Senát schválil Pavlovy kandidáty na ústavní soudce. Po „tortuře“ i sporného Fremra

Úvodem Pavel poděkoval, že Senát schválil jeho předchozí kandidáty. „Vnímám to jako závazek předkládat vám nadále co nejlepší kandidáty,“ uvedl prezident. A hned poté začal vysvětlovat, že by si přál, aby Ústavní soud byl pestrý – z hlediska přístupu práva, genderu a věku. Proto se rozhodl nyní navrhnout dvě ženy a jednoho muže. „Záleží mi na tom, abychom mezi 15 soudci jen stěží nehledali ženy,“ řekl Pavel. „Hledám kandidáty, kteří představují pestrost sami o sobě,“ dodal.

Mám radost, že @SenatCZ dnes podpořil Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou i Roberta Fremra. Jejich odborný profil zapadá do mé představy o složení ústavního soudu coby mozaiky různých právních profesí, pohledů i zkušeností. pic.twitter.com/TeDFLSMHvW

— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 2, 2023

Jako první se věnoval Veronice Křesťaňové, ocenil šíři jejích zkušeností, preciznost i to, že je ochotna složitou judikaturu vysvětlovat. U Kateřiny Ronovské zas ocenil, že dělá mnohem více aktivit, než které by jako akademička musela. Zaujala jej také její „lidská spontánnost“.

Nakonec zmínil Roberta Fremra, jenž podle něj prokázal důležitou vlastnost odolávat politickým tlakům. „O to by nám, občanům, při výběru nezávislých členů Ústavního soudu mělo jít především,“ míní prezident.

Senátorům u Fremra vadily minulé rozsudky

Pavel poprvé zavítal na jednání horní parlamentní komory koncem května. Tehdy senátorům řekl, že by měli v případě odmítnutí některých kandidátů na ústavní soudce jasně artikulovat své námitky nebo výhrady vůči těmto uchazečům. Reagoval na skutečnost, že senátní ústavně-právní výbor překvapivě nedoporučil schválit nominaci někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy ani bývalé šéfky Soudcovské unie Daniely Zemanové. Senát jako celek ovšem s jejich jmenováním k Ústavnímu soudu souhlasil, stejně jako s kandidaturou ústavního právníka Jana Wintra.

Pavel s manželkou v jižních Čechách: Karate, první dáma s růží, spolužák i lichotky s Kubou

Podporou Fremra v posledních dnech otřásly informace o rozsudcích v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Senátorům kauzu popsal osobně i v dopise. Předsedovi nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 Zdeněkovi Nytrovi vadilo, že senátní výbory nominace projednaly už před delším časem, do rozhodnutí tak nezahrnuly informace, které zazněly v posledních dnech. „Působí to zmatek ve veřejnosti,“ konstatoval. Klub ODS a TOP 09 je s 36 senátory nejpočetnější frakcí v horní parlamentní komoře.

Členství v KSČ? Selhání, přiznal Fremr

Fremr ve své prezentaci před soudci argumentoval, že obvinění proti němu byla vznesena až na poslední chvíli. „Své krátké členství v KSČ vnímám jako osobní selhání,“ podotkl. Odmítl, že byl prorežimní soudce. Senátorům řekl, že v tzv. kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil, za pochybení se omluvil.

„Nezákonné praktiky jsme neodhalili. Vyvolává to ve mně hořký pocit, vyslovil jsem svou upřímnou lítost,“ uvedl Fremr. Dodal, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB dozvěděl teprve v uplynulých dnech. Již dříve uvedl, že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků. „Já a náš senát jsme se vědomě porušení zákona nedopustili,“ uvedl.

Zmínil také, že společnost je stále více rozdělává a navíc čelí aktuálním výzvám, jako je válka na Ukrajině, k čemuž může přispět jeho zkušenost z Mezinárodního trestního tribunálu. „V pozici justičního soudce jsem si získal respekt svých kolegů. Přispět mohu ale především zkušenostmi v mezinárodním právu, které teď v ÚS zástupce nemá,“ řekl.

Mezi návštěvníky Senátu seděl i pán, co protestoval proti Fremrovi.

Návštěvník v Senátu protestuje proti kandidatuře Roberta Fremra na ústavního soudce (2.8.2023) | Blesk: Daniel Kraus

Křestaňová před senátory uvedla, že se zasazovala o duševní vlastnictví v době, kdy ještě stálo stranou pozornosti. „Je za mnou mnoho rozhodnutí, často v případech mocných či vlivných. Mé profesní zkušenosti mi umožňují vidět právní věci v souvislostech a s určitým nadhledem,“ uvedla kandidátka.

„Nominace je pro mě cest a velká výzva. Pozici vnímám jako veřejnou službu a moc dobře si uvědomuji zodpovědnost, která je s funkcí spojená. Budu ji vykonávat v nejlepším vědomí a svědomí,“ hájila se Roronská.

Fischer je proti, nadšený není ani Vystrčil

Senátorovi Pavlu Fischerovi (nezávislý) vysvětlení Fremra nestačilo. Podle něj není pravda, že by členem KSČ byl jen krátce a vlastně „omylem“. Prorežimním soudcem podle Fischera byl, o čemž podle něj mimo jiné svědčí to, že se dostal do vysokých pozic už ve velmi nízkém věku, což by bez spolupráce se stranou nebylo možné. Jeho účast v kauze Olšanské hřbitovy označil za celou špatnou.

Kriticky se ke Fremrovi opakovaně vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle něhož pochybnosti o kandidátovi vzbuzují jeho měnící se reakce na kauzu Olšanské hřbitovy. Označil Ústavní soud za natolik důležitou instituci, že je velmi obtížné dát Fremrovi důvěru jako ústavnímu soudci. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) řekla, že kvůli zachování důvěry v Ústavní soud Fremra nepodpoří. Marek Hilšer z klubu Starostů řekl, že ústavní soudce musí být osobnost s dobrým morálním profilem. Fremrovy odbornosti si váží, ale s čistým svědomím jeho nominaci nemůže podpořit.

Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) řekla, že by Fremra ráda podpořila přes kompromis s komunistickým režimem a doporučení kolegů z justice. Spornou kauzu by měl přezkoumat Nejvyšší soud. Připomenula, že i mezi současnými soudci jsou členové předlistopadové komunistické strany, jejichž nominaci Senát posvětil. Jan Paparega z klubu ODS a TOP 09 přirovnal projednávání Fremrovy kandidatury k procesu.