Zelenskyj dorazí na Hrad? Česko ho chce pozvat na summit během předsednictví, prozradil Bek
Česko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česká republika bude EU předsedat v druhé polovině roku.
Česko původně pracovalo s možností, že by se summitu zúčastnil americký prezident Joe Biden. „Poté, co navštívil Polsko, nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že by se vrátil do střední Evropy v poměrně krátkém čase,“ uvedl Bek. Biden navštívil Polsko na konci března.
Aktuálně je podle ministra ve hře evropský summit věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. „Byli bychom rádi, kdyby hostem toho summitu mohl být ukrajinský prezident,“ řekl. Uskutečnit by se měl na počátku října na Pražském hradě.
Do Prahy podle Beka v nadcházejících týdnech zamíří jeden ze Zelenského poradců. Byl by také rád, kdyby se červencového neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová.
„Rádi bychom ukrajinskou stranu dostali do dialogu s evropskými premiéry a ministry co nejintenzivněji, tak aby proces hledání podoby vztahů Ukrajiny k Evropské unii co nejvíce odpovídal přáním ukrajinské strany a také našim představám,“ poznamenal Bek.
Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je na stole i varianta setkání lídrů zemí Evropské unie s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku. „Pokud by summit nebyl, dávali bychom asi přednost tomu, že by lídři západního Balkánu byli účastníky některého z regulérních zasedání Evropské rady v Bruselu během našeho předsednictví. Summit na Pražském hradě bychom nejraději dedikovali velkému tématu našeho předsednictví, což bude řešení situace na Ukrajině,“ dodal ministr.
Původně vláda plánovala více akcí uspořádat v regionech. Válka na Ukrajině a řešení hlubokých ekonomických problémů ji ale podle Beka vedou k tomu, že ambice posilovat program předsednictví v regionech bude muset být velmi úsporná. „Je jasné, že za těchto podmínek by bylo neobhajitelné před veřejností nějakým způsobem navyšovat rozpočet českého předsednictví,“ uvedl. V regionech by se mohly uskutečnit například kulturní akce. „Ale naše ambice vysunout mimo Prahu nějaké náročnější akce z hlediska logistiky a financování válkou berou za své,“ doplnil Bek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden v Polsku uvedl, že by Česko mohlo během předsednictví uspořádat dárcovskou konferenci pro Ukrajinu. „Plán prochází debatou na vládě,“ řekl Bek. Podle něj česká diplomacie uvažuje o tom, že konferenci ČR buď může uspořádat, nebo spolupořádat, nemusí ale také nutně být na českém území.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
