Budou Češi v Bílém domě hrát vyšší ligu? Podle experta Fiala využije příležitosti

Premiér se k pozvání vyjádřil krátce poté, co o něm americká strana informovala. Řekl, že schůzka bude příležitostí k dalšímu rozvoji česko-amerických vztahů. „Nové impulzy mohou přijít pro ekonomickou a obrannou spolupráci i pro další aspekty vzájemných vztahů,“ sdělil Fiala.

Podobně mluví o návštěvě i Bílý dům. „Představitelé potvrdí svou podporu Ukrajině v její obraně před Ruskem. Proberou také řadu společných priorit, jako je bezpečnost, ekonomické příležitosti pro firmy i sdílení demokratických hodnot,“ uvedla mluvčí amerického prezidenta Karine Jean-Pierreová.

Fiala míří do Bílého domu. S Bidenem probere spolupráci i válku na Ukrajině

Podle šéfa Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Hornáta ale půjde také o ladění geopolitických pozic než o bilaterální vztahy. „Návštěva pana premiéra v Bílém domě se nepochybně ponese v duchu ocenění české pozice v otázce podpory Ukrajiny a Izraele,“ odhaduje analytik.

„Pan premiér využije návštěvu, aby zdůraznil klíčovou roli USA v zajišťování bezpečnosti východní Evropy, a to zejména v kontextu rostoucí nevole části Republikánské strany rozšiřovat či vůbec plnit bezpečnostní závazky vůči Evropě,“ míní Hornát.

„Hlavními body jednání bude spíše geopolitika a laděni pozic – včetně vztahu České republiky s Tchaj-wanem – než bilaterální záležitosti,“ dodal amerikanista.

Zákulisí Pavlova metálu pro Clintona: Slzy, úsměvy, přípitek i vzpomínky na Havla a Albrightovou

Nerozhoupaný Kongres

Hornát narážel na to, že americkým Kongresem kvůli republikánům stále neprošel další balíček pomoci mimo jiné pro Kyjev. A také na slova pravděpodobného republikánského kandidáta do Bílého domu Donalda Trumpa (77).

Ten v únoru vyvolal poprask a nadzdvihl spojence USA v NATO, když na meetingu před svými příznivci v Jižní Karolíně vzpomínal na setkání s čelním představitelem „velké evropské země“. Ten se ho prý zeptal, zda by Spojené státy přišly na pomoc zemi napadené Ruskem, která nedodržuje závazky k NATO. Trump mu měl odvětit, že by nejen zemi neochránil, ale ještě by Moskvu povzbuzoval, ať si dělá, co k čertu chce.

Donald Trump v kampani před primárkami (únor 2024) | ČTK / AP / Paul Sancya

Zatímco čeká na peníze od Kongresu, dala americká vláda dohromady pro Ukrajinu krizový balík vojenské pomoci za 300 milionů dolarů, uvedl Bílý dům. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan rovněž oznámil, že součástí balíku je i munice. 

Důležitý evropský partner

Velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek (52) míní, že pro USA je vedle Česka nyní důležitý i jeho severní soused. „Spojené státy berou Česko a Polsko za největší partnery ve střední Evropě hlavně díky podpoře Ukrajiny,“ řekl CNN Prima News. Varšava měla v úterý v Bílém domě dokonce oba své nejvyšší zástupce. Biden se sešel nejen premiér Donaldem Tuskem (66), ale i prezidentem Andrzejem Dudou (51).

Podle politologa Jiřího Peheho jde především o to, že Tusk a Duda jsou zástupci rozdílných politických formací. Jedním z důvodů ale může být i slabší role prezidenta v českém politickém systému. „Česká republika není prezidentský systém. Výkonnou moc vede premiér. To asi sehrálo roli. Plus, byla to vláda, kdo schválil nákup F 35,“ vysvětlil Blesku. 

Stejného názoru je i politický analitik Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je to dáno povahou politického systému v Polsku, kde prezident má v otázce zahraniční politiky silnější roli, a proto i USA to tak vnímají. Protože je Polsko dnes klíčovým spojencem, tak oficiálně pozvalo jak předsedu vlády, tak prezidenta,“ sdělil pro Blesk. Klíčové podle něj mohlo být právě i sjednocení polské pozice v zahraniční politice. „Přiznám se, že nevím jestli letěli jedním letadlem, ale dříve polská scéna byla více rozhádaná, je dobré, že Duda i Tusk našli v sobě cit pro profesionalitu, byť jsou každý z jiné strany,“ dodává Lysek.  


I český prezident Petr Pavel (62) se pravděpodobně do USA podívá. „V červenci proběhne výroční summit NATO ve Washingtonu, který bude hostit prezident Joe Biden. A to je to místo, které můžete označit za připomenutí rozšíření NATO před 25 lety o tři země (…). Tradičně tam jezdí prezident Petr Pavel, “ uvedl pro Epicentrum Blesku budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký.

Budoucí velvyslanec při NATO: Nejen Bílý dům, v červenci pojede na summit do USA prezident Pavel

Z politiků plánovanou cestu komentovali hlavně představitelé koaličních stran. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (39, TOP 09) upozornila, že prezident Biden k sobě zve relativně málo evropských státníků. „Nejen Američané si uvědomují, že Česká republika se za této vlády stala důležitým hráčem,“ sdělila médiím.

Čeští politici v Oválné pracovně

Václav Havel (†75): První český prezident jako hlava státu navštívil hned dva americké prezidenty George Bushe staršího (†94) a Billa Clintona (77). V roce 2005 navíc již mimo funkci i George Bushe mladšího (77).

Václav Havel na schůzce s prezidentem George H. W. Bush | ČTK

Miloš Zeman (79): Jako premiér navštívil George Bushe mladšího, snaha dostat se jako prezident k Donaldu Trumpovi (77) mu nevyšla. 

Vladimír Špidla (72, SOCDEM) a Mirek Topolánek (67) rovněž navštívili George Bushe mladšího.

Petr Nečas (59, ODS): V roce 2011 zavítal do Oválné pracovny k jednání s Barackem Obamou (62).

Premiér Petr Nečas na schůzce s prezidentem Obamou | Profimedia

Václav Klaus (82): Poslední prezidentskou návštěvu v roce 2005 absolvoval v Bílém domě Václav Klaus, ještě jako premiér se o deset let dříve sešel i s Clintonem.

Bohuslav Sobotka (52): Expremiér se sice může chlubit schůzkou s Joem Bidenem. Ovšem v roce 2014, kdy byl „pouze“ viceprezidentem v Obamově administrativě.

Setkání tehdy premiérského páru ČR s prezidentským párem USA | Blesk

Andrej Babiš: Posledním politikem, který se sešel s americkým prezidentem v jeho sídle, byl Fialův předchůdce Babiš. Před pěti lety ho hostil Donald Trump.