Zrušit televizní poplatky? ČT vybere od lidí 6,5 miliardy. Ať víc šetří, navrhují kandidáti
Ožehavé téma koncesionářských poplatků řešili i kandidáti do Rady ČT, které vybírají poslanci. Poplatky jsou hlavním zdrojem financování ČT, ta na nich ročně vybere přes 6,5 miliardy korun. Právě Rada má financování veřejnoprávního média hlídat. Podle některých kandidátů, kteří své argumenty vznášeli ve Sněmovně i ve čtvrtek, by měla televize víc šetřit, jiní zase říkají, že televizní poplatek by měl být rozhodně vyšší. Dnes činí 135 korun měsíčně za domácnost.
Poslanci volebního výboru vybrali 18 kandidátů z 90 uchazečů na šest křesel v Radě ČT. Z tohoto užšího výběru v březnu celá Poslanecká sněmovna zvolí šest nových radních do orgánu, který má ze zákona „uplatňovat právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize“.
Do užšího výběru se dostali třeba exposlanec a bývalý hokejový obránce Jiří Šlégr, někdejší šéf zpravodajství ČT Roman Bradáč, ekonomové Pavel Kysilka a Vladimír Pikora, asistent poslance SPD Radka Rozvorala Petr Jedinák nebo politický komentátor Martin Schmarcz.
Mezi finalisty volby jsou rovněž psycholog Ivan Douda, producent, dramaturg a scénárista Marek Hladký, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma, ekonom Jiří Schwarz, auditor Stanislav Staněk a rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku Gabriel Švejda.
Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele, ale také třeba schvaluje rozpočet celé televize. Mandát šesti radních končí 26. března - jde o předsedu rady Jana Bednáře a řadové členy Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka.
Současnému generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi tak tato Rada také určuje výši mzdy. Hlídá i samotné vysílání, ale v popisu práce má taky kontrolovat, zda se peníze i majetek televize využívají účelně a hospodárně.
ČT již začala šetřit, zní z Rady
Členové rady tak můžou mluvit do toho, za co ČT z jejich pohledu zbytečně utrácí. Příští jednání Rady podle jejího stávajícího člena Vlastimila Venclíka konečně schválí roční rozpočet ČT. „Management ho totiž upravil tak, jak měl, začal šetřit,“ prozradil Venclík, který do Rady kandiduje opět.
Rozpočet je financován hlavně koncesionářskými poplatky, které mají zajišťovat nezávislost televize. Ta by podle některých adeptů na křesla radních mohla být ohrožena, pokud by peníze pro ČT měli „pod palcem“ politici a záviselo by na nich, jak je rozdělí.
„Pro mě je ČT garantem demokracie, její ohrožení by bylo návratem o 30 let zpět,“ upozorňuje Venclík. Na to reagoval poslanec Aleš Juchelka (ANO) tím, že on jako politik od ČT nic speciálního neočekává. „Já chci jen objektivitu, vyváženost a férovost,“ dodal Juchelka, který má z televize osobní zkušenosti – moderoval v ČT hudební pořad Medúza. Ve dvojici s Richardem Krajčem.
Platit každý měsíc 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas musí tedy každá domácnost, která má televizní nebo rozhlasový přijímač. ČT tak do rozpočtu každý rok dostane okolo šesti a půl miliardy korun.
Zrušení poplatků?
V Poslanecké sněmovně při vybírání kandidátů do Rady ČT hojně zaznívalo, že zvýšit poplatek by bylo pro politiky nepopulární a mohli by si to tak rozhodit u svých voličů. V menšině zazněly názory, že by se od poplatku měli osvobodit třeba senioři.
Do Rady ČT tentokrát kandiduje hned několik ekonomů. Vladimír Pikora řekl, že zatím téma poplatků není potřeba řešit. V budoucnu to podle něj ale přijde. Upozornil na to, že některé vyspělé země už od poplatků upustily.
„Zmínky o zrušení poplatků tu za ty tři dny zazněly, ale většinou kandidáti říkali, že si myslí, že to je nejoptimálnější způsob,“ uvedl pro Blesk Zprávy po maratonu představení 90 kandidátů na radní předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO), někdejší televizní reportér a moderátor.
„Objevilo se tu, že by to mohla být součást – protože je to vlastně také daň, záleží jen, jak je od občanů vybrána – že by to mohla být nějaká daň s nějakou indexací, ale přece jen závislá na momentálním stavu stáního rozpočtu,“ shrnul návrhy kandidátů.
Stejný poplatek od roku 2008
Na slyšení jak od poslanců, tak od kandidátů zaznívalo upozornění, že výše poplatku se nezměnila od roku 2008. Tenkrát se cena zvyšovala u televize o 15 korun a o osm korun za rozhlas. Řada kandidátů proto upozorňovala, že by bylo na místě poplatek zvýšit už jen kvůli tomu, že se za tu dobu změnily ceny i platy.
„Musíme si uvědomit, že ty finanční zdroje jsou potřeba,“ podotkla advokátka Dagmar Lampachová. I ona vidí podle svých slov některé položky v rozpočtu ČT, které by se daly naopak seškrtat.
„Koncesionářské poplatky ano, co se týká jejich zvýšení, tak já myslím, že se tomu stejně tak jako tak nevyhneme,“ míní Lampachová.
„Jedním z prvních úkolů Rady by mělo být sestavit výhled dlouhodobého financování ČT,“ řekl kandidát Borek Severa. Většinou ale panoval názor výši koncesionářských poplatků navázat na celkovou inflaci, takže by se zvyšovala podle platů a dalších cen.
„Já bych navrhoval indexaci koncesionářských poplatků,“ říkal další z kandidujících ekonomů Jiří Schwarz. Současná hodnota poplatku je podle něj o dvacet procent nižší, než by měla být.
Má ČT vydělávat na reklamách?
Do Rady ČT by chtěl třeba i bývalý senátor Libor Michálek. Ten sliboval transparentnost a odvahu řešit případné průšvihy České televize. „Nejsem příznivcem zvyšování poplatků, pokud nebude zvýšena kvalita,“ řekl Michálek. Podle něj by se měla televize soustředit také na příjmy z reklamy. „Ty příjmy z reklamy jsou také nezanedbatelnou součástí rozpočtu,“ připomněl.
Česká televize má, co se reklamy týče, speciální pravidla, může se vysílat třeba na programu Sport, z peněz se pak platí vysílací práva na sportovní přenosy. Příjmy z reklamy vysílané na druhém programu šly v minulosti třeba do Státního fondu kinematografie. Tam, kde se reklama na ČT objevuje, má také přesně daný poměr, jaký ve vysílání může zabrat.
Na programu ČT1 se ale reklamy objevit nesmí. „Kdyby to šlo bez té reklamy, bylo by to ideální,“ poznamenal současný člen rady Venclík. Se současným množství reklamy nicméně souhlasí.
Ohledně zvyšování koncesionářských poplatků odpověděl naopak vyhýbavě třeba olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, který si však na obrazovce ČT také zatančil v populárním pořadu StarDance. Poslancům řekl: „Naštěstí je to na vás.“
Došlápnout si na neplatiče
I přesto, že poplatky má podle zákona platit každý, kdo má televizi nebo rádio, upozornila adeptka na křeslo v kontrolní radě Marta Smolíková, že tomu tak není.
„Rezervy jsou i ve výběru těch poplatků, podle statistického úřadu se ukazuje, že je mnohem víc domácností, které televizor mají, než těch které platí poplatky,“ apelovala Smolíková na lepší výběr peněz.
S tím ale nesouhlasí předseda volebního výboru Stanislav Berkovec. Podle něj má Česko neúspěšnější výběr poplatků. „Závidí nám to Francouzi, Poláci,“ řekl.
Xaver ČT pochválil, poslanci tleskali
Do kontrolního orgánu by rád usedl i moderátor, který spolupracuje s Českým rozhlasem, Lubomír Xaver Veselý. Ten je dlouhodobým kritikem České televize.
„Všichni si myslí, že do té Rady jdete proto, abyste byl bořičem,“ řekl mu poslanec Juchelka. Uznal ale, že Veselý jasně ve svém projevu řekl, že škodit nechce a ČT chce spíše posouvat dopředu.
Na otázku poslance Patrika Nachera (ANO), jestli se do kontrolního orgánu nejde někomu mstít, taktéž odpověděl negativně. Xaver měl totiž před časem problém s pořadem ČT Newsroom ČT24, který upozornil na to, že nebyl ve svém pořadu dostatečně nestranný k premiéru Andreji Babišovi.
Pořady Českého rozhlasu totiž podle expertů i zákona musejí být vyvážené a Xaver prý premiérovi podle některých, lidově řečeno, „nadržoval“. Teď moderátor začal dělat rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem.
„Českou televizi bych kritizoval za 101 věcí a za 1000 bych ji pochválil,“ předeslal překvapivě Veselý. „Mám pocit, že ČT tak trošku ztrácí důvěru občanů,“ pokračoval. „V Radě ČT mají být zastoupeny všechny názorové proudy, tedy i ten, který je schopen jít s kůží na trh a kritizovat,“ obhájil se. „Já čekám na potlesk, pane předsedo,“ řekl Xaver po svém proslovu. S úsměvem mu jako jedinému kandidátovi krátce zatleskali poslanci hnutí ANO Patrik Nacher a Barbora Kořanová.
„Určitě aby zůstaly koncesionářské poplatky zachovány. Dokonce si myslím, že by si lidé za tu službu platili o něco málo víc, pakliže by věděli, že s jejich penězi je nakládáno korektně,“ řekl Blesk Zprávám Xaver.
To je fakt. Já například platím výtah a bydlím v přízemí.