Předseda mladých lékařů o extrémních službách, nedostatečných kontrolách i vydírání zdravotníků

V rámci standardního pracovního týdne mají lékaři k dispozici více rozpisů práce najednou - jeden na základní služby od sedmi do čtyř a pak rozpis na noci, odpoledne, víkendy a svátky.  

„Pokud jste jeden z těch šťastnějších, tak to znamená, že máte za týden jednu 24 hodinovou službu, to znamená třeba v pondělí ráno jdete do práce, odcházíte v úterý ráno a pak jdete do práce standardně, středa, čtvrtek, pátek,“ vysvětloval Přáda, podle kterého má situaci zhruba polovina lékařů daleko horší.  

„Pokud patříte k těm méně šťastným, tak jdete třeba v pondělí ráno do práce, v úterý jdete třeba ve čtyři domů, takže jste tam třeba 32 hodin, ve středu jdete zase do práce, ve čtvrtek zase do práce a v pátek jdete třeba zase do práce a jste tam do soboty do rána třeba 24 hodin. A v těch nejextrémnějších případech mají ty 24 hodinové služby lékaři tři za týden, ale do toho chodí ještě normálně do práce, to znamená, jsou tam třeba od pondělí ráno do úterý odpoledne, ve středu od rána do čtvrtka odpoledne, pak jsou tam v pátek normálně a pak třeba slouží od soboty od rána do neděle do rána a takhle to mají prostě týden za týdnem, měsíc za měsícem,“ popsal  náročné podmínky, které znamenají extrémní zátěž na lékaře a otázkou pak zůstává, jak kvalitní a hlavně bezpečnou péči mohou takto vyčerpaní lékaři poskytovat.

Jurečka s Válkem slíbili lékařům méně přesčasů. Ti ale vzkazují: Nic vyřešeno není!

Mezi lékaři se v rámci služeb používá  pojem  pasonetka. „Zjednodušeně řečeno, jdete v pátek ráno do práce, a buď jdete v pondělí ráno domů, nebo až v pondělí odpoledne domů, to znamená, je to nějakých 72-80 hodin práce v kuse,“ vysvětlil Přáda

„Vzhledem k tomu, že takováhle doba v práci není legální, tak už existují i výroky soudu, že ten lékař ve chvíli, kdy se stane nějaké pochybení  nebo nějaká špatná záležitost, která není, ale třeba nutně chyba lékaře, tak to už bylo posouzeno tak, že ten lékař ve chvíli, kdy ordinuje nebo operuje v době, kdy tam legálně nemá co dělat, tak to samozřejmě jde za ním, protože on se tam podle práva vlastně vyskytovat vůbec neměl,“ popsal právní normy, které jsou součástí systému na ochranu nejenom zaměstnanců nemocnic, ale i pacientů.

Neúčinné kontroly a vydírání lékařů

Kontroly, které měly zjistit,  zda v nemocnicích dochází k porušování Zákoníku práce podle ministra práce a sociálních věcí Mariana  Jurečky (KDU-ČSL) nic zásadního nenašly.  Problémem je ale podle Jana Přády  právě existence několika rozpisů. „Někdy lékaři mají dva, někdy tři rozpisy a inspektorátu práce byl samozřejmě předložen jen jeden rozpis, ten se zkontroluje, tam všechno sedí a tak to je dost často,“ upozorňuje Přáda na nutnost nastavení kontrolního mechanismu.

Lékař Přáda v Epicentru: Nejsme supermani. Co přijde, když se lékaři s Válkem nedohodnou?

 „Lékaři jsou dost často vydíráni do těch ilegálních nebo do těch v uvozovkách dobrovolných přesčasů,“  a to i přesto, že mají prvních pět až deset let povinnost atestačního vzdělávání, aby si prohlubovali svoji odbornost .

„Jenže dost často to bývá používáno jako taková páka na to, abychom kývli na ty dobrovolné nebo ilegální přesčasy. Velmi zjednodušeně řečeno, vám třeba řeknou, že když nebudete sloužit tady ty přesčasy navíc, tak prostě k těm operacím, co byste měla mít, nebudete vypisování, na ty kurzy, které máte jít, prostě nebudete posláni nebo dokonce se někdy i dělo to, že když chtěl lékař, protože to taky není standardem, odejít domů po noční službě, potom, co byl třeba 24 hodin v práci, tak mu řekli, že může, ale že teď byl vypsaný na dopolední program k těm operacím, které potřebuje a  ať si to rozmyslí,“ popsal nátlakové praktiky některých šéfů.

Ohrožení pacienta a chybějící lékaři

„To už je z mého pohledu jasné ohrožení bezpečnosti pacienta, protože by asi nikdo nechtěl, aby ho takový lékař operoval,  někdo kdo takhle  dlouho nespal,“ podotkl Přáda. Podle zástupců mladých lékařů s tím vším souvisí právě i změna platových podmínek lékařů. 

„Tak, aby ty platy, které momentálně existují, aby si většinu z toho lékař vydělal za základní pracovní dobu a ten přesčas byl ve formě tedy nějakého bonusu. Samozřejmě, když někdo pracuje trochu víc, pracuje v noci, o víkendu, tak si zaslouží příplatek navíc. Ale to neznamená, že dobrá medicína se nedá dělat během 40 hodin týdně v běžné pracovní době a že za to nemá být náležitě ohodnocený,“ míní Přáda.

Mladí lékaři stále doufají, že shodu s ministrem zdravotnictví naleznou.  V opačném případě jsou připraveni na prosincový protest, kterého se zatím plánuje zúčastnit přes 6000 lékařů a jehož realizace by znamenala výrazné omezení nejen plánovaných výkonů v nemocnicích.

„My si myslíme, že s tím něco lze dělat a musíme s tím něco dělat, protože pokud to tak není, tak to můžeme rovnou všichni tady zabalit, když to řeknu zjednodušeně, tu práci prostě není možné vykonávat v takovéhle intenzitě a objemu,“ varuje Jan Přáda s ohledem na to, že nejde o to, zda si ministr Vlastimil Válek (TOP 09) myslí, že to jde, ale podle Přády si zdravotníci řeknou, že to nemají zapotřebí a pak odejdou do zahraničí za lepšími podmínkami.  

„V těch nemocnicích i podle statistik, které nám byly prezentovány na ministerstvu, chybí momentálně nějaké 3 - 4000 lékařů a my je nevyčarujeme jen tak ze dne na den,“ varoval ve studiu Epicentra.