Pavel bere zpátečku, Fremra (zatím) nejmenuje: Odsoudil 100 emigrantů a rozdělil rodiny, píše Hilšer

„V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl dnes v Brně prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že personální obměnu ÚS vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu.

Odpoledne Pavel ještě doplnil, že je potřeba vidět také dobový kontext. „V době, o které se bavíme, tady byl nějaký právní řád, podle tohoto právního řádu opuštění republiky bylo trestným činem a ten byl posuzován naprosto shodně všemi soudci, kteří tady soudili trestní právo. Myslím, že bychom to měli vidět v tomto kontextu. Ale nechci se bavit o jednotlivých případech, protože s jejich detaily nejsem seznámen,“ uvedl Pavel.

Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.

Protesty proti jmenování Fremra

Pavel podle svých slov nyní reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci „lámat přes koleno“. Délku prozatimního odkladu nechtěl specifikovat. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel.

Proti jmenování Fremra se objevily i protesty. V osobním dopise senátor Marek Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze.

Hilšer: Nemluvil pravdu

„Kandidát na ústavního soudce R. Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován,“ napsal Hilšer.

„Zločinec rozhodně není, ale neřekl všechno a nemluvil pravdu, pokud se to nehodilo. To by ústavní soudce dělat neměl. Jak budou v této zemi vnímat spravedlnost lidé, kteří byli jeho rozhodnutími poškozeni, a nyní musí být svědky jeho povýšení do výsostné justiční funkce,“ dodal Hilšer.

Proti jmenování Fremra v otevřeném dopise protestoval také signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok.

„Nevhodné.“ Senátoři napsali prezidentovi kvůli jmenování Fremra ústavním soudcem

Pavel při projednávání jím navržených ústavních soudců v Senátu uvedl, že zatím nedostal žádná fakta prokazující, že Fremr jako soudce či člověk selhal. Také senátoři přitom dosud poukazovali na kauzu Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž se na obžalobě podílela komunistická tajná policie.

Případ projednával v létě 1988 Fremrův pětičlenný soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Fremr podle prezidenta Pavla však získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil.

Působení přezkoumají historici

Působení Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředit se bude jednak na kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. 

Badatelé budou zkoumat Fremrovo působení v komunistické justici mezi lety 1982 až 1989. „Justiční systém byl mezi lety 1948-89, stejně jako Státní bezpečnost, nedílnou součástí komunistického totalitního režimu a jako takový se v bezpočtu případů přímo podílel na perzekuci jednotlivců, kteří se režimu tak či onak znelíbili. Je nutné mít na vědomí, že za komunismu neexistovala nezávislost soudní, výkonné a zákonodárné moci. Vše sloužilo potřebám moci, vládě jedné strany,“ komentoval zřízení badatelského týmu ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Kdo je soudce Robert Fremr?

• Robert Fremr (65) je místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Specializuje se na trestní a mezinárodní právo. Věnoval se i problematice boje proti korupci, byl členem pracovní skupiny o korupci při Radě Evropy.
• Pražský rodák (8. listopadu 1957) Fremr vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (získal titul JUDr.). Po škole nastoupil jako justiční čekatel, soudcem se stal v roce 1982 u Obvodního soudu pro Prahu 4, později přešel k městskému soudu. V roce 1989 přestoupil k republikovému nejvyššímu soudu (nynější Vrchní soud v Praze) a v roce 2004 k Nejvyššímu soudu. Také přednášel na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• V letech 2006 až 2008 a 2010 až 2011 působil jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V roce 2011 byl zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu (ICC), u kterého působil až do roku 2021, v letech 2018 až 2021 jako první místopředseda. Po návratu z Haagu se vrátil k Vrchnímu soudu v Praze.
• Fremr v roce 1988 vynesl poslední rozsudek trestu smrti v tehdejším Československu. Odsouzený dvojnásobný vrah Zdeněk Vocásek trestu unikl, neboť po pádu komunistického režimu byl absolutní trest zrušen a Vocáskovi bylo místo něj vyměřeno doživotí. Fremr patří k odpůrcům trestu smrti.
• Fremr v soudcovské praxi například řešil osvobození sochaře Pavla Opočenského, který byl souzen za zabití v sebeobraně. Jako soudce rozhodoval třeba i případy předlistopadového komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna či osminásobných vrahů manželů Stodolových. Kupříkladu také předsedal senátu, který potvrdil osvobození Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy.
• Fremrova nominace do Ústavního soudu vyvolala i kritické hlasy kvůli tomu, že se údajně za minulého režimu podílel i na zpolitizovaném soudním procesu. „Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988. Ten je označován za jeden z posledních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. V případu šlo o vandalismus na čestném pohřebišti sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech v Praze. Dopadené tři muže pak trestní senát pod Fremrovým vedením odsoudil jako 'nepřátele socialistického státního a společenského zřízení' na 5 až 8 let vězení,“ uvedl web Echo24.cz.
• Podle webu Česká justice k tomu Fremr řekl, že odsouzení se dopustili i dalších trestných činů, například shazovali víka od kanálů z Nuselského mostu či kladli předměty na koleje a mohli tak způsobit vykolejení vlaku.
• Fremr řekl, že se nehodlá kvůli kauze vzdát kandidatury. Míní, že pokud by to udělal, potvrdil by, že vědomě spolupracoval s komunistickou StB. Kauzu podle serveru Hlídací pes zmanipulovala StB, což Fremr připustil. „Kauza byla ošklivá, měl jsem z ní pachuť, ale měl jsem za to, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ popsal. Uvedl, že o nezákonném vyšetřování se dozvěděl ze svazků StB až poté, co případ zveřejnil disident Jan Urban.
• „Ta kauza je stará 36 let. Ještě před devíti dny jsem žil v přesvědčení, že tam žádná vada není,“ podotkl Fremr. Podle Hlídacího psa označila StB za vůdce skupiny po vynuceném přiznání tehdy devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka, a to v souvislosti s tím, že mladík se pod nátlakem doznal i ke zneužívání mladší sestry.
• Senát Fremrovu nominaci 2. srpna schválil navzdory pochybnostem kvůli kauze Olšanské hřbitovy. Fremr v tajných volbách získal hlasy 36 z 67 hlasujících členů horní parlamentní komory.
• Fremr byl v roce 2020 byl vyhlášen Právníkem roku 2019 v oboru trestní právo.
• V roce 2020 ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) Fremra doporučovala prezidentu Miloši Zemanovi jako nového předsedu Nejvyššího soudu. Tento návrh podporovala i řada odborníků. Zeman si ale vybral Petra Angyalossyho.
• Od října do listopadu 1989 byl členem komunistické strany (KSČ).

Konec éry šéfa Ústavního soudu Rychetského: Co čeká jeho nástupce Baxu? Byt, vůz a královský plat

Pavel poděkoval Rychetskému

Pavel dnes při své první návštěvě Ústavního soudu v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže.

Rychetský uvedl, že Pavel má zatím při nominacích ústavních soudců šťastnou ruku, vybírá je s vědomím odpovědnosti. Soudce musí nejen chránit ústavu, ale také občany před veřejnou mocí, která má občas tendence do jejich práv a svobod zasahovat, řekl Rychetský. Jako příklad zmínil období pandemie koronaviru. Baxa doufá, že soud pod jeho vedením obstojí i před budoucími výzvami, pro které ještě neexistuje judikatura z dřívějška.

Prezident navštíví i další soudy v Brně

Prezident dnes navštíví také Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud. Jeho návštěva v Brně tak má čistě justiční program, zejména s ohledem na pokračující personální přestavbu ÚS.

„Přistupuji k tomu s maximální odpovědností, jsem si vědom toho, jakou roli hraje ÚS, ale také Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, v našem právním systému,“ řekl Pavel.

Prezident minulý týden v pátek Baxu jmenoval předsedou s platností od úterý tohoto týdne, plynule tedy ve funkci naváže na Rychetského, který končí dnes. Pavel postupně jmenoval také dva místopředsedy soudu, a to dosluhujícího soudce Vojtěcha Šimíčka a nově příchozí Kateřinu Ronovskou.

Velká obměna Ústavního soudu

ÚS je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Soud letos posílil nejprve vysokoškolský pedagog Jan Svatoň, poslední Zemanův nominant.

Pavel poté navrhl soudce Baxu a Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v Senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku brněnské právnické fakulty Ronovskou a soudce Veroniku Křesťanovou s Robertem Fremrem, bývalým místopředsedou Mezinárodního trestního soudu. Fremra ale prozatím Pavel ústavním soudcem nejmenuje kvůli novým informacím o jeho působení v předlistopadové trestní justici.

Ústavních soudců zůstane po dnešku 13 z 15, kromě Rychetského končí také Ludvík David. Pokud Pavel jmenuje Křesťanovou, bude jich 14. V listopadu končí Radovan Suchánek, příští rok další tři soudci.

Zatím poslední hlavou státu, která navštívila český ÚS, byla v březnu 2020 slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Účastnila se tehdy slavnostního shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny. Miloš Zeman, Pavlův předchůdce na Pražském hradě, byl hostem na ÚS v letech 2013 a 2015.