Nabitý den ve Sněmovně: Poslanci kývli na vyšší rodičák, změny oddlužení i zdanění nadnárodních firem

Opoziční hnutí ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400.000 korun. Předlohu, jež má také zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní posoudí sociální výbor. Bude na to mít poloviční, měsíční lhůtu.

Kabinet navrhl podle zdůvodnění zvýšení příspěvku o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta.

Dopady schválení vládního návrhu na státní rozpočet by představovaly příští rok podle důvodové zprávy zhruba 400 milionů korun, o rok později 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.

Sněmovna podpořila usnadnění pro přeměny firem, týkat by se mohlo ČEZ

Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů.

ANO „jde po krku“ Stanjurovi. Kvůli rozpočtu se obrátí na NKÚ a ve Sněmovně rozcupuje ozdravný balíček

Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.

Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU.

Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. Výhrady měla i Legislativní rada vlády, což potvrdil poslanec ODS Karel Haas. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je zatím komentovat nechtěl.

Změny v oddlužení

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ve zdůvodnění ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy.

„Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ zdůraznil k novele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle Taťány Malé (ANO) je ale otázka, zda změny neohrozí rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Nesmí se podle ní vrátit stav, kdy věřitelé vymáhali své peníze „baseballovými pálkami“.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Ekonomka Horská o navýšení rodičáku: Demotivuje, dovolenou s dítětem bych zkrátila

Zdanění nadnárodních firem

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. Vláda ji chce ale v konsolidačním balíčku zvýšit na 21 procent. Zákon má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu.

Jednat se může až do půlnoci

Poslanci budou moci dnes jednat o uzákonění energetických společenství, zkrácení doby oddlužení, růstu rodičovského příspěvku nebo o delším vyplácení náhradního výživného do půlnoci místo do obvyklých 19:00. Sněmovna o tom rozhodla hned v úvodu mimořádné schůze svolané z podnětu koalice na návrh vládních stran. V hlasování jej podpořili všichni přítomní poslanci, tedy i opoziční.

„Přestože mám signalizováno, že dnešní den bude klidný, chtěl by toho udělat co nejvíce, abychom případně v pátek měli šanci odjet v nějakých rozumných odpoledních hodinách domů,“ zdůvodnil návrh na prodloužení dnešního jednacího dne předseda poslanců ODS Marek Benda. Návrh programu první schůze po takzvaných parlamentních prázdninách čítá celkem 12 bodů. Jde o 11 předloh v prvním čtení a o jednu ve druhém čtení.

Před schvalováním programu se k vystoupení přihlásilo několik zejména opozičních řečníků s přednostním právem, někteří se se tohoto práva ale vzdali. Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová se věnovala zejména vládnímu návrhu konsolidačního balíčku. Zopakovala, že podle ní jde o největší zvýšení daňové zátěže v novodobých dějinách na úkor bohatství obyvatel a hospodářského růstu. Lídr SPD Tomio Okamura se opřel do kabinetu kvůli inflaci a nynější ekonomické situaci a volal po předčasných volbách. „Vláda musí okamžitě skončit,“ řekl.