17. listopad na Národní třídě byl letos příležitostí i pro kandidáty v boji o Hrad, aby vyrazili mezi voliče a také před televizní kamery. Ujít si vzpomínkovou akci, navštěvovanou davy lidí, si nenechala jak silná kandidátská trojice Petr Pavel - Andrej Babiš - Danuše Nerudová, tak i kandidáti další včetně Pavla Fischera, Marka Hilšera či Josefa Středuly. Co z Národní třídy vzkazovali favorité blížící se prezidentské volby?
Bývalé rektorce Mendelovy univerzity Danuši Nerudové bylo na počátku Sametové revoluce deset let, tuto stěžejní událost tak zaznamenala dětskýma očima. „Já jsem se na ty události dívala očima desetiletého dítěte. Nicméně po těch samotných událostech, které jsme všichni velmi bouřlivě prožívali, tak se mnou rodiče následně hovořili. A pro mne je to dnes jeden z nejdůležitějších svátků,“ sdělila novinářům. Na Národní třídu dorazila krátce po dvanácté hodině v doprovodu rodiny.
„Dnes bychom měli vzpomínat i na Ukrajinu a to, jak se statečně a hrdinně brání proti ruské agresi. Měli bychom vzpomínat na to, že i oni vedou svůj boj za svobodu. A já bych si velmi přála, aby byl vítězný a úspěšný,“ vyzvala k podpoře Ukrajinců vzdorujících již přes půl roku ruským útokům.
Právě ve stínu konfliktu na území Ukrajiny je podle Nerudové odkaz roku 1989 o to důležitější. „Celá řada z nás si začala více uvědomovat, že je potřeba o těch základních hodnotách hovořit. A je důležité si opakovat, že pravda a láska vždycky zvítězí nad lží a nenávistí,“ dodala.
Pokud by došlo k jejímu zvolení prezidentkou, objevovala by se prý na Národní třídě s železnou pravidelností. „Já bych chodila každý rok a chodila bych ve dne. Nemusím se totiž stydět a nemusím chodit pokládat kytky v noci,“ rýpla si do expremiéra a svého soka v souboji o Pražský hrad Andreje Babiše (ANO), který v posledních letech nechvalně proslul i tím, že 17. listopad si na Národní třídu chodil připomenout brzy ráno za tmy.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš letos dorazil se svými spolustraníky Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem na Národní třídu za světla.
V době prezidentské kampaně tak oproti loňsku, kdy přišel položit květiny a zapálit svíčku časněji, tentokrát nepřišel pod rouškou tmy. „Přišli jsme vzdát úctu všem hrdinům, kteří bojovali proti totalitnímu režimu. Hlavně tedy demonstrantům, kteří tady byli zmláceni komunistickou policií,“ sdělil u pamětní plakety novinářům.
Uvedl, že pro jeho generaci se v roce 1989 jednalo o zlomový okamžik, jelikož zažili i minulý režim a byli obeznámeni s jeho pokřiveným fungováním. „Samozřejmě na prvním místě je svoboda pohybu, žádná vycestovací doložka. No a svoboda slova samozřejmě a svobodné volby. A potom možnost podnikat,“ vyjmenoval nejdůležitější změny, které přinesla sametová revoluce.
Pokud by se Babiš stal prezidentem, byl by podle svých slov pro větší míru bezprostřední komunikace veřejnosti a opozičních stran s vládou. „Stávající vláda s námi jako s nejsilnější opoziční stranou nekomunikuje, to nás velmi mrzí. Hlavně ty ekonomické věci by mohli komunikovat, přece jenom jsme tam byli čtyři roky. Kdybych uspěl, tak bych se o tohle snažil,“ postěžoval si expremiér.
Babiš se rovněž vyjádřil ke své problematické předrevoluční minulosti, nesnaží se ji přitom prý jakkoliv zakrývat. „Já jsem byl řadový člen strany, na to jsem nikdy nebyl pyšný, nebyl jsem aktivní. Co se týče toho STB, tak my jsme tady měli podniky zahraničního obchodu. StB nás hlídala, abychom nekradli, byl nějaký režim. Odmítám, že bych spolupracoval, nikdy jsem nic nepodepsal. Neexistuje žádný dokument, kde by bylo moje jméno,“ shrnul svou činnost za minulého režimu.
V pozdějším odpoledni vyrazil v doprovodu své ženy a podporovatelů zapálit svíčku k památeční plaketě generál v záloze Petr Pavel. Většinu odpoledne předtím trávil se svým týmem v Národní kavárně asi 100 metrů od pomníku.
Generál varoval především před zanedbáváním ochrany demokracie, která je podle něj křehká a může se snadno začít „drolit“. Stojí si za tím, že lidé by se měli dnes snažit poučit z minulosti a chyb, kterých se dopustily předchozí generace. Hlavním cílem by prý mělo být důsledné stmelování společnosti namísto jejího štěpení. „Musíme se snažit, aby demokracie demokracií zůstala,“ shrnul závěrem.
K památníku na Národní třídě dorazili zavzpomínat i další prezidentští kandidáti. Těsně před dvanáctou hodinou přišel zapálit svíčku předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ten svůj den začal u Památníku obětem komunismu.
„Tam si myslím, že je ta první cesta zcela logická. Protože i když jsme v roce 1989 vlastně riskovali, tak to byla dobrá cesta,“ sdělil pro Blesk. Kromě pietních akcí a oslav svobody je podle něj 17. listopadu naprosto legitimní i vyjádření určitého nesouhlasu s kroky politiků. „Ten svátek je svátek svobody, a stejně tak svobody slova. Jakmile se budeme bát vyslovit vlastní názor, tak už nemáme svobodu. Za mě i 17. listopadu je správné vyjádřit to, že se obáváme něčeho, co souvisí s životy lidí,“ dodal.
Důležitost péče o demokracii a zachování svobody vyzdvihl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zdůraznil rovněž odkaz roku 1939 i 1989, který je podle něj potřeba udržovat v povědomí budoucích generací. Za obrovskou kvalitu u lidí považuje především odvahu. „Je to i vize do budoucna. Svoboda není nikde bez odvahy,“ nechal se slyšet.
Senátor Pavel Fischer se u památeční plakety vyjádřil pro Blesk v podobném duchu. „17. listopad, to je boj za svobodu, oběť studentů v roce 1939. To je i rok 1989. To je taky odpovědnost za studenty, kteří dneska potřebují získat ochranu a třeba možnost studovat u nás, třeba z Běloruska,“ akcentoval studentský rozměr svátku. Osobně pro něj 17. listopad znamená boj za svobodu bez ohledu na to, jaký je letopočet. Letošní oslavy svobody dle jeho slov nabírají širší význam než v minulosti i vlivem ruské agrese na Ukrajině. „Svoboda není zadarmo, a dneska to vidíme,“ dodal závěrem pro Blesk.
Uklonit se před památník přišli i podnikatel Karel Janeček či senátor Marek Hilšer. Oba shodně uvedli, že sváteční den je hlavně o připomínání důležitosti udržení svobody. „Musíme si uvědomit, že svoboda a demokracie není samozřejmost, bude nás stát ještě úsilí, abychom si je zachovali,“ sdělil novinářům Hilšer.
Janeček zase vyjádřil obavy nad zachováním svobody slova. „V roce 1989 jsme přešli z totalitního režimu do země svobody. Nyní jsme v situaci, kdy nějakým způsobem hrozí opak. Například aktivity ministerstva vnitra ohledně omezování svobody slova jsou strašně nebezpečná věc,“ prohlásil podnikatel.
Koncertem na Václavském náměstí a karnevalovým průvodem dnešní akce k připomínce výročí, připadajícího na 17. listopad, vrcholí celé dnešní dění. Děkujeme Vám za sledování našeho online přenosu, další informace přineseme v rámci běžného zpravodajství na Blesk.cz.
Z řečníků na Václaváku vystoupila na pódium konaného koncertu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „V roce 1989 mi bylo 28. V listopadu a v následujících dnech a týdnech jsem dostala obrovský dar. Dar svobody. Svobody žít, jak chceme, říkat, co chceme. Svobody starat se od sebe. Od té doby žijeme v otevřené, úspěšné tolerantní zemi, která si váží druhých lidí,“ sdělila.
„Svoboda je ten nejvzácnější dar, který máme. Musíme ho chránit nejen pro sebe, ale i pro ty okolo nás, také pro ty, kteří přijdou po nás. Je naším úkolem udržovat soudržnost, protože bez soudržnosti svobody nebude,“ pověděla za všeobecného aplausu.
Souhrn: Národní třídu zaplavily opět davy lidí. Dešti navzdory
Hm, pěkný. Lepší to být nemohlo. 
Kandidáti by byli, ale tak nějak není z čeho vybírat. 
naprostý souhlas, ve skutečně západních zemích existuje hranice pro vstup... u nás ale ne. Stačí nabušená huba a lidi je zvolí a po nich potopa. že paní Nerudová??
10°C
Tady dostaneš tečku, tady se očkuje
Senátorka Hamplová: Rok 2023 bude rokem zúčtování