Ficovi ministři: „Nejhorší konspirátoři,“ říká expert. Překročila Čaputová pravomoci?

„Vedly se debaty o tom, nakolik slovenský prezident nebo prezidentka může zasahovat do složení vlády. Podle ústavy prezident jmenuje ministry navržené premiérem a moc velký prostor na odmítnutí nemá. Robert Fico však ještě není premiér, je pověřený prezidentkou k tomu, aby vedl jednání o složení vlády. Zuzana Čaputová tím své pravomoci nepřekračuje,“ vysvětlil Blesk Zprávám politolog Marek Rybář.

Navíc má jako prezidentka zabezpečovat řádný chod ústavních orgánů, což vyjádření Huliaka nenaznačovala – byla v rozporu i s dlouhodobou politikou Slovenska v oblasti životního prostředí či závazky země. Jak ale zdůraznil Rybář, ještě to neznamená, že by Čaputová mohla stopnout jakéhokoliv kandidáta. „Mělo by to být využíváno co nejméně a na Slovensku se to zatím stalo jen jednou. Konkrétně to udělal prezident Andrej Kiska, když v roce 2018 skončila Ficova vláda a přišel Peter Pellegrini,“ připomněl.

Co se týče ostatních kandidátů na ministry, Rybář by je rozdělil na dvě skupiny – první z nich tvoří lidé ze Směru nebo z Hlasu, kteří byli ve vládě už v minulosti. Jde například o exministra vnitra Roberta Kaliňáka nebo bývalou šéfku stejného rezortu Denisu Sakovou. „Lidé, kteří řídili vnitro během vlády Směru, mají minimálně politickou zodpovědnost za to, co se na Slovensku v rámci policie nebo částečně i justice dělo. A pravděpodobně do toho byli angažovaní také osobně,“ řekl.

Ve druhé skupině nominantů se nacházel právě i Huliak nebo rovněž kandidátka SNS Martina Šimkovičová. Ministrem sportu a cestovního ruchu by se měl stát další straník Ján Krišanda. Také on byl podle Rybáře zapletený do pofiderních záležitostí – před volbami v roce 2020 bylo jeho jméno na kandidátce SNS, nakonec však bylo staženo kvůli podezření, že byl v kontaktu se souzeným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Čaputová nejmenuje ministrem klimatického popírače. Ten ve vzteku ukázal i na přítele prezidentky

„Něco jiného jsou nominace lidí, kteří jsou nekompetentní a nemají na pozici ministra dost zkušeností. V případě Huliaka a Šimkovičové ani nevím, k čemu bych to přirovnal. Jsou to nejhorší představitelé konspirační scény. Když bych to hodně zjednodušil, je to podobné, jako kdyby třeba na českém ministerstvu kultury zasedl Jindřich Rajchl. Je to tento typ politiků,“ uvedl Rybář.

„Huliak popírá klima změnu, je to konspirace nejhrubšího zrna. Pokud by se tito lidé stali ministry, minimálně na Slovensku by to bylo pravděpodobně poprvé, kdy se internetoví konspirátoři díky šíření konspirací na internetu dostali na takhle vysoké pozice. Technicky to nejsou ani členové SNS, do Národní rady je dostaly preferenční hlasy, které získali díky aktivitě na sociálních sítích,“ dodal.

„Není pochyb o tom, že prezidentka má výhrady k několika dalším kandidátům, ale ústava jí nedává možnost vetovat nominace ministrů jen kvůli svým osobním preferencím,“ komentoval pro Blesk Zprávy rovněž politolog Peter Spáč.

Zdvižená obočí vyvolává také fakt, že zatím nepadlo jméno budoucího ministra zahraničí. „Svým způsobem je to opravdu katastrofální věc,“ uvedl Rybář. Směr sestavuje vládu už poněkolikáté a pro tuto funkci nikoho nemá. Pokud to takhle bude pokračovat dál, vedením rezortu bude pověřený premiér. „To je velmi zvláštní a celkem nešťastné. Je to mimořádně náročná funkce, premiér je nemůže vést jen na částečný úvazek,“ doplnil politolog. Až na výjimky do tohoto ministerského křesla na Slovensku tradičně usedají kariérní diplomati.

„Je možné, že Fico by tam rád měl někoho, nad kým by měl větší kontrolu, což pro diplomaty nemusí být úplně jednoduché,“ sdělil Rybář. Ostatně z podobného důvodu například Vladimír Mečiar jmenoval na toto místo lidi, kteří k tomu neměli zkušenosti a dlouhodobě se neangažovali v politice. Co se týče Fica, podle dosavadních informací by měl v tomto úřadu rád někoho ze strany – ne diplomata, ale politika. Dotyčný to však údajně odmítl.

Podle Spáče konkrétní složení budoucí vlády není pro její stabilitu tak důležité. „Jako rozhodující se uvádí parlamentní uskupení nejmenší vládní strany SNS. Ta totiž ve volbách zařadila na své kandidátní listiny řadu lidí z jiných menších radikálních stran, kteří se stali poslanci díky preferenčním hlasům právě na úkor členů SNS. Ve zvoleném klubu SNS je tak v současné době pouze jeden člen SNS, a to předseda strany Andrej Danko,“ sdělil.

Také Rybář si klade otázky, do jaké míry bude klub SNS ve vládě jednotný. „Nejde však ani o to, že nejsou formálními členy SNS, ale na čem si budují politickou image. Jsou tam lidé z menších politických stran, nemluvili jsme třeba o Tarabovi a Kuffovcích. Záleží, do jaké míry budou schopní a ochotní se navzájem koordinovat a zároveň podporovat vládu,“ řekl.

„V případě, že by někteří z těchto poslanců přešli do vlády nebo získali jiné funkce, mohli by se poslanci SNS stát místo nich. Ale tento klub bude i nadále složen ze zástupců několika stran, a je tedy otázkou, nakolik bude stabilní. Budoucí vláda má v parlamentu 79 hlasů (ze 150 – pozn. red.), což znamená, že i ztráta několika křesel by mohla být pro její stabilitu problematická,“ dodal Spáč.

Jak upozornil Rybář, podle některých bylo Pellegriniho váhání po volebních výsledcích mezi Ficem a Michalem Šimečkou jen divadlo. „Předstíral zájem o spolupráci s Progresivním Slovenskem, aby tím zvýšil svojí cenu. Avšak šlo mu o to, aby vyjednal pro své klíčové spolustraníky zajímavé pozice ve vládě nebo v parlamentu,“ uvedl Rybář. Vzniku alternativní kolice se však Fico snažil aktivně zabránit – Rybář poukázal, že se například sešel s šéfem Křesťanskodemokratického hnutí Milanem Majerským.

„Dá se to interpretovat jako tah, kterým chtěl Fico Pellegrinimu ukázat, že žádná alternativa neexistuje a pokud by proti němu vznikla čtyřkoalice, měl by nástroje, jak vnitřně rozkládat jednoho z koaličních partnerů jako KDH. Majerský po schůzce vyhlásil, že jeho strana s největší pravděpodobností půjde do opozice, čímž oslabil šanci Progresivního Slovenska vytvořit koalici,“ sdělil.

Kulturu Ficovi povede muž, který se vysmál dceři Čaputové? „To se nesmí stát,“ bouří Hrycová

Fico má šest ministerstev plus premiérské křeslo, Pellegrini má ministerstev sedm, což je podle Rybáře pro „drahou nevěstu“ velmi dobrý zisk. „Má stejný počet vládních postů jako vítězná strana, která získala o osm procent hlasů víc, je to vyjednávací úspěch. Navíc nevíme, co všechno je součástí koaliční dohody, velká neznámá jsou také prezidentské volby v příštím roce,“ řekl.

„Existují spekulace, že Pellegrini by měl zájem kandidovat, samozřejmě s podporou koaličních partnerů včetně Směru. To může být další položka, v rámci které se tam obchodovalo. Řešení, kdy se Pellegrini stane předsedou parlamentu a možným kandidátem na prezidenta, pro něj mohlo být zajímavější,“ uvedl Rybář.  Když navíc Pellegrini nebude sedět ve vládě, nebude to podle něj mezi ním a Ficem skřípat.

Fico také v září avizoval, že po volbách bude žalovat Čaputovou za porušení slovenské ústavy – před dvěma lety se měla příliš zajímat o „živou kauzu“ expolicisty Petra Kovaříka.

„Mezi oběma aktéry již dlouho panuje vzájemná antipatie a napětí. Vyjádření Roberta Fica k žalobě na prezidenta vnímám jako předvolební tah, na který by nastupující premiér nejraději ,zapomněl´. Je pravda, že Zuzana Čaputová bude ve funkci jen několik měsíců, což vyvolává otázku významu této žaloby. Jediným důvodem, proč by se i nadále snažil tímto způsobem na prezidentku útočit, by mohla být její neochota jmenovat některé její nominanty na ministerské posty,“ míní Spáč.

„Od toho se nedá čekat vůbec nic, bylo to součástí tlaku a předvolebního získávání voličů hlavně z řad extrémní pravice, která nemá Čaputovou ráda. Ona sama ale v očích Fica nehrála zásadní roli, šlo o to, že představovala liberálnější, otevřenější, prozápadní politickou alternativu, proti čemuž se vymezoval. Prezidentka na něj také podala trestní oznámení za urážky a to bych úplně nepodceňoval. V minulosti podala podnět na poslance Směru Ľuboše Blahu, který soud prohrál a musel se omluvit. Po dlouhých průtazích jí soud může vyhovět,“ řekl Rybář.  

Rybář a Spáč také nastínili, co bude vláda Fica znamenat pro slovenskou policii a justici. Fico chce zastavit vyšetřování kauz a lidí spojených s jeho předchozími vládami.

„K tomu potřebuje kontrolovat policii. Policejní prezident už oznámil, že k 31. říjnu odchází. Na Slovensku je to vždycky, s novou vládou se mění policejní prezident, což je problematické, protože tam pak může docházet k velkým zásahům. To je interpretované jako ta hlavní motivace Fica a jeho lidí, proč se dostat za každou cenu k moci. Samotný Fico byl trestně stíhaný a existují nepříjemné indicie, že o věcech, za které byli někteří lidé odsouzení, věděl a děly se i s nějakým jeho povolením,“ řekl Rybář.

„Jako největší problém je obecně vnímáno, jak bude pokračovat vyšetřování několika skandálů, do nichž byli zapleteni lidé z doby před rokem 2020, tedy z doby, kdy byl Ficův Směr hlavní vládní stranou. Oficiálně nové vládní strany popírají, že by v této oblasti chtěly uplatňovat svou moc. Rozhodující však v tomto smyslu budou činy, nikoli oficiální prohlášení, takže média budou nepochybně pozorně sledovat veškeré kroky týkající se policie, prokuratury a justice,“ sdělil Spáč.

Fico šil do Pavla i Fialy a urážel Vášáryovou s Čaputovou. Expremiérka mu vytkla nehoráznosti

Rybář také upozornil rovněž na otazníky, které budí jeho budoucí vztah právě s médii, který byl během jeho dřívějšího působení napjatý. „Nemá možnosti jako Viktor Orbán v Maďarsku, ale od voleb se ukazuje snaha hlavní média ignorovat a neodpovídat na důležité otázky. Objevilo už se také nálepkování neziskových organizací,“ upozornil.  

„Krátce po volbách Fico použil taktiku, kterou používal i v minulosti. Z agresivního módu kampaně přešel na smířlivý tón, čímž se pravděpodobně snažil rozptýlit obavy části společnosti z jeho návratu k moci. Pokud bude platit vývoj, jaký nastal například po volbách v roce 2012 nebo 2016, bude tento smířlivý tón postupně slábnout. Fico postavil své volební vítězství na radikalizaci a polarizaci společnosti a nelze předpokládat, že by chtěl z tohoto nastavení ustoupit,“ zakončil Spáč.