Biden promluvil o jaderné apokalypse: „Putin nežertuje,“ varuje prezident

Autor: ČTK - 
7. října 2022
•
06:48

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962, protože ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině. Tu sami před osmi měsíci rozpoutali.

Ruský prezident Vladimir Putin „nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní či biologických nebo chemických zbraní, protože jeho armáda je takříkajíc vysoce neefektivní“, řekl Biden podle tiskových agentur AP a AFP. „Nečelili jsme vyhlídce na armagedon od časů (prezidenta Johna Fitzgeralda) Kennedyho a kubánské raketové krize,“ poznamenal během sbírání prostředků na kampaň demokratů před volbami senátorů. „Máme co do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud,“ dodal.

Sarmat unese 15 jaderných hlavic.
Válka na Ukrajině Putinův jaderný úder? USA by Rusku potopily flotilu v Černém moři, vzkazuje exšéf CIA

Biden také zpochybnil ruskou jadernou doktrínu a varoval, že i použití taktické zbraně s nižším účinkem by se mohlo rychle vymknout kontrole a způsobit celosvětovou zkázu. „Nemyslím si, že by bylo možné snadno použít taktickou zbraň, aniž by to neskončilo armagedonem,“ řekl Biden.

Američtí představitelé několik měsíců varovali před vyhlídkou, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít zbraně hromadného ničení, protože na bojišti čelí sérii neúspěchů. Ještě tento týden však uvedli, že nezaznamenali žádnou změnu ruských jaderných sil, která by vyžadovala změnu pohotovosti jaderných sil USA.

Ruský prezident Vladimir Putin, čelící houževnatému ukrajinskému odporu, který za silné pomoci Západu trvá již 225 dní, ve svých projevech varoval, že je odhodlán použít „všechny dostupné prostředky“, aby si udržel okupovaná ukrajinská území, které se rozhodl připojit k Rusku. Ale tato anektovaná území se ztenčují spolu s tím, jak ukrajinská armáda postupuje na východě a jihu země. Putin se také domnívá, že Západ chce zničit Rusko.

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Kubánská krize vypukla v důsledku rozmístění sovětských raket na ostrově, ovládnutém Fidelem Castrem. Po odhalení raket Spojené státy vyhlásily námořní blokádu Kuby. Krizi, hrozící v říjnu 1962 rozpoutáním jaderné války, se nakonec podařilo urovnat a svět se vrátil do studené války.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa