„Chci soud co nejpestřejší,“ hájil Pavel spornou nominaci Simona. Senát ho neschválil

Simon dostal podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla (ODS) v dnešních tajných volbách 23 hlasů ze 73 odevzdaných. Před týdnem v ústavně-právním výboru získal Simon v tajných volbách hlasy tří z osmi členů, ve výboru pro lidská práva dostal jen jeden hlas z pěti.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelil kritice některých senátorů kvůli svému postoji k tomuto odškodňování. Poukazovali také na to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála.

Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které sám připravoval. Senátoři kritizovali také Simonovo bývalé podílnictví ve společnostech jeho manželky. Soudce uvedl, že ve firmách působil jen jako lektor jógy.

Moldavská prezidentka v Česku: Sanduovou na Hradě vítal Pavel, čeká ji jednání s Fialou

„Chci postupně navrhovat takové kandidáty, aby byla výsledná podoba Ústavního soudu co nejpestřejší. Aby v něm zasedly silné osobnosti s různými odbornými a osobnostními profily. Doktor Simon se do těchto mých představ vejde. Je soudcem, který již 13 let soudí na samotném vrcholu naší soudní soustavy,“ hájil Simona v Senátu Pavel s tím, že podobně jako v předchozích případech hledal osobnost s přesahem.

„V případě Pavla Simona je tímto přesahem jeho kvalifikovaný zájem o lidská práva a evropské právo,“ poznamenal Pavel.

Prezident v závěru projevu zdůraznil, že respektuje právo Senátu na autonomní rozhodnutí, zda jím navržené kandidáty schválí či nikoliv. „Věřím, že nám všem jde o společnou věc, a tou je co nejlépe vystavěný a fungující Ústavní soud,“ řekl. 

Simon odmítl před senátory kritiku svých mimosoudcovských aktivit

Simon v úvodu projevu v Senátu poděkoval prezidentu Pavlovi za to, že „přihlédl k jeho odborným znalostem i lidským vlastnostem“ a za to, že „stojí za jeho kandidaturou“. Zároveň odmítl kritiku svých mimosoudcovských aktivit, jelikož jsou podle něj v souladu se zákonem. 

Soudce hovořil před senátory a senátorkami o ideálech Sametové revoluce, jako jsou lidská svoboda, důstojnost a rovnost před zákonem. Označil je za vzácné hodnoty, které je třeba chránit. „Já jsem se o to ve svém profesním i osobním životě vždycky snažil,“ uvedl.

Vláda přijala se zpožděním plán pro energetiku a klima. Narůst má podíl obnovitelných zdrojů

„Jako soudce i jako občan této země jsem rád, že věnujete tolik péče a přemýšlení tomu, kdo je nejlépe kvalifikován být soudkyní nebo soudcem Ústavního soudu,“ uvedl Simon směrem k Senátu. Jeho soudkyněmi a soudci by podle něj měli být „silné osobnosti s jasnými názory bez ohledu na to, jestli jde o názory populární, se zkušenostmi z České republiky i zahraničí, hodnotově ukotvené a připravené odolávat tlakům i kritice“. „Domnívám se, že jsem svou dosavadní kariérou, ale i během uplynulých sedmi týdnů prokázal, že jsem takovým člověkem,“ dodal.

Vymezil se i vůči části kritiky, která k jeho osobě míří. Simon dle vlastního mínění během své kariéry dokázal, že „lidská důstojnost a svoboda jsou pro mě nejvyššími hodnotami a já opakovaně hledám cesty, jak v maximální možné míře poskytnout odškodnění těm, kterým bylo státem ublíženo. Jediným limitem je mi v tom vůle vás, zákonodárců vyjádřená v zákoně, neboť na rozdíl od vás nemám legitimitu odvozenou od vůle lidu k tomu, abych sám zaváděl nová právní pravidla,„ řekl soudce. „Ve své rozhodovací činnosti usiluji o kultivaci výkonu veřejné moci v České republice,“ dodal. 

Četné výhrady k Simonovi

Podle předsedy klubu Starostové a nezávislí Jana Sobotky Simon vystupoval sympaticky a choulostivé záležitosti uspokojivě vysvětlil. Podle šéfa klubu ODS Zdeňka Nytry bylo Simonovo vystoupení ohledně některých rozhodnutí, na kterých se podílel, i ohledně nejasností kolem jeho podnikání rozpačité. Jak budou kluby hlasovat, neuvedly. Podle Sobotky nicméně má „většina senátorů už jasno“.

„Výhrady k jeho podnikatelským záměrům byly podstatné,“ uvedl k jednání klubu KDU-ČSL jeho předseda Josef Klement. V konečné fázi projednávání podle něj doporučení Senátu jmenovat Simona nezazní. Předseda klubu ANO a SOCDEM Miroslav Adámek popsal úterní debatu se Simonem jako konstruktivní. Pro něj osobně Simon vysvětlil otázky kolem svého podnikání i rozhodnutí přesvědčivě.

Senátor z kauzy IKEM promluvil: Pirk na mě nezaklekával. Důvěřuje premiérovi?

Nytra na tiskové konferenci upozornil také na stanovisko Soudcovské unie, která kritizovala politické zpochybňování závěrů Nejvyššího soudu. Senátoři se podle Nytry ptali na rozhodnutí Nejvyššího soudu spolupodepsaná Simonem, s nimiž se Ústavní soud neztotožnil. Simon by v případě zvolení ústavním soudcem musel pozměnit své názory docela zásadně, konstatoval Nytra. Zdůraznil, že senátoři budou hlasovat tajně, proto se nedá říct, jak se rozhodnou.

Sobotka novinářům před jednáním řekl, že při setkání se členy jeho klubu Simon uspokojivě vysvětlil choulostivé záležitosti, o kterých se po zveřejnění jeho nominace hovoří, včetně jeho podnikání. Osobně se Sobotka rozhodne až po rozpravě, které bude předcházet vystoupení prezidenta Petra Pavla. Nepočítá, že diskuse bude vyhrocená.

Pavel našel náhradu za Řehákovou: Šéfem komunikace Hradu se stane Vít Kolář, přichází z ČT

Petr Pavel bude muset letos předložit ještě jednoho kandidáta na ústavního soudce vzhledem k tomu, že 26. listopadu skončí mandát Radovana Suchánka. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, který je také předsedou ÚS, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra.

Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Ústavních soudců je tak nyní 14 z předpokládaných 15.