Právníci: Důchody má v rukou Pavel. A mohla by projít ústavní žaloba? Soud by si dal asi „načas“

Opozice bojovala celých pět dní o to, aby Sněmovnou neprošel vládní návrh, kterým se „oseká“ mimořádná červnová valorizace důchodů. Boj ale dopadl očekávaně a vládní většina si nakonec v sobotu krátce před polednem odhlasovala, že důchodci dostanou místo očekávaných 1770 korun jen 760 korun. 

Vláda přistupuje ke snížení valorizace kvůli inflaci, díky schválení návrhu by měla ušetřit 19 miliard korun.

Podle opozice se ale jedná o ožebračování důchodců a vadí jim, že vláda tasila návrh až po prezidentských volbách, značně kritizují projednávání zákona ve stavu legislativní nouze a hlasitě se ozývají kvůli porušování jednacího řádu během posledních pěti dnů. 

Zákon nyní musí projít Senátem a musí jej podepsat prezident. A právě na nastupující hlavu státu Petra Pavla míří prosby z celé Sněmovny. A tedy aby zákon vetoval a tím se předešlo žalobě, nebo aby zákon přijal, protože by mimořádná valorizace „vysála“ rozpočet a zadlužila ČR. 

A jak je vlastně možné, že by prezidentské veto mohlo zamezit žalobě? Odpověď je poměrně jednoduchá: Zákon se musí schválit a dostat do sbírky do 22. března. Pokud by jej tak prezident vetoval, návrh by nejspíše nestihli projednat znovu ve Sněmovně a v Senátu. 

Není navíc zcela jisté, že to takříkajíc „projde“ i horní komorou a ta návrh nevrátí do Sněmovny. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nicméně Blesku sdělil, že věcně návrh chápe.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by vetování zákona nejspíše předešlo ústavní žalobě, protože by se v tu chvíli nemuselo řešit, zdali byla adekvátní legislativní nouze, a porušování jednacího řádu Ústavní soud neřeší. „Ústavní soud zkoumá jenom to, co souvisí s tím zákonem. A tedy obsah a proceduru,“ vysvětluje Blesk Zprávám. 

Pavla nyní k vetu vyzývá jak opoziční SPD, tak i hnutí ANO. „Vyzveme prezidenta, aby znovu přijal paní Schillerovou a pana Havlíčka,“ uvedl na tiskové konferenci předseda ANO Andrej Babiš. Vybídl ho, aby splnil slib, že bude spojovat společnost. 

Bitva o důchody je u konce: Sněmovna i přes Babišův protest po 97 hodinách schválila kritizovaný vládní návrh

Co by se mohlo dít, pokud Pavel návrh nesmete ze stolu, se Blesk Zprávy ptaly ústavních právníků. „Pokud bude schválen, 41 poslanců může podat návrh na zrušení zákona. Ústavní soud jednak bude posuzovat, jestli ten zákon je obsahově v pořádku, zdali neplatí retroaktivita, a posoudí, zdali zákon byl přijat ústavně předepsaný způsobem. A tam si myslím, že bude muset posoudit dvě hlavní otázky: jestli byly splněny podmínky stavu legislativní nouze a jak celá schůze probíhala,“ vysvětluje Jan Wintr. 

Podobně mluví další odborník na ústavní právo Jan Kysela. „Jednak by se ta stížnost mohla týkat obsahu, kde je tedy námitka retroaktivity, a tedy jestli už nevznikl nárok na valorizaci na přelomu ledna, a druhak je tu námitka ke způsobu projednávání a zdali byla dostatečně odůvodněna legislativní nouze,“ říká pro Blesk Zprávy. 

Podle Wintra si vláda nejspíše zrychlené řízení dokáže obhájit. „Znám ale kolegy, kteří si myslí, že to nejsou mimořádné okolnosti,“ dodává ale s tím, že pokud se návrh dostane k soudu, bude to zajímavé. Vláda legislativní nouzi hájí tím, že by byly způsobeny velké hospodářské škody. 

Protesty ve Sněmovně! Babiš odmítl opustit pult. „Ze židle“ ho zvedlo omezení řečnické doby

Kysela dodává, že Ústavní soud ve své podstatě neřeší věci kolem jednacího řádu Sněmovny - připomeneme, že jednací řád a jeho principy se během posledních pěti dnů dlouho řešily. „On se zabývá spíš tím, jaké důsledky má eventuální postup podle jednacího řádu, a pokud by dospěl k závěru, že většina válcuje opozici, tak to může být problém,“ dodává expert a jedním dechem dodává, že ale pětidenní maraton poměrně ukazuje, že například opozici bylo dopřáno dostatek práv. 

Podle Wintra je nicméně evidentní, že řád byl porušen a jen Ústavní soud dokáže posoudit, v jak velké to bylo intenzitě, aby to bylo protiústavní a aby to případně i vedlo ke zrušení zákona. „Je to otevřené,“ konstatoval. 

Dodáme, že pokud bude ústavní žaloba podána a bude shledána jako oprávněná, mohlo by dojít k tomu, že vláda bude nucena důchodcům peníze poskytnout zpětně. „Lze si představit, že to budeme doplácet třeba za rok,“ podotýká odborník s tím, že si nejspíše Ústavní soud bude chtít dát dostatek času vzhledem k citlivosti tématu. 

Žalobu by podalo opoziční hnutí ANO. Ostatně to několikrát avizovali. . „Vládní poslanci si po pětidenním maratonu prosadili snížení valorizace penzí. A to bez jakékoliv odborné analýzy sociálních a ekonomických dopadů. Vše navíc skandálně protlačili ve stavu legislativní nouze,“ uvedl na twitteru Karel Havlíček, stínový premiér. 

Protest v Poslanecké sněmovně (3.3.2023) | Reprofoto Sněmovna

ANO pak není jediné, kdo by se v případě přijetí zákona obrátil na soud. V plánu to má i opoziční SPD, které ale nemá dostatek poslanců. Předseda hnutí Tomio Okamura se tak krátce po sobotním hlasování obrátil na ANO s prosbou. „Připravujeme ústavní stížnost a chtěl bych požádat kolegy z hnutí ANO, abychom stížnost podali společně,“ uvedl. 

Od předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové ale dostal ledovou sprchu. Podle ní se jedná o výkřik do médií a ANO díky počtu poslanců zvládne stížnost podat samo. 

Z pomyslného politického hrobu také vykouklo ČSSD. To na twitteru uvedlo, že rovněž chystá ústavní žalobu. „Obrátíme se na Ústavní soud. Vláda dnes schválila nižší valorizaci důchodů. Místo aby pravice zavedla moderní daňovou reformu po vzoru Západu, tak lepí díry v rozpočtech tím, že obírá důchodce. Padly tak další jistoty v této nejisté době,“ uvádí sociální demokracie.

A jak se na obstrukční jednání ve Sněmovně a i na přijetí návrhu poslanci dívají čeští prezidenti? „Pokládám za chybu opozice, že tomu (schválení nižší valorizace) nezabránila,“ řekl Parlamentním listům v reakci na schválení novely důchodového zákona dosluhující Miloš Zeman. Zopakoval, že stát, který ubírá peníze důchodcům, není dobrý stát. Mrzí ho, že opozice obstrukce nedotáhla do 22. března, dokdy vláda potřebuje snížení prosadit, aby ji mohla aplikovat.

Opozice podle Zemana „kapitulovala, a tím pádem odsoudila důchodce k jisté ztrátě životní úrovně“. Zemanovi končí mandát 8. března, o den později se funkce ujme nový prezident Petr Pavel.

Pět dní sněmovního pekla: Opozice chce veto, nebo žalobu, Pekarová změnu řádu. Co na to Zeman?

Pavel zatím „mlčí“. Nechce být politický komentátor? 

Petr Pavel už dříve zmiňoval, že se k valorizaci vyjadřovat zatím nebude, dokud nesloží prezidentský slib. Uvedl ale, že jako občan má pochybnosti. „Na mě stejně apeluje i vláda a dostávám se do situace, kdy ještě před inaugurací jsem před rozhodnutím, ze kterého není dobrá cesta. Ať se rozhodnu tak, či tak, tak budu nenáviděn jednou polovinou národa. Já se rozhodnu tak, jak to budu považovat za správné. Nebude to muset být po chuti opozici nebo koalici,“ zdůraznil následně v páteční diskuzi Respektu na dotaz, zdali reagoval na apely opozice, aby zákon vetoval a situaci řešil.

Dodal, že se rozhodne podle toho, co bude považovat za správné. „Dopředu avizuji, že to bude 40 na 60,“ konstatoval. Dodal také, že je zarážející, že ekonomové a experti jsou navíc rozděleni a jejich doporučení většinou znějí, že je to 50 na 50. 

Blesk Zprávy oslovily tým Petra Pavla s dotazem, jak se prezident na rozsáhlé obstrukce a některé kroky proti jednacímu řádu dívá. „Nově zvolený prezident už nebude poskytovat komentáře k aktuálnímu politickému dění. Není a neměl by být politický komentátor,“ uvedla k tomu mluvčí Markéta Řeháková a doporučila právě rozhovor pro Respekt. 

Zde Pavel podotýká, že bere obstrukce jako legitimní nástroj. Obává se ale, že to, co se děje ve Sněmovně, je „daleko od racionálních argumentů a u složitých zákonů by to mělo být o racionálních argumentech“. Myslí si, jako člověk co má rád racionální diskuze, že zbytečně převládají emoce a lidé méně probírají ony důležité argumenty.