Úterý 4. října 2022
Svátek slaví František, zítra Eliška
Oblačno 16°C

Fischer: Evropa zaspala, nežijeme v ráji. Obsazení jaderné elektrárny? Válečný zločin!

Autor: Nikola Forejtová - 
10. srpna 2022
05:30

Válka na Ukrajině trvá již přes 160 dní. Za tu dobu k nám vedle uprchlíků míří také tisíce příběhů plných zloby, utrpení ale i naděje. Míří k nám také strach z toho, jaký vliv může mít ruské počínání na Česko, ale i celou Evropu a svět. To probíral na důvěrné schůzce také senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Předseda výboru Pavel Fischer Blesk Zprávám poodhalil to, nad čím on nejvíce přemýšlí, co vlastně Česko a svět čeká, ale i to, co si odnesl ze své návštěvy Kyjeva, kam se bude na konci srpna vracet. 

Česká republika si potřebuje srovnat své priority a musí si udělat inventuru zákonů v rámci své bezpečnosti. Po jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost to uvedl předseda výboru a senátor Pavel Fischer. Výbor se v „důvěrném“ režimu bavil o současné situaci na Ukrajině a o dopadech války na Česko. A ačkoliv jsou jednání utajeny před veřejností, Fischer Blesk Zprávám poodhalil, jak vlastně taková setkání probíhají, ale nastínil i problémy, se kterými se můžeme setkat. 

„Jednáme nejenom s tím, co je veřejně známé, ale také s utajovanými informacemi. Nemohu rozkrýt, co se řeší za zavřenými dveřmi, ale doplňujeme si to, o čem jsme jednali posledně a přemýšlíme nad tím, kam se to vyvíjí. Není naším úkolem říkat třeba vládě co má dělat a rozhodovat za ní, ale mít dostatek informací, abychom jí mohli podpořit. Například na počátku konfliktu jsme si sedli a podrobně jsme vysvětlovali, jaký typ zbraní by se měl posílat a kdy a kam,“ uvádí pro Blesk Zprávy. 

Ruské počínají u elektrárny ohrožuje celý kontinent

Podle Fischera nejsou jednání natolik odlišné, jako když si člověk rešeršuje jiné téma k jinému účelu. „Na druhou stranu zpravodajská služba vám dá něco, co má z několika zdrojů a nemusí to být tak spektakulární informace, kterou se dočteme někde na sítích, v novinách či od dezinformátorů,“ dodává senátor. 

Komentuje také to, jak moc je válka rozsáhlá. „Frontová linie je dneska dlouhá možná tisíc kilometrů, to je jako kdybychom šli pěšky z Prahy do Paříže,“ konstatoval s tím, že si tam musíme uvědomovat, jak moc je nám válka blízká, rozsáhlá a jak nás může zasáhnout.

Ačkoliv nechtěl Fischer prozrazovat nějaké větší detaily, uznává, že některé aktuální události z Ukrajiny mají přímý vliv na bezpečnost Česka. Například ničení ukrajinského obilí, ale také převzetí kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou ruskými vojsky. 

„Ta válka je strašná, když se podíváme například na to, kolik lidí má strach z toho, že zůstanou o hladu. Reálně tu je hrozba hladomoru na celých kontinentech. Ve chvíli, kdy vybombardujete důležité přístavy, kde byly sklady obilí doslova pro miliony lidí, tak zvedáte ceny na komoditních trzích a základní potravinu jako chleba si lidé nedokážou potom koupit,“ vysvětluje.

Podle některých informací Rusové elektrárny podminovali a využívají ji jako sklad zbraní a další munice. Stejně tak se sem přemístil generální štáb. „To je vlastně válečný zločin (...) Nedělá se to a jsou na to dokonce mezinárodní závazná pravidla,“ míní Fischer. 

„Samozřejmě, že to ohrožuje nejenom Ukrajinu, ale celou Evropu, protože kdyby tam došlo k výbuchu či k nějakým dalším mimořádným událostem, tak to zasáhne celý kontinent,“ dodává na dotaz Blesk Zpráv, zdali kvůli elektrárně mohou mít obavu i Češi.

Požár v Záporožské jaderné elektrárně (5.8.2022) Požár v Záporožské jaderné elektrárně (5.8.2022) | reprofoto @Militarylandnet

Podle předsedkyně Sněmovny se nedá o Rusech i v souvislostech s elektrárnou mluvit jinak než jako o teroristech, jak uvedla na twitteru. „Bolševici a jejich následovníci dali tři věci: hladomor, válku a nejrozsáhlejší jadernou katastrofu v dějinách. Teď Rusové tvrdí, že jsou připraveni odpálit Záporožskou jadernou elektrárnu, největší v Evropě, než aby se vzdali svých pozic. Teroristi. Nic jiného.“ napsala na Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

Válka o nervy i pozornost

Nicméně, Rusové mohou v tomto případě vést hlavně psychologickou válku, jak podotýká senátor. „Vzpomeňme si na Černobyl, tam ruská armáda v podstatě operovala způsobem, kterým ohrozila jadernou bezpečnost, a to tedy už je věc, která ohrožuje a v jistém smyslu může být i válečným zločinem. Čili musíme být v tom velmi tvrdí a zároveň se nenechat úplně vynervovat, protože je to možná součást psychologické operace proti veřejnému mínění v zemích západní Evropy,“ doplňuje pro Blesk Zprávy s tím, že lidé sice mohou mít ze současného dění oprávněnou hrůzu, ale musí také myslet na to, že i pro Rusko by mohla být případná katastrofa rovněž negativní dopad. 

Problémem může být podle dalšího osloveného senátora a člena výboru Tomáše Czernina, že Češi už trošku ztrácejí o Ukrajinu a o dění ve válce zájem. „Mají vlastně víc strach o vlastní pohodlí, ale je potřeba, aby si uvědomili, že pokud v tom Ukrajinu necháme samotnou, tak se nám to může stát taky,“ řekl Blesk Zprávám po tiskové konferenci na půdě Senátu. 

„Setkání s válkou je děsné, Evropa zaspala“

Z Ukrajiny nám vedle znepokojujících zpráv o obsazování elektráren a klíčových infrastruktur proudí i informace o možných válečných zločinech - mučení, znásilňování i vraždy. Největším symbolem utrpení se stala obec Buča, kde bylo nalezeno několik masových hrobů a odkud proudily do světa snímky umučených civilistů. Senátor Fischer viděl zbytky těchto hrůz na vlastní oči při návštěvě Kyjeva. 

„Bylo to strašné. Jedete krajinou a najednou máte pocit, že jste v kulisách válečného filmu. Máte dojem, že tam je něco špatně a pak si uvědomíte, že se tam bojovalo, že jsou tam ohořelé stromy nebo zbořené domy. A to nemluvím o tom, když jste v místech bojů u zabydlených oblastí, kde ještě předtím normálně všechno fungovala a pak se tam dostala ta hrůza války. Setkání s válkou je děsné, protože si člověk klade otázku, co mohlo takhle strašlivou věc rozpoutat, jak to zastavit a co to pro nás znamená,“ vzpomíná Fischer na svou cestu na Ukrajinu, kde viděl i hromadné hroby v Buče a kde byl svědkem, jak vyšetřovací týmy z celého světa identifikují oběti a na základě pozůstatků se snaží i vystopovat ty, kteří to obětem udělali.

Senátor Pavel Fischer navštívil Ukrajinu po boku místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Senátor Pavel Fischer navštívil Ukrajinu po boku místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) | Facebook - Pavel Fischer

Podle Fischera, ale také podle Czernina je velice důležité, že se zločiny vyšetřují  - a to po celém světě. Zapojovat se mohou i české služby, když se jim uprchlíci svěří s tím, co zažili a čeho byli svědky.

„Samozřejmě, že to bude potřeba všechno důsledně prošetřit,“ řekl Czernin Blesk Zprávám. „Rozhodně potřebují naši podporu, a to jak humanitární, tak samozřejmě dodávek vojenské výstroje a výzbroje. Obávám se, že ta válka zkrátka bude trvat dlouho,“ dodal.

Fischer v tomto ohledu ocenil, jak se ČR rozhodla Ukrajině pomáhat, a to i dodávkami zbraní. „Každý tank, který se tam pošle může znamenat, že pokud se Rusové nezastaví, tak to bude o jeden tank méně, který by mohl přijet sem,“ uvádí. „Také bych chtěl ocenit, kolik občanů v České republice podává pomocnou ruku Ukrajině a Ukrajincům, protože to nebyla a není samozřejmost a stojí nás to hodně úsilí,“ zdůrazňuje.

Rozhovor následně uzavírá myšlenkou o tom, jak jsme v posledních letech žili v míru a jisté nepřipravenosti. Státy na celém světě se kvůli válečnému konfliktu snaží dozbrojit, případně se zapojují do nadnárodních společenství. ČR mimo jiné navyšuje i rozpočet pro obranu. „My nežijeme v ráji. Žijeme ve světě, který je celý rozhoupaný a když se podíváte na to, jak vyletěly ceny energie a ohrožují nejenom občany v Německu nebo v České republice, ale doslova celosvětově ohrožují sociální smír, tak si člověk uvědomí, že žijeme v opravdu velmi křehké době,“ dodává s tím, že Evropa zaspala a nyní je čas vše dohnat a připravit se na výzvy, které k nám kvůli různorodým událostem mohou časem dojít. Ať už možný nedostatek vody, hladomor či i problémy kvůli nestabilním vztahům v některých zahraničních státech. 

Video  Putin je masový vrah a gangster, míní senátor Fischer. S takovými lidmi se nevyjednává  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

tom999 ( 10. srpna 2022 22:48 )

Poslanci schválená, dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela trestního zákoníku včetně trestního řádu nabývá účinnosti letos 1. října. Novela si klade za cíl zefektivnit a zjednodušit ukládání trestů, spolu s odlehčením agendy trestním soudům. Zda však skutečně bude mít kýžený efekt a ulehčí trestním soudům a věznicím, se teprve ukáže.

Co za novinky tato novela tedy přináší?

1. Prodloužení promlčecí doby
Nově se prodlužuje promlčecí doba z 20 na 30 let u zvlášť závažných zločinů, vč. trestných činů týkající se privatizace.

tom999 ( 10. srpna 2022 22:45 )

Privatizace byla zločin. Tento pohled je známý a nikam nás neposune

Snaha zabránit promlčení zločinů privatizace je chvályhodná, v diskusi o napáchaných škodách je však třeba postoupit ještě dál: zpochybnit diskurs fanatického uctívání a vštěpování pravicové ideologie, který nám byl v tomto období vnucen.

Sněmovna nedávno vyzvala vládu, aby navrhla legislativní změny, které by znemožnily promlčení trestných činů spáchaných v rámci privatizace. Své usnesení Sněmovna odůvodnila těmito slovy:

„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily.“

Pohled na privatizaci jako na zločin
Snaha zabránit promlčení zločinů privatizace je jistě věc chvályhodná, v diskusi o škodách privatizace je však třeba postoupit o krok dál.

Privatizace viděná prizmatem korupce a zločinů tady byla například ve sloganech Miloše Zemana o „spálené zemi“ a o potřebě „akce čisté ruce“, se kterými v roce 1998 ČSSD vyhrála volby. Kriminalizace procesu privatizace je to, co Andrej Babiš říká ve svých populistických prohlášeních a co mu také významnou měrou zajišťuje největší volební zisk v naší zemi.

O excesech, chybách a zločinech mluvili i spolutvůrci privatizace Tomáš Ježek a nepřímo i Jan Stráský. I proto má o čistotě privatizačního procesu pochybnosti jistě i leckterý pravicově orientovaný volič. Popřít, že v privatizaci došlo ke zločinům a excesům s miliardovými škodami, může dnes v podstatě jen člověk odmítající přijmout realitu.

tom999 ( 10. srpna 2022 22:41 )

a UKRAJINCI delaji stejnou chybu jako probehla v C E S K U .....
Podvod století? Privatizace v 90. letech dodnes budí vášně, kritice často čelí Zeman

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 bylo jedním ze základních úkolů vlád zabezpečení přechodu z plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Předpokladem této transformace bylo odstátnění majetku.

S privatizací byla spjata řada právních, institucionálních a ekonomických opatření. - to provadi UKRAJINA uz od roku 2020 . . . .


V obou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994) byl zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představuje celkem 1172 podniků.

I. vlny kupónové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve II. vlně se pak zapojilo 6,16 milionu občanů a 353 fondů.

Tento způsob privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ho velebí jako unikátní projekt, druzí jej nazývají "podvodem století".

Takzvaná velká privatizace, kterou prošel majetek za zhruba bilion korun, skončila v roce 1994 za první vlády Václava Klause. Prodej státních firem ale pokračoval i v pozdějších letech.

mega r o z k r a d a c k a nastala - - - Kabinet Miloše Zemana (1998 až 2002) byl kritizován za to, že některé podniky prodal pod cenou, ale i kvůli tomu, že výnosy z prodeje nepoužil na chystanou důchodovou reformu, ale rozpustil v rozpočtu.

Zemanova vláda podle některých odborníků pod cenou prodala například České radiokomunikace, údajně propásla vhodný čas pro privatizaci Českého Telecomu. Rozporuplné reakce pak vyvolala zejména privatizace Unipetrolu a hutí.

Kabinet ROZDAL zababku privatizaci bank - České spořitelny, ČSOB a Komerční banky.

tom999 ( 10. srpna 2022 22:25 )

klasika B O J - - - a to dokonce i v Zakonech . . . 11/2021

Oligarcha má nejméně 1,86 miliardy korun, píše se v novém ukrajinském zákoně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon proti oligarchům, který má omezit vliv nejbohatších Ukrajinců na politický život země. Vytváří seznam lidí s velkým majetkem a vlivem na média a zavádí povinnost hlásit jejich schůzky s úředníky. Podle kritiků, ke kterým patřil nedávno odvolaný šéf parlamentu Dmytro Razumkov, nový zákon přespříliš posiluje samotného prezidenta, který by mohl novou právní normu použít proti svým odpůrcům.

Právní norma definuje oligarchu splněním tří ze čtyř podmínek:
1) účast na politickém životě,
2) vliv na média,
3) vlastnictví monopolu,
4) majetek více než milionkrát přesahující životní minimum.

V současnosti to odpovídá 2,19 miliardy hřiven (asi 1,86 miliardy korun).

Rada národní bezpečnosti, kde má Zelenskyj velký vliv, vytvoří seznam oligarchů. Na ty spadne řada omezení. Nebudou smět financovat politické strany ani se účastnit velké privatizace. Naopak budou muset deklarovat příjmy a hlásit své kontakty s úředníky, na jejichž rozhodnutí závisí osud společnosti nebo rozhodnutí vlády.

„Podepsal jsem zákon proti oligarchům, který zásadně mění vztahy mezi velkým byznysem a politiky. Nyní všichni ekonomičtí hráči budou rovni před zákonem a nebudou si moci kupovat politická privilegia. Nedovolíme porušovat zákon,“ napsal prezident na Twitteru.

„V žádné z úspěšných evropských zemí neexistuje mocenská složka, jako jsou oligarchové. Státy tam pracují v zájmu občanů, a ne hrstky nejbohatších. Právě pro tyto změny na Ukrajině hlasovali naši občané v roce 2019,“ dodal. Ve volbách před dvěma lety se stal Zelenskyj prezidentem.

tom999 ( 10. srpna 2022 22:21 )

tiatr pokracuje rok 2022 - - - Ukrajina od 1. září zahájí rozsáhlou privatizaci – premiér Šmejhal

Ukrajina zahájí rozsáhlou privatizaci od 1. září 2022.
Premiér Denys Shmyhal oznámil na internetovém setkání s regionálními hlavami, Ukrinform informuje s odkazem na vládní portál.

„Prezident Ukrajiny stanovil úkol zahájit od září privatizaci. Za tímto účelem přijala Verchovna Rada příslušné právní předpisy a vláda vypracovala všechny podřízené předpisy. Musíme tento proces udělat co nejrychleji,“ řekl šéf vlády.

Je třeba poznamenat, že privatizace poskytne příležitost k rozšíření produkce také zemědělcům. Ministerstvo hospodářství oznámilo, že počátkem září budou podle harmonogramu vyhlášeny aukce pro kapacity výtahů a továrny na zpracování chleba.

Jak bylo uvedeno, privatizační procedury na Ukrajině nyní potrvají 25 dní místo 100 a příslušné dokumenty lze podepsat on-line.

28. července 2022 přijala Verchovna Rada zákon určený k urychlení privatizačních procesů během stanného práva. Verchovna Rada navíc ze seznamu zakázaného pro privatizaci vyloučila řadu státních podniků.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa