Vystrčil nesmí na Hrad, Němcová zmínila Zemanův konec. Politolog: Prezident kádruje
Prezident Miloš Zeman uvedl, že nebude zvát šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na setkání nejvyšších ústavních činitelů kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Jeho krok ale experti a komentátoři označují spíš za jakýsi „trucpodnik“. A bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) varovala, že by Vystrčil měl málo informací, pokud by musel po Zemanovi některé pravomoci. Na schůzkách bez Vystrčila budou podle ní Zeman a Andrej Babiš (ANO) chtít řešit věci, které „mají zůstat skryté“.
Cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan se protiví hlavně Číně. Dopředu s ní však nesouhlasil nejen prezident Miloš Zeman, ale ani premiér Andrej Babiš (ANO). Česko totiž oficiálně neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát, ale jako součást Číny, která si jeho území nárokuje.
Poté, co Vystrčilovi začal vyhrožovat čínský ministr zahraničí, že bude muset zaplatit vysokou cenu, přišel trest i z domácí scény. Prezident Miloš Zeman o víkendu na Primě oznámil, že Vystrčila nebude zvát na hradní schůzky nejvyšších ústavních činitelů.
Jde o jednání prezidenta, předsedy Senátu, předsedy Sněmovny a premiéra. Dosud se tak nyní scházeli Miloš Zeman s Vystrčilem a dvojicí z ANO Radkem Vondráčkem a Andrejem Babišem. A jak Blesk Zprávám popsal politolog Lukáš Jelínek, nejde rozhodně o nějaké symbolické potkávání se. Schůzky čtyř mužů stojících v čele českého státu jsou podle něj naopak značně důležité.
Politolog: Absurdní trest pro Vystrčila
„Je to docela absurdní trest, protože za zahraniční politiku u nás zodpovídá vláda,“ upozorňuje politolog Jelínek. Proto by podle něj měl schůzky nejvyšších ústavních činitelů svolávat premiér Babiš. Ten by měl zahraniční politiku spolu s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) koordinovat. „Ti by se měli snažit o koordinaci se Senátem a jeho předsedou,“ míní politolog.
„To, že ty schůzky svolává Miloš Zeman na Hradě nebo v Lánech, to je sice pěkné, ale je to tak řekl bych nad rámec jeho povinností,“ podotýká Jelínek.
Zemanovo „kádrování“
Schůzky nejvyšších ústavních činitelů země se konají hlavně proto, aby měli všichni přehled zejména o zahraničních cestách svých kolegů. „Na těch schůzkách se často probírají zásadní zahraniční cesty nebo summity nebo si tam vyříkávají zásadní poznatky ze svých zahraničních cest a jednání,“ popisuje Jelínek pro Blesk Zprávy a přidává hodnocení: „Proto si myslím, že je to škoda a velká chyba od prezidenta, že takhle kádruje účastníky těch schůzek.“
Politolog zároveň dodává, že prezident Miloš Zeman je často tím, který meze české zahraniční politiky sám překračuje. „On má největší problémy se zkoordinovat s vládou,“ upozorňuje Jelínek.
Klaus to dělal jinak
I když to tedy prezidentu Zemanovi přímo nepřísluší, právě on byl tím, kdo z vlastní vůle pravidelné čtvrtletní schůzky nejvyšších ústavních činitelů zavedl. Jeho předchůdce Václav Klaus své kolegy z řad nejvyšších ústavních činitelů svolával vždy v přímé souvislosti s blížícími se událostmi. Vždy podle toho, co bylo potřeba probrat.
Pravidelně se nejvyšší ústavní činitelé scházeli, ne ale k zahraniční politice. „Spíše to byla taková společenská setkání. Třeba na začátku roku nebo během státního svátku nebo během nějaké významné zahraniční návštěvy,“ vzpomíná pro Blesk zprávy Miroslava Němcová (ODS), která byla v té době šéfkou Sněmovny.
Na současném Vystrčilově místě byl nejprve Přemysl Sobotka (ODS), následně Milan Štěch (ČSSD). Premiérský post zastával Petr Nečas (ODS) a ministrem zahraničí byl Karel Schwarzenberg (TOP 09).
„Notičky“ připravovali na ministerstvu zahraničí
„Když jsem jela na nějakou zahraniční cestu, tak jsem dostávala detailní podklady z ministerstva zahraničních věcí,“ vzpomíná Němcová, která jako předsedkyně dolní parlamentní komory navštívila země jako Slovensko, Polsko, Rakousko, Bulharsko, Dánsko, Švédsko, Itálie, Vatikán, Lucembursko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a další.
V jak Němcová říká „perfektních podkladech“ bylo vždy uvedeno, jaké má ČR s danou zemí hospodářské vztahy, jaké se rozvíjí kontakty ve vědě či školství nebo jaká je s daným státem kulturní výměna. „Prostě, abych věděla s čím tam jedu a co můžeme posílit a jaké jsou zájmy ČR a té druhé strany,“ popisuje dřívější systém Němcová.
Prezident Zeman podle ní schůzky zavedl proto, aby vytvořil dojem, že právě na Hradě či v Lánech je mocenské centrum a on je hybatelem zásadních rozhodnutí.
„Velcí kluci“ Němcovou uklidili do kostela
Němcová se však ve funkci několik měsíců setkávala i s nově zvoleným prezidentem Zemanem. Jak sama říká, už po jeho nástupu zjistila, že „se děje něco špatně“.
„Když padla vláda Petra Nečase, bylo zřejmé, že budou předčasné parlamentní volby,“ upozorňuje Němcová. „Já jsem tam tenkrát jela, řekla jsem, že jsem schopná vytvořit vládu s podporou Poslanecké sněmovny, která by měla většinu,“ vzpomíná.
Z jednání o dalším postupu ji ale státncké špičky vynechali. Tématem přitom měla být tenkrát i jaderná energetika a u tohoto tématu prý Němcovou podle jejích slov nechtěli.
„Tak to prezident Zeman zaonačil tak, že pro mě vymysleli speciálně nějaký kulturní program, že jsem se měla jít podívat do zahrady v Lánech a do kostela a tak, aby oni jako velcí kluci si popovídali o tom, co jsem já neměla vědět,“ tvrdí tehdejší předsedkyně Sněmovny.
Na základě této zkušenosti teď Němcová předpovídá, co by se mohlo dít na schůzkách bez předsedy Senátu. „Myslím, že to je zejména proto, aby tam domlouvali mezi sebou spíš věci, které mají být skryty,“ říká Němcová s tím, že když na schůzkách Miloš Vystrčil nebude, tak se o věcech dojednaných mezi Zemanem a Babišem nebude moct opozice a veřejnost dozvědět.
Němcová zároveň upozorňuje na zprávy BIS a NÚKIB, které varují před vlivem Ruska a Číny na Česko. A právě i témata jako 5G sítě nebo jaderná energetika by se mohla na schůzkách probírat. „Jde tady o naši bezpečnost,“ dodává.
Kdyby Zeman skončil, posílí i Vystrčil
Bývalá šéfka Sněmovny Němcová také naznačila, že Vystrčil by měl málo informací, pokud by musel za Zemana převzít některé pravomoci.
Vyloučením předsedy Senátu z jednání nejvyšších ústavních činitelů ohrožuje prezident naši bezpečnost. Bude-li Miloš Vystrčil muset podle Ústavy převzít část pravomocí hlavy státu, nebude mít všechny potřebné informace. Prezident měl dát přednost zájmu státu před osobní vendetou.
— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) September 6, 2020
Podle Ústavy by velká část prezidentových pravomocí dočasně připadla na premiéra, část by si ale rozdělili předseda Sněmovny a předseda Senátu. Hrozba Zemanovy indispozice se objevuje opakovaně - v souvislosti se zdravím hlavy státu, která musela nedávno na operaci s rukou. A tak se objevují i spekulace. Co kdyby Zeman dál nemohl svůj úřad vykonávat?
„Oficiálně by byl klíčovým reprezentantem toho státu do zvolení nového prezidenta předseda Senátu,“ podotkl politolog Jelínek. Potřebné informace by v případě potřeby Vystrčil prý mohl získat od jiných pověřených lidí. „Ale trestat ho tímto způsobem, jaký zvolil Miloš Zeman mi přijde naprosto neadekvátní,“ dodává.
Němcová tvrdí, že ve chvíli, kdy by hlava státu už nemohla vykonávat svoji funkci, mohl by nastat problém: „Je žádoucí, aby všichni zbývající ústavní činitelé spolu velmi úzce koordinovali svoji práci. Pokud bude už teď tak nějak odstavován předseda jedné parlamentní komory, tak to znamená, že i pro tu naši vnitřní bezpečnost to není dobré.“
Než o pana prezidenta, by měla řešit Němcová spolu s Fialou a Stanjurou odporného, hloupého hulváta P. Novotného.