Nová vláda rozdá Slovákům sociální balíčky na úkor zadlužení země, míní analytik

„Slovensko má vyšší inflaci než Česko, nejvyšší v eurozóně. Můžeme proto čekat různé sociální balíčky a přímé platby voličům vítězných stran,“ řekl ČTK analytik projektu Datarun Petr Bartoň. Proto čeká v příštích dvou letech zhoršení stavu státních financí a větší rozdávání.

„Slovensko si tedy kupuje dva roky zdánlivě většího blahobytu za cenu nižšího blahobytu v budoucnu. Ne nutně proto, jestli je nová vláda levicová, nebo pravicová, ale hlavně kvůli tomu, že je nová,“ dodal.

Pravděpodobnější varianta levicové vlády pod taktovkou hnutí Smer-SD a Hlas-SD naznačuje, že se bude klást větší důraz na sociální aspekty a náklady konsolidace ponesou více firmy a skupiny obyvatel s vyššími příjmy, doplnil analytik Generali Investments Martin Pohl.

Pokud nová vláda rozpočtovou konsolidaci odmítne, pak Slovensku podle něj hrozí snížení ratingu, růst zadlužení a nárůst nákladů na obsluhu dluhu.

Co přineslo Ficovi triumf? Expremiérka Radičová pro Blesk: Proměna, útoky i pevné jádro voličů

Koalice zformovaná na základě spolupráce Smer-SD a Hlas-SD doplněné o SNS nebo KDH bude v ekonomické oblasti spíše protekcionistická a populistická, míní analytik bratislavské pobočky UniCredit Lubomír Koršňák. Míra transferů do ekonomiky zůstane podle něj vysoká. Konsolidační úsilí bude nejdříve jen na úrovni zákonných nevyhnutelností vyplývajících z dluhové brzdy, výdajových limitů a pravidel EU. Krátkodobě může nižší konsolidační úsilí znamenat menší škrty v ekonomice ze strany vlády, a tedy podporu ekonomického růstu.

„Už ve střednědobém horizontu pěti až deseti let by ale takováto rozpočtová politika mohla vést k problémům s financovaním státního dluhu i výraznému přiškrcení ekonomického růstu,“ podotkl.

Pohl připomněl, že Slovensko sice patří s desetiprocentním podílem na vývozu mezi české hlavní obchodní partnery, ale z větší části jde o meziprodukty určené pro další zpracování. „Dopad výkyvů slovenské domácí poptávky na nás je tak velmi omezený. Pro nás i pro Slovensko je rozhodující osud automobilového průmyslu, který závisí na elektromobilitě a poptávce po automobilech na evropském trhu. Tady bohužel stejně jako Slovensko taháme za kratší konec provazu,“ poznamenal.

Vliv na českou ekonomiku bude minimální, souhlasil Bartoň. Českou ekonomiku by to ale mohlo podle něj přece jen ovlivnit v závislosti na výsledku polských voleb za 14 dní. „Pokud se v rámci V4 potvrdí antiunijní triumvirát Slovenska, Polska a Maďarska, mohou mezinárodní trhy zmenšit svou důvěru i vůči budoucnosti české ekonomiky. Viděli jsme náznaky, když česká koruna začala oslabovat následkem nedávného sníženi polských a částečně i maďarských úroků, kdy trhy předpokládaly, že je to celkový trend východoevropských ekonomik,“ upozornil.

Sobotní parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) pod vedením Roberta Fica, získala hlasy více než 23 procent voličů. S výrazným odstupem skončilo druhé Progresivní Slovensko, které má přes 17 procent. Třetí je zhruba s 15 procenty strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), jejíž šéf Peter Pellegrini gratuloval Ficovi a mluvil o možné povolební spolupráci.