Nový šéf Ústavního soudu ještě od Zemana? Pavel by to musel ignorovat, míní Rychetský

Rychetský je předsedou Ústavního soudu od 6. srpna 2003, do té doby byl za ČSSD místopředsedou vlády v kabinetech Miloše Zemana (1998-2002) a Vladimíra Špidly. Z ČSSD posléze vystoupil.

Bylo zvykem, že tři měsíce před koncem mandátu už ústavní soudce nedostává nové kauzy, aby ty své stihl vyřídit. „Když končil jeden, dva, byla snaha, aby odcházel s čistým stolem. Za této situace, kdy počet ústavních stížností narůstá - i v souvislosti s prezidentskou volbou - je velmi pravděpodobné, že budeme mít takové množství živých věcí, na které už jsme nebyli zvyklí,“ prohlásil Rychetský v Otázkách Václava Moravce. Teď tedy nebude možné zachovat zvyk, v plánování tuto dobu zkrátil na jeden a půl měsíce. „I tak nás čeká skutečně veliký nával práce. Obávám se, že při odchodu takového počtu soudců, jestli to nebude mít vliv na průměrnou délku řízení.“

Jmenování nástupců bude na nově zvoleném prezidentu Petru Pavlovi, jenž se mandátu ujme 9. března - ale už dopředu jedná s četnými představiteli. Sejde se s ním i Rychetský k otázkám nových soudců? „Naše štáby jsou v kontaktu, počítá se s takovou schůzkou. Chtěl bych, aby nominace pamatovaly na důležitý faktor: Aby se zachovala hodnotová kontinuita, jak je u nás nastavená. Velice si vážím, že Ústavnímu soudu se daří držet laťku vysoko z hlediska ochrany lidských práv a svobod, to je jedno ze základních poslání Ústavního soudu. Kontinuitu by bylo vhodné zajistit i tím, aby pan prezident pamatoval, že by bylo vhodné někomu ze sboru současného soudu umožnit mandát opakovat.“

Sebe vylučuje, už je rozhodnutý se přestěhovat z Brna do Prahy, žádná jména však neuvedl. „Nejde o počet, ale o kvalitu. Vím, že někteří z těch, kteří končí, nechtějí opakovat mandát. Případná nominace se tím trochu zužuje. Je ale velice důležité, aby se to stihlo, není to jednoduchá procedura, může trvat tři týdny, měsíc. Byl bych nerad, kdyby se Ústavní soud vyprázdnil natolik - už jsem to zažil - kdy dokonce klesl počet soudců, že jsme v plénu nebyli usnášeníschopní,“ řekl v České televizi.

Jmenování nástupce Rychetského: Zeman vytasil analýzu, která mu to umožňuje. Právníci nesouhlasí

Končící prezident Miloš Zeman nastínil, že by mohl už dopředu jmenovat Rychetského nástupce, s platností od listopadu. „Nechci tomu věřit. Kompetence ústavní instituce, pana prezidenta nevyjímaje, je vymezena časově. Nemohu nikoho jmenovat do funkce, která je obsazená,“ odmítá takové konstrukce Rychetský. Platilo by podle něj jmenování předsedy Ústavního soudu od nového prezidenta Petra Pavla letos na podzim a nový prezident by předchozí jméno musel ignorovat.

Prezidenti nerespektovali ústavu

A jak vidí případy, kdy Miloš Zeman naopak odmítal některá jmenování, konkrétně ministrů do několika vlád? „Respekt k ústavě je to, co by mělo pro každého prezidenta a každou ústavní instituci být výrazným pokynem, imperativem, mementem, že to se nemá překračovat. Je pravda, že tak, jak je pojatá, tak v případech, kdy má prezident jmenovat vládu, je občas ze strany našich dosavadních prezidentů interpretována poněkud nepřesně. Jakmile prezident jmenuje předsedu vlády, je v podstatě zcela vázán všemi návrhy na jmenování nebo odvolání členů vlády. Dříve, než toho předsedu vlády jmenují, pouze ho pověří k sestavení vlády,“ argumentuje Rychetský. Tehdy ještě může prezident nechtěného ministra, totiž celou vládu, nejmenovat. „V okamžiku, kdy je premiér jmenován, už tuto možnost nemají. Premiér není odpovědný prezidentovi, ale Poslanecké sněmovně.“

Sám to Rychetský zažil víckrát coby jeden z vicepremiérů. Poprvé, když Václav Havel nechtěl roku 2001 dalším vicepremiérem - v Zemanově vládě - jmenovat Miroslava Grégra.

„Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filozofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky, jeho ‚technologické zóny‘ považuji za zničení naší země,“ citoval Havla Český rozhlas. Tehdy však prezident jen několik týdnů otálel a Grégra jmenoval. Václav Klaus kritizoval výběr několika ministrů od premiérů z ČSSD a posléze i ODS, jmenovat ale odmítl jen Davida Ratha, dokud neskončil v čele České lékařské komory.

Zeman nejmenuje Hladíka ministrem, má k němu výhrady. Jurečka zůstane na „dvou židlích“

„Bylo to nešetrné nepochopení ústavních principů,“ reagoval nyní obecně Rychetský. Zeman to však posunul dále, když několik navrhovaných ministrů skutečně nejmenoval.

„Zavedla se přímá volba, ale vrcholným orgánem moci výkonné je vláda. Ale takto zvolený prezident měl pocit, že má větší sílu legitimity, dokonce dostal více hlasů, než jsou v parlamentních volbách. To mu dodává míru sebevědomí, která mu nenáleží. Jednoznačně je povinen respektovat návrhy ministerského předsedy,“ uvedl Rychetský.