Krnáčová vydává novou knihu o korupci: „Babiš nemá srdce. Naletěla jsem na jeho sliby“

V pondělí vychází vaše nová kniha Zpupnost. Fiktivní příběh s vymyšlenými postavami je v ní zasazen do korupčního prostředí pražského magistrátu. Patrné jsou tam odkazy na dobu vaší vlády. Co čekáte, že kniha ve společnosti způsobí?

Zábavu. Já píšu, abych lidi bavila, ne abych způsobila zemětřesení. Je to v podstatě kriminální román.

Myslíte, že se tam někteří politici najdou?

Ti, kteří znají pražské prostředí, se tam určitě identifikují. Postavy, které jsem tvořila, jsou většinou soubor několika charakterů. V některých případech si myslím, že je to celkem jasné.

Je to vaše vyřizování si účtů?

Ne, pro Boha živého. To určitě ne, jaké účty bych si měla vyřizovat a s kým...

Máte v sobě tímto celou kapitolu působení na magistrátu už uzavřenou?

Byla to určitá zkušenost. Z té zkušenosti pak člověk čerpá různé náměty, ten jsem teď vyčerpala v knížce a připravuju další dva díly.

Jste tam poměrně kritická.

Jsem ještě málo kritická.

Takže bude pokračování, protože máte ještě co říct?

Určitě ano. A strašně mě to psaní baví, myslím, že je to povolání, které mi strašně sedlo.

V knížce je citelné propojení s vaším životem - zajímá mě ten váš motiv. Potřebovala jste se z těch věcí, které jste na pražském magistrátu zažívala, vypsat?

Je strašně moc lidí, kteří netuší, co znamená být ve funkci primátora, případně jakým způsobem to tam na magistrátu funguje. To je jeden výřez toho, který ukazuje na některé nekalosti, které se tam dnes a denně stávají. Ještě pořád.

„Katastrofa.“ Babiš za totáče vozil Bělorusům čpavek, teď šije do diktátora Lukašenka

To máte i nyní informace o tom, že se tam podobné nekalosti dějí?

Určitě. Nebuďme naivní, jakmile jde o velké peníze a o politiky, tak vždy bude něco takového přítomno.

Naznačujete tam, že jste byla od začátku nespokojená se svými kolegy.

Pro mě to bylo velice těžké období, zejména protože jsem přicházela z prostředí, kde jsem si vždy mohla svůj tým vybrat. Když jsem potřebovala splnit nějaký úkol, tak jsem si vybrala tým, který měl určitou charakteristiku.

Tady dostanete seznam lidí, které předtím nevidíte, a pak zjistíte, jací vlastně jsou. To bylo takové prozření, že jsem měla co dělat, abych to skousla. To bylo asi to nejhorší, protože když zjistíte, že těm lidem nejde o to, co se deklaruje, že budeme lépe spravovat město nebo nebudeme krást nebo korumpovat, tak to vůbec jako neplatí. To zjistíte až v průběhu života na tom magistrátu.

A vy jste neměla žádnou možnost s Andrejem Babišem, který vás přemlouval, ať kandidátku vedete, konzultovat a mluvit do toho, kdo na ní bude?

Ne.

Takže lidi nanominoval on a vy jste do toho nemohla vůbec nic říct?

Absolutně. Já jsem tam přišla poslední. Já jsem odmítala být na té kandidátce. Kandidátka byla v podstatě hotová a pak mě tam dodali. Neměla jsem absolutně šanci výběr těch lidí ovlivnit. A ani mě nenapadlo, že vyhrajeme, no...

Takže teď litujete toho, že jste kývla?

Ne. Ano i ne.

Tak to mi vysvětlete, prosím.

Ano, protože jsem kývla této partě, protože jsem naletěla panu premiérovi na jeho sliby, které se nikdy nesplnily. A ne proto, protože to byla skutečná zkušenost, která je mi přínosná, a za kterou vděčím do určité míry. Opravdu vidět to a zažít to zevnitř, poznat všechny ty procesy a poznat ty lidi a zjistit, že pakliže se nezmění volební zákon a nebude přímo volený starosta, tak se v podstatě Praha nepohne - to je opravdu zkušenost.

Co vám Andrej Babiš sliboval, čemu jste naletěla?

Ale tak jako on sliboval pomoc a nevím, co všechno. Podporu a čerta rohatýho a pak se o tu Prahu vůbec nezajímal. Nechal to všechno na paní Kleslové, která to tam nějak pytlíkovala s těmi jejími lidmi a o Prahu nejevil vůbec žádný zájem. Jen když větřil nějaký průšvih, tak zbystřil, ale jinak se na něj vůbec nedalo spolehnout.

Jaký je teď váš vztah s Andrejem Babišem?

Žádný.

Už se ani nestýkáte?

Ne proboha, co bych s ním řešila.

A mrzí vás to, že se to tak otočilo?

Ne, ne, ne. Já jsem šťastná, že ho nemusím vidět. Opravdu. Jsou lidi, se kterými prožijete nějakou životní etapu. To máte jako s vašimi milenci například. Taky přežijete určitou životní etapu a potom ho nemusíte už vidět (smích, pozn. aut.). Tím teda neříkám, že on by byl nějaký milenec. Ale mu v podstatě neuniknete, protože furt je v televizi.

Tak to je pravda, že bývalého milence stále vídat v televizi by také asi nebylo příjemné.

Probůh, to je nejhroznější představa, kterou si umím představit.

Teď trochu vážněji - podepsala se na vás ta spolupráce s Babišem?

Poznala jsem člověka, který není to, co předkládá, že je. Dle mého názoru je to hrozně nevzdělaný člověk a není ochotný se učit. Je schopnej všechno operativně řešit, ale strategické myšlení, co se týče veřejné správy, to má velmi chabé. Nevím, je to člověk, který není moje krevní skupina. Vůbec. Ale absolutně.

Co tak špatného se stalo?

Nejvíc mu zazlívám to, že prostě šel do toho s claimem „protikorupční hnutí“. Tehdy na to strašně moc lidí nadchnul. Včetně mě. Posléze člověk viděl, že teda v žádném případě to tak není. Protože lidi, kteří v té partě jsou, tak jim jde v podstatě jenom o jedno a to je zvýšení si sociálního statusu bez ohledu na to, jak k tomu přijdou. To, co se kritizovalo, se dělalo. Je to smutné.

Nicméně v té době i se svými dosavadními zkušenostmi z vrcholných manažerských pozic jste kývla. Možná na vás zapůsobily ty sliby nebo nějaké charisma, ale ať už to bylo cokoliv, kývla jste. Kdyby teď někdo z vašeho okolí, z vašich blízkých měl takové myšlenky a chtěl se spojit s Andrejem Babišem - co byste mu řekla a poradila?

Ani za zlaté tele.

Hamáček na líbánkách, Babiš na svatbě, Maláčová pod stanem. Vládě končí prázdniny

Takto striktní byste byla?

Jo.

Mám na mysli spíš nějakou radu, jak s ním pracovat.

S ním se nedá pracovat. To je naprostý chaos. On je operativec, který si myslí, že musí řešit všechny bolesti světa, nikomu nevěří, nic nedeleguje. Věří poslednímu člověku, kterého potkal, a ti ostatní potom s těmi racionálními argumenty jsou mimo. Ty nechce poslouchat.

A vyříkali jste si to někdy? Řekla jste mu, když jste odcházela, co si myslíte?

Několikrát jsem se s ním pohádala, takže tam myslím padlo několik takových slov.

A bral si to podle vás k srdci?

On srdce nemá (smích, pozn. aut.). Nevím, kam si to bral, ale když přijdete na schůzku a on má dva telefony a ještě má puštěnou televizi a nevnímá vás, tak to je pak takový způsob komunikace úplně k ničemu.

Pryč od Andreje Babiše - chystáte se zpět do politiky?

Ne, já teď připravuju a dělám rešerše na tu druhou knížku, to není úplně snadné. Byli jsme teď kvůli koroně tím trochu paralyzovaní. Věnuju se teď spíš rodině, pracuju trošku poradensky pro různé klienty.

Děláte i lobbing?

Nelobbuji, dělám normálně poradenství, když potřebují něco kolem Prahy, územních změn a takové něco, tak to ráda udělám, navedu je, kam by měli jít nebo ke komu by měli jít. Nebo cokoliv, co se týče Prahy. Lobbovat ani dobře neumím.

Takže tím se teď živíte a čekáte na výdělek z knížky?

Tak to asi nečekám. Já teda nemusím nějak, že bych neměla dost peněz, ale jinak samozřejmě ráda získám výdělek z knížky, ale v první řadě se budu soustředit na to, aby se to dobře odlaunchovalo a hlavně, aby se to líbilo, protože já si myslím, že je to zábavné, poučné. Není to jenom o magistrátu, ale i o tom, jakým způsobem funguje náš justiční systém a náš policejní systém.

O vás se loni mluvilo jako o možné velvyslankyni v Řecku. Umíte si představit, že byste tam teď musela řešit současnou situaci v souvislosti s koronavirem, (teď už tedy odvolanou) nutností negativních testů a podobně?

Jsem na druhou stranu trénovaný krizový manažer. Celý život jsem pracovala v tomto oboru. Když začala korona, tak jsem sledovala, jakým způsobem si stát poradí a jak komunikuje. A musím říct, že to byla katastrofa. Kdyby si vzali poradce - ne mě, ale vůbec nějakého specialistu na krizovou komunikaci. Nakonec je potom napadlo, že se spojí s obranou, naštěstí. Zaplať Pánbůh za ty dary. Jinak bychom dopadli jinak.

Takže ano, umím si to představit. Když je krize, tak se mě to netýká, když to není moje krize. V tom případě automaticky zapínám a v podstatě všechno nepodstatné odsouvám a soustředím se na to podstatné. Krizoví manažeři jsou na to trénovaní, mě krize celkem jako baví. Proto ten magistrát neberu tak úkorně, protože to je permanentní krize od rána do večera.