
Díra v rozpočtu roste: Ekonom zmínil časovanou bombu i potíže pro vládu, Kalousek si rýpl

Státní rozpočet bude mít letos i v příštím roce opět poměrně vysoký schodek. Šroubují ho výš dopady války na Ukrajně a energetické krize. Snížení zadlužení státu přitom bylo dlouhodobě jedním ze stěžejních témat, kterým se současná vláda Petra Fialy (ODS) chtěla věnovat. Jak se jí to daří, na jaká úskalí naráží a kde vidí „časovanou bombu“, o tom pro Blesk Zprávy promluvil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vládu za nový návrh přitom tepe exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Během středy sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva pozměňovací návrhy, které navýší letošní schodek státního rozpočtu na výsledných 375 miliard Kč. Jedná se konkrétně o návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ke zvýšení výdajů na sociální péči a návrh poslanců Ivana Adamce (ODS) a Tomáše Müllera (STAN), který se týká boje s rostoucími cenami energií. Oba návrhy deficit státního rozpočtu zvyšují celkem o 45 miliard Kč.
O pozměňovacích návrzích k letošnímu rozpočtu poslanci finálně rozhodnou během třetího čtení novely rozpočtu, které se uskuteční příští týden.
Návrh státního rozpočtu na příští rok by pak Sněmovně měla řešit na schůzi, která začne 29. listopadu, tedy nejspíše ve středu 30. listopadu. Schodek u něj vystoupal již na 295 miliard Kč. A ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) čelí narážkám, že toto zdaleka nebude konečné číslo.
Zadlužení bude pokračovat i v příštím roce
Návrh státního rozpočtu na rok 2023 i výdajové rámce na další dva roky přitom ukazují na vysoký strukturální deficit, což povede k dalšímu růstu veřejného zadlužení. Pokračuje také expanzivní rozpočtová politika, která prodlouží proces snižování inflace.
V hodnocení návrhu rozpočtu to během čtvrtka uvedla Národní rozpočtová rada. Kritizovala také, že rozpočet počítá s příjmy z odvodů energetických firem, pro které zatím neexistuje právní podklad. Plánovaný deficit 295 miliard korun označila za velmi nejistý.
„Ve srovnání s letošním rokem nedochází ke snížení strukturální nerovnováhy, která se stále pohybuje kolem tří procent HDP. Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025, kde podle předpokladů ministerstva financí dochází ke konzervaci strukturálního salda na úrovni tří procent,“ uvedla rada v tiskové zprávě.
Podle ní hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rada se také domnívá, že plánovaný strukturální deficit, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Rada také kritizovala, že vláda přijímá opatření omezující příjmovou stranu rozpočtu, jako jsou zvýšení limitu registrace k DPH, úpravy paušální daně nebo pokračující snížení spotřební daně u nafty, ale zároveň na výdajové straně pokračuje fiskální expanze.
„Konzervování této expanze tak snižuje dezinflační tlaky v ekonomice vyvolané zpřísněním měnové politiky a proces snižování inflace se tak prodlužuje,“ uvedla rada. Podle ní by se vláda obtížnou ekonomickou situaci měla snažit řešit přechodnými opatřeními pro podporu ohrožených skupin obyvatelstva, nikoli plošnými kroky.
Přesouvají nerovnováhu jinam?
Podle Národní rozpočtové rady se také kabinet snaží opticky zlepšovat deficit tím, že nerovnováhu mezi příjmy a výdaji částečně přesouvá do Státního fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury (SFDI). „Zatímco původní návrh ze začátku září počítal s deficitním saldem fondů ve výši 2,7 miliardy korun, nový návrh tuto nerovnováhu zvyšuje na 33,4 miliardy korun,“ uvedla rada.
SFDI by měl 30,7 miliardy korun z celkových 150,9 miliardy korun, které mu vláda schválila pro příští rok, získat úvěrem od Evropské investiční banky a z emise vlastních dluhopisů. Podle rady ale hrozí, že tento způsob financování prodraží obsluhu státního dluhu. „Úrokové náklady fondu mohou být vyšší než úrokové náklady samotného ministerstva financí,“ upozornila rada.
Počítají s příjmy z mimořádného zdanění. To zatím neprošlo
Národní rozpočtová rada také kritizovala i způsob sestavování rozpočtu, který počítá i s příjmy z mimořádného zdanění energetických firem, které zatím nejsou zakotveny v zákonech. Plánovanou výši schodku lze proto podle rady označit za spekulativní. Podle rady je sice vnější situace komplikovaná, přesto nelze rezignovat na pravidla sestavování rozpočtu.
„Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích,“ varovala rada.
Kalousek: Stát tloustne, klidně to mohla dál dělat Schillerová
Kritiky rostoucího státního dluhu se vláda dočkala i ze strany bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Ten se do premiéra Petra Fialy (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) opřel zejména kvůli vysokému počtu státních zaměstnanců.
„Zastavíme zadlužování, stát bude štíhlejší a levnější. Skutečnost: Počet státních zaměstnanců v roce 2022 488,9 tisíc, platy 246,9 mld. V roce 2023 zaměstnanců 496,8 tisíc, platy 264,3 mld. Stát tloustne, dluh roste. Klidně to mohla dál dělat Schillerová,“ napsal Kalousek v twitterovém příspěvku.
Ekonom: Opatření jsou příliš plošná. A co s důchodovou reformou
Blesk Zprávám se k tématu rostoucího schodku státního rozpočtu vyjádřil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ten vidí hlavní nedostatky především v plošnosti opatření, která by měla Čechům ulevit od vysokých cen elektřiny a uplácení určitých skupin voličů. Žijeme podle něj momentálně na dluh dalších generací.
Blesk Zprávy: Poslanci během středy probírali navýšení státního schodku pro letošní rok na výsledných 375 miliard korun, předtím se počítalo přibližně s 330 miliardami. Ta částka naskakuje poměrně rychle i co se týče plánovaného deficitu v příštím roce. Vidíte z pohledu ekonoma konkrétní mezery v současném návrhu státního rozpočtu?
Kovana: „Mezery vidím, a ty spočívají zejména v tom, že opravdu rychlým tempem roste ten plánovaný schodek a přes ten růst výdajů není realizován nějaký plán úspor nebo nedochází k nějakým kompenzujícím úsporám. Takže my navyšujeme výdaje, ale neříkáme, kde na to bereme. Bude se na to brát tím, že se prohloubí zadlužení, jinými slovy, že se to stejně bude muset nějak řešit třeba navýšením daní nebo zatížením budoucích generací, což mi přijde nefér vůči právě těmto lidem, což jsou často třeba dnes děti. My žijeme vlastně z jejich kapes, protože oni pak budou o to chudší nebo budou mít horší veřejné služby včetně třeba zdravotnictví, protože my teď nejsme schopni šetřit.“
Snížení zadlužení země bylo ještě nedávno deklarováno jako jeden z hlavních bodů, kterým by se současná vláda chtěla věnovat. Daří se jí to alespoň v některých oblastech?
„Vláda samozřejmě deklarovala na začátku roku, že hodlá mít úsporné rozpočty, že hodlá hledat úspory, ale skutek utek. Samozřejmě situace je těžká, ale výdaje spojené s válkou nikdo nezpochybňuje. Jde o to, že třeba ta opatření typu úsporného tarifu nebo i zastropování cen, to jsou vlastně opatření, která jsou zbytečně plošná. Kdyby se zacílila, tak v takovém případě by mohla být levnější a smysluplnější, protože by pomáhala skutečně potřebným a neulevovala by od cen energií bohatým lidem, kteří žádnou takovou úlevu nepotřebují.“
Takže v podstatě pro nejbohatších třeba 20 % to podle vás nedává smysl, tato opatření.
„Jednoznačně. Nejbohatších 20 %, možná i více žádnou úlevu vůbec nepotřebuje. Možná bych řekl dokonce horních 40 %, ale to samozřejmě záleží na socioekonomických šetřeních a zvolených parametrech. Nicméně skutečně desítky procent lidí dostanou pomoc, kterou nepotřebují.“
A jak velký byste řekl, že má na rozpočet vliv přímá pomoc Ukrajině?
„Myslím, že toto není zrovna ta zásadní položka, respektive není to položka, kterou bych nějak zpochybňoval. Tato vydání jsou nutná, já dlouhodobě dokonce podporuji navýšení vydání na bezpečnost a s tím souvisí právě i vydáni na válku na Ukrajině. My jsme dlouho tady naopak jaksi neplnili to kritérium 2 % HDP, které máme odvádět právě na bezpečnostní vydání, jak jsme se zavázali coby členové NATO. Takže tam máme manko, tudíž tam si myslím, že není největší problém.“
A kde je momentálně ten největší problém?
„Největší problém je v uplácení voličů, které pak nelze brát zpět. To jsou například navýšené prostředky pro důchodce. Důchodci vlastně v letošním roce, ono se jim to samozřejmě nebude líbit, ale oni skutečně mají pokrytou těmi valorizacemi celou inflaci a ještě dostanou něco nad její rámec, pokud to tedy bude těch 16,5 %. Takže vlastně jde o skupinu obyvatel, která je na tom lépe, než v podstatě všechny další skupiny, protože drtivá většina zaměstnanců vlastně letos reálně zchudne. Ty příjmy, byť i navýšené, prostě nepokryjí inflaci, takže se musíme ptát, zda toto je dobře.“
Takže v případě ostatních skupin hrozí, že ta inflace pokryta nebude?
„V případě důchodců ta inflace pokryta je, v případě ostatních skupin, které vlastně na ty důchodce vydělávají, pokryta není. Pokud by to takto bylo každý rok, tak je to neudržitelné. Jestliže skupina, která vydělává na důchody, chudne, tak ty důchody nemůžou takto narůstat. Je to prostě problém. Mělo by se šetřit na těchto věcech a mělo by se šetřit na tom, že ta podpůrná opatření budou určena skutečně pro ty, kteří je potřebují a neměli by bez nich na jídlo a střechu nad hlavou.“
A k tomu samozřejmě stárne populace…
„Další problém je stárnutí populace, ale to už jsme zase pak u těch dlouhodobých boláků typu absence důchodové reformy a tak dále. To už samozřejmě politici slyšeli milionkrát. Nyní objektivně není doba na to, aby se dělala důchodová reforma, protože vláda řeší jiné věci. Ale samozřejmě je to časovaná bomba, která také tiká, ale je v pozadí. Nyní spíše jde o to učinit ta opatření, která jsou nutná ze sociálního hlediska, činit je adresně. To vláda bohužel nedělá, přestože to slibovala, a přestože tu plošnost opatření kritizovala na předchozí vládě.“
KLid, poslanci, senátoři, ministři a vládní úředníci své zákonné navýšení od ledna dostanou. Přeci nebudou dřít za pár korun