Mimořádná schůze Sněmovny kvůli energiím. Poslanci proberou i sporné úpravy přesčasů ve zdravotnictví

K cenám energií se poslanci sešli z podnětu ANO před dvěma týdny. Koaliční většina návrh programu zamítla, schůze se neuskutečnila. Spory řečníků s právem přednostního vystoupení navzdory tomu trvaly zhruba sedm hodin. Tentokrát koalice nechá návrh programu schůze k cenám energií podle informací ČTK schválit. Do debaty by se tak mohli zapojit všichni poslanci a sněmovna by navíc mohla hlasovat o případných návrzích usnesení.

Novelu zákoníku práce k přesčasům ve zdravotnictví podali jako poslanci ministři práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Předkladatelé chtějí, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení. Část nemocničních lékařů na protest proti nynější zákonné úpravě přesčasy od prosince vypověděla. Lékaři žádají také zvýšení základní mzdy.

Dva roky s Fialou: Hájí škrty, jel do válečné zóny, slízl to za Nutellu a při stávce v Praze chyběl

Zdravotníci by podle novely mohli pracovat v nemocnicích či v záchranné službě v kuse až 24 hodin, pokud to upravuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení by s pracovníkem muselo uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. Zdravotníka by nebylo možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“.

Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku práce účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin. Ustanovení má platit do konce roku 2028, navrhovaná novela je ruší k lednu.

Fiala: Nárůst o desítky procent nehrozí

Celkové ceny energií rozhodně neporostou o desítky procent, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s očekávaným zvýšením ceny regulované části od příštího roku. Výjimkou mohou být podle premiéra odběratelé, kteří mají fixované ceny z doby před energetickou krizí. Plošná pomoc státu odběratelům byla od počátku časově ohraničená, upozornil Fiala. S nynější stabilizací situace v tržní, neregulované složce ceny energií je podle něho nutný přechod k cílené pomoci.

Energetický regulační úřad dnes oznámí definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok. Původní návrh úřadu počítal s meziročním růstem pro domácnosti o 71 procent a u plynu o 39 procent. To by znamenalo, že by si spotřebitelé v příštím roce za regulovanou složku elektřiny připlatili tisíce korun. Fiala očekává, že úřad původní návrh upraví „správným směrem“. Poznamenal však, že návrat k předkrizovým cenám energií nyní není možný. „Návrat k těm cenám, které tady byly, v nějakém krátkém čase očekávat nemůžeme,“ řekl Fiala.

Regulovaná část ceny energií má na celkovou cenu menší vliv než neregulovaná, tržní část, jejíž cena klesá, uvedl ministerský předseda. „Rozhodně neporostou ty výdaje o desítky procent proti současnému stavu,“ řekl Fiala. U odběratelů s dlouhodobou fixací, která jim příští rok skončí, může být podle něho růst celkové ceny vyšší než u jiných zákazníků, neměla by ale podle něho přesáhnout letošní ochranný limit. „Růst v jejich případě není způsoben změnou regulované složky, ale nárůstem ceny elektřiny na evropské trhu,“ podotkl premiér. U většiny zákazníků bude dopad rozhodnutí regulačního úřadu na koncovou cenu nulový nebo v jednotkách procent, míní.

Fiala také řekl, že vláda si uvědomuje dopad zvýšení regulované části ceny energií na energetický náročný průmysl, se zástupci průmyslu podle něho opakovaně jedná. „Věřím, že rozumné řešení pro tyto podniky najdeme,“ uvedl. Vláda ale podle něho nemůže pomoci každé jednotlivé firmě.

Ministerský předseda odmítl tvrzení o nejvyšších cenách energií v Česku mezi členskými státy EU. S odvoláním na údaje Eurostatu z letošního září řekl, že ceny elektřiny byly v Česku mírně nad průměrem a plynu lehce pod průměrem. „Ani u elektřiny, ani u plynu nárůst cen u nás zdaleka nepatřil mezi nejvyšší v Evropě, byť tomu mnozí věřili,“ podotkl.

Ceny energií v Česku i to, jak je Česká republika energeticky zabezpečená, ovlivňují podle Fialy rozhodnutí z minulosti. Vlády s účastí nyní opozičního hnutí ANO vinil z toho, že spoléhaly na levný ruský plyn a nestavěly dostatečně rychle jaderné a obnovitelné zdroje. „Dnes za to neseme důsledky,“ dodal.

Babiš: Vláda by měla mít v ČEZu 100% podíl

Vláda nechce pomáhat průmyslu s cenami energie, boj s rostoucími cenami nezvládla a tím zavinila vysokou inflaci. Ve Sněmovně to dnes řekl bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš na mimořádné schůzi svolané k cenám elektřiny v příštím roce. Vládě radil, aby zcela ovládla energetickou skupinu ČEZ, v níž má stát většinový podíl. Měla by vykoupit akcie od zbývajících akcionářů.

Na nákup akcií od menšinových akcionářů ČEZ by měla vláda podle Babiše použít peníze z dividendy, kterou od firmy stát obdržel. „Když budete vlastnit 100 procent ČEZ, tak tam můžete rozhodovat,“ uvedl. Poukázal na to, že nyní vláda nemůže kvůli menšinovým akcionářům prosadit nižší cenový strop na elektřinu.

Babiš ve svém projevu reagoval na projev předsedy vlády Petra Fialy (ODS), který hovořil před ním. Premiér podle něj nepochopil důležitost elektřiny. „Většina lidí, která vás poslouchala, vám nerozuměla,“ vzkázal Babiš Fialovi. „Vy už vůbec nechcete pomáhat firmám,“ tvrdil. Premiéra obvinil, že neví, co se v tuzemsku děje.

Vyčítal vládě i podle něj malou podporu občanů, například to, že stanovila horní hranici ceny elektřiny mimo jiné čtyřikrát výše než na Slovensku. Na tom podle něj vydělali miliardy obchodníci s elektřinou, kterým nikdo neprokázal, za kolik skutečně elektřinu nakoupili. Připomínal, že ještě jeho bývalá vláda zavedla nulovou daň z přidané hodnoty na elektřinu a teplo v posledních dvou měsících roku 2021.