Pavel u důchodů podržel vládu, ale s námitkami. Politolog: Je připraven být silným hráčem

V Česku není obvyklé, že by prezidenti pořádali tiskové konference, aby oznamovali své postoje k určitým zákonům. Naposledy tak učinil Václav Klaus v roce 2006. Pavel se ale rozhodl sezvat novináře a podrobně vysvětlit, proč se u valorizace rozhodl tak, jak se rozhodl.

„Já si myslím, že tím byla vyjádřena ta důležitost (novely - pozn. red.),“ komentoval Soběhart fakt, že Pavel tiskovou konferenci svolal. Podle politologa bylo vidět, že prezident nad věcí opravdu přemýšlel a věnoval tomu spoustu času. Zároveň se snažil zůstat co nejvíce nestranný. „O svém rozhodnutí dopředu nikoho neinformoval, nikoho z vládního ani opozičního tábora,“ připomněl expert.

Soběhart ocenil civilnost celého brífinku i skutečnost, že na Pavlovi bylo vidět, že není stoprocentně rozhodnutý. Pozitivně také vnímá, že Pavel zdůraznil věci, které se mu nelíbí, a že nabídl svou pomoc pro komunikaci budoucích řešení - celé důchodové reformy a změny valorizačního rámce důchodů.

Pavel podepsal nižší růst penzí. A politiky vyzval: Zmrazte platy ústavních činitelů

Složité rozhodnutí se tak prezidentovi povedlo zvládnout, je přesvědčený politolog. „Já si myslím, že tento opravdu těžký a komplikovaný krok zvládl. Zároveň dal jasný signál jak vládě, tak opozici, že není prodlouženou rukou pětikoalice,“ uvedl Soběhart pro Českou televizi.

Pavel podle něj ukázal, že je připraven být samostatný. Zároveň je připraven být „silným hráčem na českém politickém poli,“ míní expert, podle nějž by v současné debatě politiků o valorizaci měl zaznít strategický rámec důchodové reformy.

Loni se důchody navyšovaly třikrát

Mechanismus pro navyšování důchodů existuje od ledna 1996, předtím bylo nutné pro jejich zvýšení schvalovat zvláštní zákon. Zákon zprvu stanovil minimum, o které se důchody musely navýšit, přičemž vláda byla zmocněna k jejich zvýšení, a to bez omezení. Důchody se měly zvyšovat vždy, když index spotřebitelských cen od posledního navýšení vzrostl alespoň o pět procent, pro valorizaci ale nebylo stanoveno žádné pevné datum. Pravidelný lednový termín valorizací se v zákoně objevil v roce 2002, zůstalo v něm ale i ustanovení o možném mimořádném navýšení při růstu cen o pět procent.

Poprvé se podle novely důchody zvyšovaly na začátku roku 2003, během uplynulých 20 let se pak několikrát měnily parametry navyšování. Současná úprava platí od roku 2018, důchody se podle ní vždy v lednu zvyšují o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd (do té doby to bylo o třetinu růstu). K mimořádné valorizaci se před loňským rokem kvůli nízkému růstu cen sáhlo jen výjimečně, několikrát se ale důchodcům přidalo na základě zvláštní novely zákona. Loni se ovšem kvůli vysoké inflaci důchody kromě řádného lednového termínu zvyšovaly i od června a znovu od září.

Rozpočtová rada: Ušetříme 250 miliard

Podle vládního návrhu by se průměrná starobní penze v červnu neměla zvýšit o 1770 korun, ale o 760 korun. Zásluhový procentní díl by místo o 11,5 procenta rostl o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Navýšení by tak letos stálo 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy korun.

Zklamání, reagoval Babiš na Pavlovo rozhodnutí o důchodech. Jurečka zmínil záchrannou brzdu

Národní rozpočtová rada (NRR) v úterý uvedla, že snížení mimořádné valorizace penzí by do roku 2030 znamenalo omezení růstu výdajů celkem zhruba o 250 miliard korun, ročně asi o 0,36 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Loni do penzí putovalo asi 595 miliard korun. Letos by to mohlo být zhruba o 100 miliard více. Skoro tak vysoký může být ale i deficit systému důchodového pojištění.

Podle NRR je pro růst deficitu rizikem i snížená valorizace, nejen ta původní. Přidaná částka se totiž stává součástí penze a pravidelně s ní při každém navyšování také roste. Výdaje se tak dál zvedají. Výsledná podoba červnového přidání tedy velmi výrazně ovlivní stav rozpočtu i v dalších letech, podotkla NRR.