Biden promluvil o jaderné apokalypse: „Putin nežertuje,“ varuje prezident
Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962, protože ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině. Tu sami před osmi měsíci rozpoutali.
Ruský prezident Vladimir Putin „nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní či biologických nebo chemických zbraní, protože jeho armáda je takříkajíc vysoce neefektivní“, řekl Biden podle tiskových agentur AP a AFP. „Nečelili jsme vyhlídce na armagedon od časů (prezidenta Johna Fitzgeralda) Kennedyho a kubánské raketové krize,“ poznamenal během sbírání prostředků na kampaň demokratů před volbami senátorů. „Máme co do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud,“ dodal.
Biden také zpochybnil ruskou jadernou doktrínu a varoval, že i použití taktické zbraně s nižším účinkem by se mohlo rychle vymknout kontrole a způsobit celosvětovou zkázu. „Nemyslím si, že by bylo možné snadno použít taktickou zbraň, aniž by to neskončilo armagedonem,“ řekl Biden.
Američtí představitelé několik měsíců varovali před vyhlídkou, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít zbraně hromadného ničení, protože na bojišti čelí sérii neúspěchů. Ještě tento týden však uvedli, že nezaznamenali žádnou změnu ruských jaderných sil, která by vyžadovala změnu pohotovosti jaderných sil USA.
Ruský prezident Vladimir Putin, čelící houževnatému ukrajinskému odporu, který za silné pomoci Západu trvá již 225 dní, ve svých projevech varoval, že je odhodlán použít „všechny dostupné prostředky“, aby si udržel okupovaná ukrajinská území, které se rozhodl připojit k Rusku. Ale tato anektovaná území se ztenčují spolu s tím, jak ukrajinská armáda postupuje na východě a jihu země. Putin se také domnívá, že Západ chce zničit Rusko.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
Kubánská krize vypukla v důsledku rozmístění sovětských raket na ostrově, ovládnutém Fidelem Castrem. Po odhalení raket Spojené státy vyhlásily námořní blokádu Kuby. Krizi, hrozící v říjnu 1962 rozpoutáním jaderné války, se nakonec podařilo urovnat a svět se vrátil do studené války.
