Pavel připustil: Putin může napadnout státy NATO! Rusové žijí v sebeklamu
Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes při debatě se studenty gymnázia v Ostrově na Karlovarsku uvedl, že už si není jistý, že by Rusko nenapadlo státy Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem je podle něj přetrvávající ruská agrese na Ukrajině. Jedinou cestou, jak zabránit dalšímu válčení, je zastavit vojenské akce a společně jednat, řekl dnes studentům Pavel.
Jeden z gymnazistů se Pavla zeptal, zda si myslí, že by Rusko šlo do přímého konfliktu se státy NATO. „Možná před dvěma lety bych řekl, že nejspíš ne, ale potom, co zahájili před rokem ofenzivu na Ukrajině, tak si tím nejsem tak úplně jistý. Ruské vedení ukázalo obrovskou míru sebeklamu. Uvěřili, že ruská armáda je nejlepší a nejsilnější na světě a že Ukrajina není národ, který se dokáže postavit za svoje zájmy. Uvěřili tomu, že Západ není schopen se dát dohromady, že nebude stát při sobě a nevytvoří protiváhu Rusku,“ uvedl Pavel.
Podle něj existuje i riziko, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Upozornil, že má stále tisíce jaderných hlavic. „S takovou zemí se musí jednat sice razantně, ale na druhou stranu velice opatrně, aby nedospěli k závěru, že už jiné východisko, než použít jaderné zbraně, momentálně nemají,“ řekl zvolený prezident.
Rusko podle Pavla nesmyslně obětuje stovky životů svých vojáků. Do konfliktu na Ukrajinu posílají bídně připravené vojáky proti zkušené ukrajinské armádě. „Přesto za celou dobu konfliktu to v Rusku nevyvolalo takovou vlnu odporu, aby si veřejnost sama vynutila zastavení války,“ řekl.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Jen tak na vědomí že v Evropě je to úplně jinak než u nás
ht tp://www.europeforpeace.eu/
Proč naši psavci o tomhle hnutí ai zmínky