarda (SOCDEM). jak vnímají aktuální záplavy a jsou pro to, aby se volby konaly v pozdějším termínu?
„Dnes jsme stále ještě v situaci, kdy je primární záchrana majetku a zejména životů lidí. Určitě vláda nebere na lehkou váhu nic z toho, co přijde, ale teď v tuhle chvíli je ta priorita zejména o tom, předejít těm nejhorším, možná katastrofálním scénářům. Následně se dostaneme k tomu, abychom byli schopni opravdu pomoci všem postiženým a tam mohu říci, že vláda pro to udělá maximum možného,“ uvedla v debatě Blesku šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Neumíme poručit počasí, to skutečně ne, ale co se dá udělat a co se dalo udělat preventivně, to jsme učinili. Varovali jsme nehystericky, věcně veřejnost,“ podotkla Pekarová.
Pozor na hysterii, varovala Pekarová
Již v pátek 20. září však mají začít krajské a senátní volby 2024. Měly by se odsunout? „Co se týče voleb, tak ta situace není vůbec zákony našimi upravena pro takovéhle momenty, jaké teď zažíváme, ta je upravena např. pro válečný stav nebo stav ohrožení země, ale v takové situaci my teď vůbec nejsme. A pokud bychom chtěli udělat takto opravdu bezprecedentní rozhodnutí, tak já jej považuji za nutné mít schválené jednomyslně ve všech orgánech, které o tom rozhodují, to znamená v obou komorách parlamentu apod., aby nedošlo k tomu, že budou volby následně zpochybněny, nebo že bude následně zkrátka legitimita voleb jakýmkoliv způsobem nabourána. A důvěra v ně je důležitá,“ upozornila Pekarová.
„Zatím opravdu nejsme v situaci - a nemyslím si, že se do ní dostaneme - kdy bychom předpokládali, že to bude nutný krok. Nebude to jednoduché, to nikdo nezlehčuje. A ministerstvo vnitra, které má organizaci voleb na starosti, tak určitě nebude mít snadnou situaci. Ale já věřím, že to zvládneme,“ podotkla Pekarová.Upozornila, že u voleb jde i o personální kapacity, možností je např. snížení počtu lidí ve volebních komisích, míní šéfka Topky. Pekarová Adamová přitom varovala před „zbytečnou hysterií“.
„Nešťastný odklad“
Pozvání do debaty přijal i Robert Šlachta, předseda Přísahy. „Souhlasím tady s paní předsedkyní, že jakýkoliv odklad bude velmi nešťastný,“ uvedl k možnému odložení voleb.
„Na ty samosprávy a samozřejmě na vládu bude velký tlak na to, aby proběhly regulérně (...) Pokud proběhnou a vláda udělá maximum pro to, aby lidi mohli odvolit, což je strašně důležité, tak my nebudeme zpochybňovat vůbec nic,“ podotkl.
Šmarda: Nebudeme to zneužívat
„My podpoříme jakékoliv rozumné řešení, které bude zvoleno. Nechceme, aby lidé byli stresováni u voleb. Na druhou stranu jejich odklad je může stresovat, to je pravda, ale stejně tak, pokud by mělo dojít k tomu, že lidé nebudou moci volit a nebudou moci využít svého práva, tak je to vlastně ještě horší věc, která by se stala,“ reagoval Michal Šmarda, předseda SOCDEM.
„Tohle podle mně není žádný prostor pro hádky mezi opozicí a vládou, tohle je prostor pro to, aby všichni rozumně vyhodnotili situaci a akceptovali to nejvhodnější možné řešení. Určitě to nebudeme žádný způsobem zneužívat, naopak všichni naši lidé, kteří jsou dneska na radnicích, na krajích jsou připraveni pomáhat a rozhodně teď poslední, na co myslí, tak je volební kampaň,“ dodal Šmarda.
Bartoš: Zvládli jsme to i za covidu
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) upozornil: „Máme zde zkušenost z období covidu, kdy opozice, i když ten gard stran byl v danou chvíli jiný, tak to, aby ty volby mohly probíhat důstojně, tak bylo předmětem velké shody.“
Podle něj jsou různé možnosti včetně dotisku volebních lístků, kdyby někde došlo k jejich vyplavení. „Když jsme to zvládli v tom covidu a ta situace také byla poměrně náročná, i když teď, když vidíte ty záběry z vody, co teče v prvním patře v těch městech, je to zase o něco jiné, ale ta vůle té spolupráce, posílení třeba těch okrskových volebních komisí třeba zaměstnanci jednotlivých úřadů, tak ta tam je (...) Stejně tak v době covidu, když byly volby, tak se hledaly cesty, jak to udělat správně a bezpečně,“ ujišťuje.
Konečná: Do Ostravy se nedostanete...
„Asi z toho nikdo nechce dělat spor, na druhou stranu dneska máme obrovské území, do kterého se ti lidé prostě nedostanou, nedostanou se z něho ven a to si musí vyhodnotit vláda, jestli ta situace bude přetrvávat. Ve chvíli, kdy by ty volby nemohly proběhnout z toho praktického hlediska, že máme odříznuté vesnice,“ upozornila šéfka KSČM Kateřina Konečná.
„Já bych si strašně přála, aby ve středu začala fungovat zpátky normálně aspoň v nějaké omezené míře doprava, ale vy dneska nedojedete do Ostravy, do třetího největšího místa v republice se nedá dostat. Nedá se dostat po silnici, nedá se dostat po železnici, která evidentně bude odstavena poměrně dlouho a to se vůbec nebavím o tom, kde je ta krize největší - a to je teď to Krnovsko, Opavsko, Bohumín, Jeseník,“ upozornila.
„Já spíš si myslím, že by si to ta vláda z pomocí krizových štábů jednotlivých krajů měla vyhodnotit. Ve chvíli, kdy by tam ta situace takto kulminovala, tak si neumím vůbec přestavit, že odstřihnete třeba 300 tisíc lidí od volebního práva, to já bych považovala za chybu. Ve chvíli kdy vláda řekne: zvládneme to, dostaneme tam ty lidi, jsme schopni to zabezpečit, možná nebudeme mít klasické volební místnosti, protože se obávám, že v některých vesnicích ani nebude, kde je mít, ale budeme am mít nějaké mobilní místnosti, zabezpečíme to našimi lidmi, aby ti lidé z těch vesnic se opravdu mohli starat o ten svůj majetek, tak pak je to určitě OK. Ale bude to určitě velmi, velmi složité v těch regionech. Za sebe, za nás říkám, necháme to na vyhodnocení těch krizových štábů,“ dodala Konečná.
Volby zvládneme, míní šéfka Topky
„Ono to není jenom o odložení voleb, ono je to o prodloužení volebního období svým způsobem, o těch mandátech,“ uvedla Pekarová.
„Že jsou volby a to, že jsou soběžně s tím povodně, to si nikdo určitě nepředstavoval, nepřál, to není pozitivní scénář, ale my tady nejsme od toho, abychom si říkali, jak by to bylo skvělé, kdyby to proběhlo všechno, jak má. My jsme tady od toho, abychom reagovali na nastalou situaci. A to děláme,“ ujišťuje Pekarová a věří: „Všechno směřuje k tomu, že volby zvládneme.“
Šlachta: Pochvala ČHMÚ i starostům
Během úvodního bloku k aktuálním záplavám v Česku došlo přitom i na pochvaly. A to i z řad opozice. „My jsme prošli povodněmi 1997 a 2002, já jsem pracoval u policie dlouhou dobu, v krizovém řízení. Já strašně chci pochválit Český hydrometeorologický ústav, protože to, co předvedli při těchto povodních od úterka, kdy předvídali, dokázali předvídat. Jakým způsobem IZS složky zareagovaly, dobrovolní hasiči, všichni. To je systém, který je nastavený. já musím říct, že jsem strašně rád, ale nevím, kdy jindy bysme se měli poučit z toho, když už jsme vlastně dvěma takovými velkými povodněmi prošli. A vlastně ten systém bude fungovat, když tam ten ministr bude sedět, nebo nebude sedět,“ uvedl ve studiu Blesku Robert Šlachta.
„Ještě před týdnem jsme tady sledovali nechutnou debatu, jestli policistům, hasičům přidáme 5 procent, jestli je přidáme od 1.9., jestli je přidáme od 1.1. a teď budeme děkovat policistům, hasičům, co odvádějí za práci, když ode dneška nám měli demonstrovat před Úřadem vlády, což se na poslední chvíli dokázalo zlomit,“ podotkl Šlachta.
„Musím říct, že zafungovali starostové, naprosto úžasně. Byli jsme informováni. Sociální sítě, byli jsme informováni, rozhlasem jsme byli informování, včas, se vším všudy. Ten systém zafungoval tak, jak má a má velkou poctu a velké poděkování od nás. Na druhou stranu stranu to, že nechceme přidávat, v jakém stavu to je, kolik policistů, hasičů odchází, v jakém stavu jsou bezpečností sbory, to za to já nemám co schválit,“ dodal Šlachta.
Miliardové škody
Jak v praxi bude vypadat pomoc zasaženým oblastem? „Máme program Živel 1 a Živel 2, on funguje na ty menší události, jako byly třeba náhlé záplavy na Kladensku. My jsme už od pátku designovali další možnosti využití těch programů. Do toho programu Živel bychom ze svých prostředků dokázali uvolnit zhruba k jedné miliardě, ale samozřejmě dnes jsem ráno mluvil s ministrem financí, řešil jsem tu situaci i třeba Národní rozvojovou bankou, jejíž jsme třetinoví akcionáři jako ministerstvo. Těch peněz bude potřeba více,“ uvedl vicepremiér Bartoš.
„Samozřejmě u těch krajů, kde je stav nebezpečí, potom nastupuje jiný režim, na to pamatuje zákon. Pak ministerstvo pro místní rozvoj jako koordinační orgán vytváří jakousi strategii krajské obnovy, tam už se participují jednotlivé rezorty. Kraje a obce hlásí ty škody, je to poměrně rychlý proces,“ pokračoval Bartoš.
Varoval před tím, že paragrafy nového stavebního zákona pamatují třeba i na problémy narušené statiky budovat a jejich strhávání. „Já když se podívám jenom na infrastrukturu železniční dopravy v Moravskoslezském kraji, tak už teď hovoříme o stovkách milionů škod, podemleté jednotlivé komunikace. Určitě to stačit nebude,“ dodal Bartoš a upozornil, že minulé velké povodně znamenaly 73 miliard škod.
Současné číslo není schopen odhadnout. „Netroufám si odhadnout, do jaké míry to zasažení bude vážné v jednotlivých oblastech, ať je to třeba zdravotní infrastruktura, energetická infrastruktura. Právě kvůli tomu se dělá strategický plán obnovy, který začíná tím, že se hlásí škody, ty se potom validují a jdou na ministerstvo financí,“ dodal Bartoš.
Lidem se bortí domy, zachraňují holé životy, ale budou řešit volby. Asi si zabalili do evakuačního zavazadla s doklady a léky i volební lístky 🤔